Politolog Just: Patrioti pro Evropu? Pelmel pravice a levice s programem kritizovat a vymezovat se
Hnutí ANO, maďarská strana Fidesz a krajně pravicová strana Svobodných Rakouska zakládají novou politickou alianci Patrioti pro Evropu. Podaří se jim založit novou frakci v Evropském parlamentu? Politolog Petr Just ještě zhodnotí, jak bojuje o přežití SPD, a zaměří se i na hledání nové české eurokomisařky či eurokomisaře.
Předsedové stran Andrej Babiš, Viktor Orbán a Herbert Kickl se v manifestu nové aliance, který podepsali v neděli, vyslovili k lepší obraně vnějších hranic před migrací, vyššímu rozhodování na národní úrovni a společná je jim i kritika Zelené dohody pro Evropu. K založení nové frakce v rámci Evropského parlamentu však budou potřebovat poslance z dalších čtyř zemí Evropské unie.
Pelmel pravice a levice
„Vznik nové frakce se dal čekat. Andrej Babiš by evropské liberály a frakci Obnova Evropy neopustil, aniž by neměl rozjednané pokračování v nějaké alternativě. Navíc se naplnilo to, že Viktor Orbán je Babišův dlouhodobý politický vzor, takže není překvapivé, že jádrem vznikající frakce bude maďarský Fidesz,“ říká v pořadu Jak to vidí... politolog Petr Just.
Čtěte také
Součástí Patriotů by podle spekulací mohl být i slovenský Smer, který však zatím stále vyjednává s druhou nejsilnější sociálně demokratickou frakcí. „Neznamená to ale, že v ní automaticky skončí,“ podotýká Just. Strana Smer má totiž v této frakci pozastavené členství kvůli domácí politice, kvůli příklonu k hodnotám, které evropští sociální demokraté nepovažují za hodnoty sociálnědemokratické, a kvůli spolupráci s nacionalistickými subjekty.
Pokud by vyjednávání Smeru zkrachovalo a strana se stala součástí Patriotů pro Evropu, zvýraznilo by to podle politologa ještě více to, že průnik mezi zakladatelskými stranami není programově hodnotový, ale že jde spíše o vymezení se vůči něčemu negativně. „Smer se řadí k levici, Andrej Babiš je z ideologického hlediska velmi rozkročený, FPÖ je krajní pravice. Šlo by tedy o pelmel pravicových a levicových stran, které ale nacházejí shodu v tom, že se vymezují a kritizují, na čemž to patrně bude celé stát.“
Kritika jako program
Byť se samozřejmě mluví o Evropském parlamentu, nová formace bude mít dopad i na domácí politiku.
Čtěte také
„Pozitivní společný program sice chybí, kritikou ale mohou strany sbírat body doma. Všechno, co Andrej Babiš doposud z hlediska evropské politiky dělal, byl vzkaz českému voličstvu. A funguje to právě proto, že mnohými politiky a političkami je Evropská unie vykreslována jako něco zlého, co nám neustále něco nařizuje nebo nás reguluje. Patriotistické strany proti tomu teď chtějí bojovat, proto jejich aktivity budou zaměřeny na oslovování domácích voličů,“ vysvětluje Just.
Zakládání stran na základě vymezení se vůči hlavní ideologii ale není podle něj nic nového, je však pravda, že tento trend poslední dobou sílí. „Už mezi sebou nesoutěží pravicové versus levicové socioekonomické postoje, jako to bylo celá 90. léta. Do popředí se dostávají témata související s migrací, ekologií a kulturně etnickými otázkami a hlavní socioekonomická pravolevá štěpná linie ustupuje stranou. Strany, které v socioekonomických otázkách nenašly shodu, ji nyní nacházejí jinde, a často je to právě na bázi odmítání a vymezování se,“ uzavírá politolog.
Související
-
Novinářka Šafaříková: Do EU vysíláme nepředvídatelnou, nekonstruktivní a v zásadě zbytnou sílu
Novinářka Kateřina Šafaříková komentuje výsledky voleb do Evropského parlamentu. Jaké bude nové rozložení moci ve frakcích? A jaký bude vliv českých europoslanců?
-
Politolog: Eurovolby zachytily obrat nálady v evropských společnostech. Green Deal už není téma
Evropa si zvolila své zástupce a zástupkyně do Evropského parlamentu. Jak se dívat na výsledky eurovoleb? A o čem svědčí výsledky hlasování v České republice?
-
Novinářka: Ne všichni v Evropě jsou vstřícní k přijímání jinakosti. Migrační pakt je maximum možného
Migrace se v Česku stala hlavním tématem před evropskými volbami. Proč téma migrace vzbuzuje tolik emocí? A proč se na podobě migračního paktu shodli politici až nyní?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.