Michael Romancov: Turecko a Rusko v pragmatickém objetí? Časem přijde téma, na kterém se neshodnou
Prezidenti Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdoğan se dohodli na rozšíření spolupráce v dopravě, zemědělství a ve stavebnictví. Součástí dohody má být i to, že Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Co si myslet o vztazích dvou někdejších rivalů, kteří v otázce války na Ukrajině stojí na opačných stranách? Politický geograf Michael Romancov v audiozáznamu ještě vysvětlí pojem námořní slepota a vyjádří se k eskalaci napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem.
„Rusko a Turecko jsou v kontextu regionu Černého moře dvě důležité země. Sice je dnes spojuje jenom krátká námořní hranice, pojí je ale poměrně dlouhá a konfliktní historie,“ nastiňuje politický geograf Michael Romancov.
„Svého času Osmanská říše a ruské impérium se potýkaly jak v oblasti Balkánu, tak na Zakavkazku, tedy v oblasti, kde dneska leží Ukrajina,“ vysvětluje.
Dveře na Západ
Geografické, historické a další souvislosti se neustále připomínaly v nových a nových kontextech. „Teď se obě země dostaly do stavu, kdy Turecko představuje pro Ruskou federaci, která je pod sankcemi západního společenství, mimořádně důležitého aktéra. Otevírá totiž Rusku dveře na Západ.“
Čtěte také
Vladimir Putin dokonce tureckému prezidentovi poděkoval za jeho podíl na vzniku dohody o obnově vývozu potravin z ukrajinských přístavů. Poděkování se Erdoğanovi dostalo i za dodávky ruského plynu do jižní a jihovýchodní Evropy skrze plynovod Turk Stream.
„Není to ale nic jiného než pragmatický vztah. Teď sice oba prezidenti seděli bok po boku. Není ale nic neobvyklého, když Putin Turecku, případně Erdoğanovi, spílá a vyhrožuje. Je to tedy pragmatismus v současné chvíli. To, na čem se dohodli, vyhovuje oběma stranám. Je ale jen otázkou času, kdy se najde téma, na kterém se neshodnou a trajektorie jejich zemí se zase oddálí.“
I kdyby se rozkrájeli...
Velkou otázkou podle Michaela Romancova je i to, jestli Turecko považovat za evropského aktéra. „Pokud jde o vztahy mezi Ruskem a Západem, Turecko momentálně v řadě témat zastává svůj vlastní postoj. Turci se nepřipojili k sankcím, které Evropská unie, respektive Spojené státy, Japonsko, Korea a další země, vůči Rusku vyhlásily. Mají svoji vlastní politiku, čímž se Turecko do určité míry izoluje. Ale nikoliv od Evropy, ale spíše od toho, čemu se říká kolektivní západ.“
Čtěte také
Přesto se Turecku někdy hodí být institucionálním způsobem jeho součástí v podobě člena Severoatlantické aliance. „Pravda ale je, že v tuto chvíli neexistuje žádná jiná země, která by Rusku mohla nabídnout to, co mu je schopné nabídnout Turecko.“
Vladimir Putin sice ještě udržuje intenzivní vztahy s režimem Viktora Orbána v Maďarsku. „I kdyby se ale Maďaři rozkrájeli, tak to, co mohou nabídnout Turci, nabídnout schopni nejsou. A to samé platí pro Srbsko. Nikdo jiný z evropských politiků se s Putinem teď bavit nechce. A je to dobře,“ uzavírá Michael Romancov.
Související
-
Přepis Jak to vidí... Michael Romancov – 8. srpna 2022
Hostem byl Michael Romancov, politický geograf z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha.
-
Michael Romancov: Putin touží po nové kapitole ruských dějin. Bude to ale pseudohistorický eintopf
Evropa si včera připomněla 77 let od konce druhé světové války. Rusko slaví dnes. Jakou symboliku má Den vítězství v dobách ruské invaze na Ukrajině?
-
Michal Smetana: Škoda každé krize, která se nevyužije. Tak myslí Erdoğan. A teď se mu to vyplatilo
Třídenní summit NATO v Madridu začal průlomem. Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédka a Finska do Severoatlantické aliance. Co se změnilo?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.