Politolog Kopeček: Eurovolby jasně zachytily obrat nálady v evropských společnostech. Green Deal už není téma

Předchozí eurovolby v roce 2019 v sobě odrážely debaty ohledně klimatické krize a Green Dealu a Zelení byli ti, kdo nejvíce posílili. Letošní volby ale ukázaly změnu v atmosféře napříč Evropou.

Čtěte také

iROZHLAS

V europarlamentu výrazně posílí krajní pravice. Nejvíce jí pomohl výsledek v Francii, ukazují odhady

„Řeší se jiná témata, zejména dopady energetické krize a války na Ukrajině, spojené s problematikou obrany a bezpečnosti. Ekologické záležitosti a oslabení Zelených je tedy přirozené a odpovídá tomu i vzestup krajní pravice,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... politolog Lubomír Kopeček.

Přesto jsou dopady v některých zemích, zejména rozpuštění francouzského Národního shromáždění, hodně silné. „Jít do něčeho takového po volbách, které jsou v zásadě druhořadé, je určitě překvapivé. Prezident Macron zřejmě spoléhá na to, že voliči budou národním volbám přikládat jiný význam než volbám evropským a že se opozice v druhém kole nedokáže spojit. Je otázka, jestli tato jeho sázka vyjde.“

Poloviční úspěch

Naopak pro Česko budou výsledky voleb do europarlamentu znamenat podle Kopečka relativně málo. „Volby sice vyhrálo ANO s 26 %, důvod ke slavení to ale pro hlavní opoziční sílu není. Čtyři procentní body odstupu od koalice Spolu samozřejmě jsou vítězství, ale těžko se dá říct, že by se ANO povedlo proměnit volby ve velké protestní hlasování proti vládě,“ podotýká politolog.

22 % koalice Spolu podle něj odráží ve srovnávací perspektivě s Francií nebo s Německem něco, co se dá číst jako poloviční úspěch, případně něco, co není neúspěch. „Uvnitř Spolu to tak zřejmě nepovede k žádnému velkému otřesu. Všechny tři strany, které tvoří Spolu, můžou být přiměřeně spokojené. Lidovci nebo TOP 09 by se asi, kdyby kandidovali samostatně, do europarlamentu nedostali. ODS sice má o jeden mandát méně, ale opět nelze v současné situaci hovořit o neúspěchu. Větší kritiku premiéra nebo zásadní problém uvnitř ODS to určitě nevyvolá.“

Překvapení eurovoleb

Několik menších překvapení však eurovolby přesto přinesly, zejména výsledek přes 10 % pro neparlamentní Přísahu a Motoristy.

Čtěte také

iROZHLAS

Turek byl pro voliče věrohodný macho lídr a Konečná geniálně skryla značku KSČM, hodnotí politolog

„Zprvu bylo trochu nejasné, zda performance Filipa Turka bude mít až takový efekt. Zjevně to ale na voličstvo zapůsobilo i bez ohledu na to, že tu v posledních dnech probíhala debata o tom, zda je, či není přívržencem nacismu. Otázka je, zda se tento výsledek podaří Robertu Šlachtovi, lídrovi této strany, přetavit v úspěch i v národních volbách za rok a půl.“

Druhým překvapením podle Kopečka je výsledek strany SPD, která jenom velmi těsně prošla přes 5 % hlasů, které potřebovala k zisku alespoň jednoho mandátu. „Ukazuje se, že řada voličů, kteří jsou euroskepticky naladění, protestní a zradikalizovaní, se tady poměrně snadno přelila od SPD a možná i od ANO směrem k Přísaze a Motoristům. Pokud tedy Robert Šlachta zvolí vhodnou strategii a najde si dalšího Filipa Turka, může SPD i ANO výrazně poškodit i ve sněmovních volbách,“ uzavírá politolog.