Nesnášel Meteor. Teď v něm hydrogeolog Zbyněk Hrkal zahrál na píšťalu

3. listopad 2018

Hydrogeolog Zbyněk Hrkal procestoval celý svět. Zná problémy s vodou ve všech jeho koutech. Používá nejmodernější techniku, přesto si na 55. narozeniny Meteoru přinesl píšťalu. Proč? Protože se s ní nechal vyfotit pro speciální výstavu Meteoru.

Obsah Meteoru:

01:08 K čemu potřebuje geolog píšťalu?
09:56 Alzheimerův popis demence
14:40 O čem sní ještěrky?
24:40 Objevena příčina homosexuality
35:47 Pila klíšťata krev už dinosaurům?
42:00 Jak voda zničila sen o kolonii

Zbyněk Hrkal působí ve Výzkumném ústavu vodohospodářském TGM a celý život se zabývá vodou. Napsal o ní řadu knih a právy těm vděčíme za to, že se stal spolupracovníkem Meteoru. Zrovna teď v průběhu září a října vysílá Meteor na pokračování četbu z jeho nejnovější knihy Voda včera, dnes a zítra. Je tedy pochopitelné, že voda hraje ústřední roli i na fotografii.

Připadal jsem si jako modelka

Fotografie vznikala za krutých podmínek. Fotograf Khalil Baalbaki, autor Meteoru Petr Sobotka i hydrogeolog Zbyněk Hrkal trpěly horkem. Fotilo se 1. srpna 2018, kdy padaly teplotní rekordy dosahující až 38 stupňů. To by ještě bylo snesitelné, jenomže fotografie vznikala ve skleníku! Uvnitř skleníku Botanické zahrady v Praze na Albertově mohlo být 45 až 50 stupňů.

Mělo to přeci jen obrovskou výhodu. Snímek navozuje atmosféru tropické džungle a mužská postava musí být zpocená. Obešlo se to tedy bez maskérky, vše zařídilo samo horko. Zbyněk Hrkal s úsměvem dodává: „Připadal jsem si jako modelka. Instalace techniky a ladění záběru trvalo přes hodinu. Po této zkušenosti uznávám, že dělat modelku jsou těžce vydřené peníze a modelky si je plně zaslouží.“

Píšťala jako seriózní nástroj vědy

Zbyněk Hrkal

Zbyněk Hrkal sedí na břehu jezírka, nohy si máchá ve vodě a při tom hraje na píšťalu. Takhle byste ho v přírodě nikdy neviděli. Přesto je píšťala skutečným nástrojem hydrogeologů. Kde selhává moderní technika, spolehlivě funguje píšťala. Je mosazná, funguje na principu fyzikálních zákonitostí a ke svému provozu nepotřebuje žádnou baterii. Uváže se k ní provázek, či měřící pásmo a píšťala se spustí do vrtu. Když narazí na vodu, sama zahvízdá.

„Je to geniálně jednoduchý princip“, dodává Zbyněk Hrkal. „Aby fungovala, musí být splněny jen dva předpoklady – že nejste slepí a hluší.“ V okamžiku, kdy píšťala zahvízdá, stačí odečíst hloubku hladiny podzemní vody na měřicím pásmu, a je to.

Nesnášel jsem Meteor, protože mě budil

Zbyněk Hrkal prozradil, že cestu k Meteoru si zprvu hledal těžko. „Já jsem ho nesnášel. Jako malý kluk jsem bydlel s rodiči v malé místnosti a oni si ho každou sobotu ráno pouštěli. Coby velkého spáče mě tím budili!“ Dnes na to vzpomíná s úsměvem a nadhledem. Od 15 let se stal posluchačem a je jím dodnes. A co by přál Meteoru k narozeninám? „Spoustu zvídavých inteligentních posluchačů a případný posun začátku pořadu z osmé na devátou hodinu“.

Výstava fotografií

Autorem snímku je rozhlasový fotograf Khalil Baalbaki, který letos v létě vytvořil portréty pěti vědců, spolupracovníků Meteoru. Jeho záměrem bylo nasnímat vědce netradičním způsobem. Ne jako vědátory odtržené od reality, ale jako lidi z masa a kostí, kteří svým povoláním žijí, jsou pro něj nadšeni a ještě k tomu mají smysl pro humor. Na fotografiích spolupracoval Petr Sobotka.

Snímky vědců – spolupracovníků Meteoru – si můžete prohlédnout až do konce roku 2018 na výstavě v Národním technickém muzeu v Praze. Fotografie vznikly při příležitosti oslav 55 let Meteoru a doplnily první padesátku portrétů vědců, které vznikly před pěti lety (v době 50. výročí pořadu).

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související