Břetislav Tureček: Turci nejsou ve svém pragmatismu ojedinělí. Izrael za to ale nikdo nepranýřuje

20. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Turecká armáda

Turecko je široce rozkročenou zemí. Na jedné straně má zájmy v Evropě, zároveň chce hrát důležitou roli na Blízkém východě. Kam se ale posunul vztah Turecka se Severoatlantickou aliancí poté, co Turci začali zbrojně obchodovat s Ruskem? A jak ovlivňuje turecké vztahy s Evropskou unií migrační krize?

Turecko se chová velmi pragmaticky a neideologicky. Ve chvíli, kdy si koupilo od Rusů protiletadlový obranný systém, přestali Američané s Tureckem spolupracovat. Byť Turci do amerického projektu investovali spoustu peněz, know-how i energie, vysvětluje příčinu ochlazení vztahů expert na Blízký východ Břetislav Tureček.

Holý pragmatismus

Vzhledem k tomu, že je Turecko součástí NATO, není divu, že se jeho obchodování s konkurencí Američanům nelíbí. A nejenom v politické rovině, ale bezpochyby to vadí i americkým zbrojařům. Jde prostě o velké peníze.

Jak ale analytik upozorňuje, Turci nejsou ve svém pragmatismu jediní. Před pár týdny byl v Izraeli, který je vykreslován jako jeden z nejbližších amerických spojenců na Blízkém východě, otevřen čínský komerční přístav. Číňané jej budou provozovat 25 let hned vedle americké letadlové základny. A vidíme, že Izraelce za to nikdo nepranýřuje.

Co by to pro vztahy se Západem ale znamenalo, kdyby se druhá nejsilnější armáda NATO vyzbrojila ruskými bojovými letouny? Myslím si, že by to nic moc neznamenalo. Však celá řada evropských států měla sovětskou a postsovětskou výzbroj. Často to vnímáme příliš ideologicky, že přece nemůžeme mít nic společného s Ruskem. Jde ale také o byznys.

Mezinárodní solidarita

Turecko, které stojí na prahu ekonomické krize, se v současné době musí postarat o zhruba 3,5 milionu uprchlíků. Evropská unie za to zemi již zaplatila 4,5 miliardy eur. Ozývají se však hlasy, zda turecký prezident evropskou Sedmadvacítku trochu nezneužívá.

Čtěte také

„Já si toto nemyslím. Vzpomeňme si, jak se Evropa před pár lety hroutila pod náporem pouhého milionu uprchlíků. A v Turecku, které má ekonomické těžkosti, jich jsou dnes skoro čtyři miliony.

Jestli tedy Evropa po Turecku chce, aby se tam uprchlíci usadili, přijde mi logické, že Turecko požaduje finanční pomoc. Výdaje na usazení těchto lidí, na jejich zdravotní péči, školský systém se pohybují v řádu miliard dolarů. Je to věc mezinárodní solidarity bez ohledu na to, že je u moci Erdogan,“ uzavírá Břetislav Tureček.

Další témata rozhovoru: propad turecké měny a ekonomická krize; co čeká Irák po předčasných volbách; nedostatek paliva a elektřiny v Libanonu.

Spustit audio

Související