Paulína Tabery: Češi táhnou za jeden provaz. Ruskou invazi na Ukrajinu odmítá unisono většina populace

Ochota občanů České republiky pomáhat napadené Ukrajině a jejím obyvatelům nemá v moderní historii obdoby. Data z průzkumu, který pro Český rozhlas provedla společnost Median, ukazují, že celkem 87 % českých občanů vnímá vojenskou invazi Ruska jako neobhajitelný akt agrese.

„Bleskový průzkum byl proveden na samém začátku invaze a skutečně ukazuje nebývalou shodu české veřejnosti, která invazi na Ukrajinu unisono odmítá. Podobné výsledky přinesl i průzkum společnosti Stem/Mark pro Českou televizi,“ doplňuje v pořadu Jak to vidí... Paulína Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění.

Pomáhat všem

Vysoká procenta kladných odpovědí přinesla i otázka, zda by Češi měli pomáhat lidem zasaženým válkou. „Průzkum pro Českou televizi ukázal, že většina Čechů je ochotna pomáhat, a to všem, pokud to zvládneme.“

Čtěte také

iROZHLAS

PRŮZKUM: 87 procent Čechů označilo ruskou invazi za ‚neobhajitelný akt agrese‘

Vysoká čísla se pak v dalších dnech promítla do praxe, když lidé skutečně začali ve velkém pomáhat, finančně i prakticky. „Prvotní šok způsobil nejdříve rozhodné odmítnutí a následně pak velkou ochotu pomoci. Názor z prvních dvou dnů invaze, kdy probíhaly průzkumy, se pak přetavil do nevídané solidarity,“ přitakává socioložka.

Základy obrovské solidarity s Ukrajinou byly ale podle ní dány už dávno před krizí na Ukrajině. V průzkumu z listopadu a prosince 2021, který se týkal i vztahu Čechů k jednotlivým zemím, totiž 58 % lidí označilo vztahy s Ukrajinou za dobré, zatímco vztahy s Ruskem hodnotilo 60 % lidí jako špatné. „Při následném konfliktu těchto dvou zemí to pak samozřejmě spoluvytváří podhoubí pro to, že jsme s jednou zemí solidární, protože s ní máme dobré vztahy a protože chápeme její situaci.“

Plynoucí obavy

Co se týče míry možných negativních dopadů ukrajinského konfliktu na české obyvatele, lidé se podle průzkumu nejvíce obávají zdražování (92 %). Starosti jim naopak nedělá, že by se zvyšovala nezaměstnanost. „Ekonomické obavy lidí plynou jistě i ze strachu z energetické krize  a souvisejí s dalším možným nedostatkem plynu a ropy,“ vysvětluje Tabery.

Vysoké procento lidí se pak ještě obávalo dlouhotrvajícího válečného střetu s oběťmi na životech (88 %). Celých 87 % lidí pak znepokojovalo možné zhoršení bezpečnostní situace v Evropě.