Svoboda je jinde. Oceněný dokument o únosu „Vlaku svobody“ v roce 1951
V září 1951 vyjel z Chebu jako obvykle osobní vlak. Na palubě tentokrát měl československé uprchlíky i nic netušící, unesené pasažéry... V dokumentu zazní vzpomínky přímý i nepřímých účastníků spolu s úryvky autentického rozhlasového vysílání z podzimu roku 1951. Otřesné svědectví o nelidských poměrech stalinské doby. Pořad získal 4. místo na 24. ročníku rozhlasové přehlídky Report 2015 v kategorii Dokument.
Osobní vlak číslo 3717 mířil 11. září 1951 odpoledne jako obvykle z Chebu do Aše. Parní lokomotivu řídil Jaroslav Konvalinka, těsně před odjezdem se k němu přidal jeho dobrý známý, výpravčí Karel Truksa, který ale měl ten den volno. Oba muži středního věku pracovali na nádraží v Chebu.
V Házlově pak přistoupil další dobrý známý obou mužů, MUDr. Jaroslav Švec z Aše, který působil také jako sportovní a vězeňský lékař. Stejně jako Konvalinka a Truksa měl i on s sebou manželku a děti. A ani to nebylo náhodou. Všichni tři muži byli totiž činní ve třetím odboji.
Útěk byl nevyhnutelný
Truksa jako železničář měl k tomu jedinečnou příležitost. Přes západní hranice u Aše jezdily pravidelně nákladní vlaky, které do válkou poničeného Německa dopravovaly uhlí a dřevo. Truksa s Konvalinkou se kvůli odbojové činnosti ocitli už jednou ve vězení a ven jim tehdy pomohl právě Švec.
V září 1951 byla odpůrcům režimu StB zase v patách. Útěk byl nevyhnutelný. Zbývalo málo času. Domluvili se, že unesou osobní vlak přes hranice u Aše do Selbu.
V čem svoboda konkrétně spočívá? Jakou cenu jsme ochotni za ni zaplatit? Co musíme udělat pro to, abychom si ji zachovali? To závisí v neposlední řadě na politických poměrech, ve kterých žijeme. V tomto smyslu je pořad o Vlaku svobody pořadem o demokracii a aktivní účasti v ní.
Unesení cestující
To odpoledne (jako každý pracovní den) seděla ve vlaku taky mladá učitelka Gerta Fröhlichová. Podobně jako stovka ostatních cestujících o plánovaném únosu netušila. O Gertiných zkušenostech ve Vlaku svobody vypráví v pořadu její pozdější manžel, ašský učitel a novinář Pavel Jetleb.
V Chebu do vlaku nastoupila taky 16letá studentka Věra se spolužáky. Dojížděli denně vlakem z Aše do chebského gymnázia. Taky Věra (nyní paní Biedroňová) podává v pořadu svědectví. Po nechtěné účasti v útěku se rozhodla pro návrat do Československa.
Dokument Svoboda je jinde připravila Maria Hammerich-Maier. Ze vzpomínek výpravčího Karla Truksy čte Lukáš Hlavica, průvodní slovo Alena Zemančíková. Mistr zvuku Roman Špála. Dramaturgie a režie Lenka Svobodová.
Americká vojenská správa v táboře Grafenwöhr, která převzala odpovědnost nad Vlakem svobody v tehdejší americké okupační zóně Německa, jí návrat bez problémů umožnila. Jinak ale dopadli kluci z gymnázia, kteří nakonec zůstali na Západě a z Bavorska odešli do USA.
Agentský kousek?
Nevrátili se organizátoři útěku a jejich rodiny, železničáři Truksa a Konvalinka a ašský lékař Švec, jakož i další odpůrci režimu zasvěcení do únosu. Osudy rodiny Jaroslava Švece jsou dobře zdokumentovány díky vzpomínkám příbuzných. V pořadu podávají svědectví dva z nich:
Jiří Liška z Aše, synovec uprchlých manželů Švecových, nyní již bohužel po smrti, a jeho dcera Vlasta Lišková. Vyprávějí také o následcích v podobě dlouholetého žaláře, které měl útěk rodiny pro jejich blízké. Orgány státní moci si totiž vyložily celou záležitost účelově podle svých mocenských zájmů. Z lékaře Jaroslava Švece, který střežil ruční brzdu ve vagonu při přejezdu hranic s nefunkční pistolí v rukou, a z dalších uprchlíků ve vlaku udělala komunistická propaganda „teroristy zásobené zbraněmi americkým agentem“.
Svobodný přístup k informacím, volný pohyb, svoboda žít, kde chceme, a utvářet si život tak, jak chceme. Každý metr, který pamětihodný vlak 11. září 1951 ujel, je prostoupený myšlenkou svobody.
Záznam tohoto i dalších dokumentů Dobré vůle najdete taky Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
