Nezastavila ji ani železná opona. Za svojí láskou uprchla v tanku. Osudové ženy: Libuše Cloud-Hrdonková

2. říjen 2021

Nebýt její statečnosti a odhodlání riskovat pro svobodu a pro lásku vše, asi by o ní české dějiny nevěděly. Zoufalý plán projet železnou oponu v tanku se ale stal v západním světě legendou. Z Libuše se v Americe stala Lela. I přesto ale zůstala až do konce hrdou Češkou. Ve své rakvi měla po svém boku schránku s nápisem půda z České republiky a českou vlajku. V dokudramatu účinkují Petra Špalková, Michal Zelenka nebo Pavel Rímský. Hovoří publicista Luděk Navara.

Host: Luděk Navara
Účinkují: Michal Zelenka, Ondřej Brousek, Pavel Rímský, Zuzana Kajnarová-Říčařová, Petra Špalková, Kamil Halbich, Marek Holý
Připravili: Ivana Chmel Denčevová, Hynek Pekárek
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2. 10. 2021

Libuše Hrdonková pocházela ze západočeské obce Stod. Tady také byla v roce 1945 svědkem osvobození americkou armádou. Radost z konce války byla nezměrná. O to víc, že souvisela i s obnovením tanečních zábav. Na jedné z nich se Libuše seznámila s americkým vojákem Leonardem Cloudem.

„Leonard neuměl ani slovo česky a ona zas neuměla anglicky. Přesto jejich milostný vztah trval do doby, než byl Leonard odvelen domů. Potom si psali až do roku 1949, kdy se Lenny pro svoji milovanou vrátil. V plánu byla svatba a společný odjezd do Ameriky,“ vypráví publicista Luděk Navara. 

Jiné Československo

Leonard se ale vrátil do jiného Československa. Moc převzali komunisté a hranice se pomalu začaly zavírat. Plánovaná svatba se přesto ještě uskutečnila. Cestu za oceán se už ale zorganizovat nepodařilo. Libuše nedostala výjezdní povolení a Lennymu vzápětí vypršelo vízum, přibližuje strastiplné chvíle novomanželů historik. 

Libuše se s tím nesmířila. Naopak neúnavně usilovala o to, aby mohla za svým manželem vycestovat. Když jí došlo, že legální vycestování možné nebude, začala hledat cestu, jak se dostat na druhou stranu železné opony.

Z klece ven 

Podařilo se jí seznámit s rodinou Uhlíkových. František Uhlík rovněž plánoval se svojí rodinou útěk a Libuše se jim hodila jako tlumočnice. Protože pracoval jako lesník a svážel dřevo v hraničním pásmu, nebyl vojákům podezřelý.

První pokus o útěk však nevyšel. V osudný den totiž armáda začala na hranicích budovat drátěné zátarasy. Všem bylo jasné, že pěšky neprojdou. Štěstí se na ale ně usmálo, když František Uhlík objevil během lesních prací vrak ohořelého polopásového transportéru. Uhlík transportér upravil tak, aby s jeho pomocí překonal drátěné zátarasy a dostal na Západ nejenom svoji rodinu a Libuši, ale také další tři osoby,“ přibližuje Navara.

K druhému pokusu o překročení hranic došlo v říjnu 1952. Ukázalo se ale, že motor tanku je příliš slabý a nedokáže vyjet prudké šumavské kopce. Přesto nikoho nezdařený pokus neodradil. František Uhlík za necelý rok tank přestavěl a 24. července 1953 se znovu pokusili o překročení železné opony.

Železná opona byla v té době tvořena trojstěnným zátarasem a Uhlík si dopředu vyzkoušel, že když najede svým transportérem na drátěný zátaras, že jej prorazí. Za třetím zátarasem se jim dokonce podařilo ujet 30 km do německého vnitrozemí, kde je zastavila hlídka amerických vojáků. Centrem pozornosti se stala Libuše, poněvadž byla vdaná za Američana,“ líčí publicista.  

Love story pro celou Ameriku

Přesto trvalo ještě dlouhou dobu, než se Libuše se svým manželem shledala. Odletěla teprve 14. září 1953. O tři dny později přistála v New Yorku, kde na ni čekal zástup novinářů a fotografů. Poté pokračovala do Chicaga a pak do vysněného Sioux City, kde se konečně setkala s Lennym. Do USA byl vzápětí přepraven i tank svobody, který byl symbolem odvážného útěku.

Z Libuše se stala Lela Cloud. Navštěvovala krajany, byla zvána na besedy, kde informovala o situaci v Československu. S Leonardem žili v Sioux City, vychovali tři děti a dařilo se jim poměrně dobře. Libuše byla z počátku v domácnosti, později pracovala v optice. Manžel byl ale v této době už nemocný. Zemřel v roce 1983.

Libuše dál žila v USA. Zájem o dění v rodné zemi ji ale neopouštěl. Do konce života byla hrdou Češkou. Proto ji po revoluci velmi mrzelo, že si Češi neváží svobody, kvůli které ona riskovala svůj život.

Manžela přežila o celých 30 letech. Zemřela v roce 2012 ve svých 90 letech. V rakvi měla schránku s nápisem půda z České republiky a českou vlajku. Její děti a vnoučata jí na posledním rozloučení zazpívaly českou hymnu.

Spustit audio

Související