Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 20. října 2021

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Kam směřuje Turecko, co čeká Irák po volbách, jak rozumět dění v Libanonu, to jsou ve stručnosti naše témata. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Právě jste se vrátil z Turecka, co vás tam zavedlo?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Tak já jsem tam byl v souvislosti se svojí prací na univerzitě. Byla to taková mezi meziuniverzitní, řekněme výměna. Ale samozřejmě jsem se snažil sledovat i dění kolem a upřímně řečeno, teď se dlouho cestovat pořádně nedalo, takže jsem se do Turecka vrátil po nějakých dvou a půl letech a byl jsem rád, když jsem viděl, že ta země pulsuje, že sice tam lidé nosí daleko uvědoměleji a ukázněněji roušky například a to i mladí lidé, kteří jinak mají třeba výhrady proti režimu a tak podobně. Ale je vidět, že si lidé tam uvědomují vážnost situace. A bylo to zajímavé, na jednu stranu žili, na druhou stranu věděli, že tam pořád někde visí ten koronavirus.

Vladimír KROC, moderátor
Poskytl rozhovor turecké televizi, o co se zajímali?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Tak je zajímalo vlastně pozice České republiky v Evropské unii, postoje České republiky k Blízkému východu, a to hlavně v souvislosti s tím, že příští rok bude Česká republika předsednickou zemí. A jak víme, Turecko jednak pořád ještě má nějaké zájmy v Evropě. Zároveň má zájmy a chce hrát důležitou roli na Blízkém východě ve svém nejbližším sousedství. Takže v tomhle ohledu skutečně ten ekonomický, turecký kanál se zajímal o to, co lze čekat od České republiky a já jsem se pokusil to nějak interpretovat.

Vladimír KROC, moderátor
Když to obrátíme, co lze čekat od Turecka, jak je na tom země ve vztahu k Severoatlantické alianci, proč jim Američané odmítli dodat bojové letouny páté generace F35?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, to je dlouhá story, která trvá už několik let. V podstatě jde o to, že Turecko se chová, řekl bych velmi pragmaticky, neideologicky, což ostatně byla jedna z věcí, které zase mně tam říkali, lidé, se kterými jsem se scházel. A před pár lety prostě si Turecko koupilo protiletadlový obranný systém od Rusů a na základě toho Američané řekli, že přestanou s Tureckem, které do té doby bylo v tom projektu velmi aktivní, právě na těch F35 spolupracovat. Takže Turci byť do toho sami investovali i peníze, nejen tedy energii a know how a tak dále, tak z toho amerického projektu byli vyšoupnouti a za to chtěli nějakou kompenzaci. Přinejmenším nějaká jiná letadla americká F16 modernizované. No, a protože Američané se stále zdráhají, tak vlastně Turci opět řekli, tak my si koupíme ruské letouny Suchoj 35. Pokud nám je neprodáte vy Američané. Samozřejmě toto, když se podíváme na, na to, že Turecko je součástí Severoatlantické aliance, tak to pochopitelně vadí Američanům nejen v politické rovině, ale bezpochyby to vadí i americkým zbrojařům. Tohle nesmíme podceňovat, nesmíme se na to dívat jenom z hlediska politiky a ideologie. Jde i o velké peníze. A nicméně dodal bych k tomu jinou věc, že třeba v tomto Turci ten jejich pragmatický, někdo by řekl cynický postoj bereme od Američanů, od Rusů, je nám to jedno. Oni v tom nejsou jediní. Když se třeba podíváme, tak teďka je to pár týdnů, tak v Izraeli byl otevřený čínský, čínským režimem, čínskou vládní firmu postavený a otevřený nový komerční přístav, který budou Číňané 25 let provozovat v Izraeli. Přitom víme, že Izrael je vykreslován jako jeden z nejbližších spojenců Američanů na Blízkém východě, a přesto nedaleko izraelské vojenské námořní základny, kde často kotví americké válečné lodi, tak najednou čtvrt století bude čínský přístav. Nikdo za to Izraelce jak vidíme, tady nepranýřuje.

Vladimír KROC, moderátor
Když se vrátíme k Turecku, co by to pro vztahy se západem znamenalo, kdyby tedy se druhá nejsilnější armáda na to vyzbrojila ruskými bojovými letouny?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já si myslím, že nic extra. Ono to není jediné, však my jsme také měli, Slováci měli celá řada těch postsovětských nebo bývalých komunistických pardon, tedy států ve střední Evropě měla sovětskou nebo postsovětskou výzbroj. Samozřejmě přecházíme od ní. Ale zase my to často vnímáme tím ideologickým pohledem, tedy přece už nemůžeme mít něco společného s Rusy. Ale pořád říkám Američanům, když sem přijedou američtí vyjednavači, armádní představitelé, tak jim jde nejen o politiku, ale také o byznys pro americké zbrojovky.

Vladimír KROC, moderátor
Turecko po dalším zásahu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v centrální bance stanula na prahu finanční krize. Turecká lira spadla v závěru týdne na historické dno. A zahraniční investoři požadují za půjčku vládě v Ankaře úroky blízké historickému rekordu. Jak vážná ta situace je?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, tak to, že Turecko na tom není ekonomicky dobře, je prostě fakt. Nicméně ta krize na Prahu krize, na Prahu propasti, tam už je Turecko řadu let, kdybychom měli brát vážně tyto varovné komentáře, řekněme, interpretace té situace. Turci v tom nejsou zdaleka jediní. Takových zemí je na Blízkém východě, ale i vidíme v Evropě více. Takový laický nebo rychlý pohled, když tam přijedete a Istanbul je samozřejmě něco jiného než zbytek Turecka, tak vidíte obrovskou silnou zemi s ohromnou rozvinutou infrastrukturou. Tak si říkáte, kde ta krize je. Ale samozřejmě krachují i daleko, řekněme, bohatší nebo sofistikovanější země, než je Turecko. A teď je zkrátka situace, kdy mimochodem čím hůře pro Turecko, tím lépe tam bylo pro mě. Protože to vám řekne každý cizinec, který do země přijíždí, že je tam pro něj levněji díky propadu turecké měny. Což je takový cynický subjektivní pohled. Ale jinak samozřejmě Turci se bojí, Turci mají obavy, protože pro ně je o to dražší ten život.

Vladimír KROC, moderátor
Turecká prokuratura nařídila zatčení celkem 158 podezřelých, mezi nimi 33 vojáků v aktivní službě kvůli údajnému napojení na muslimského kazatele Fethullaha Gülena, který podle Ankary stojí za tím neúspěšným převratem z roku 2016. To vypadá na nikdy nekončící čistky.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, do určité míry mohou být výsledkem skutečně reálných podezření nebo prostě získaných důkazů, protože o tom, že ten puč proběhl, nebo pokus o puč, to je prostě fakt, že za ním někdo stál /souzvuk zvuků/. Toto je těžko prokázaný, protože mimo jiné Turecko požaduje Gülenovo vydání ze Spojených států, aby se tyto věci mohly prošetřit a Američané odmítají ho vydat. Ale samozřejmě chci pokračovat, že kromě reálných podezření, řekněme a faktů, tak jsou tam i potom jevy, které vypadají až jako paranoia a je jasné, že si současný vedení prezidenta Erdogana vyřizuje účty i s celou řadou jiných svých konkurentů, protivníků a tak podobně. A že ten puč ale i reálné teroristické hrozby využívá vlastně tímto směrem. Třeba někteří lidé mi říkali v Turecku. Bavili jsme se o tom samozřejmě, nebudu tady zmiňovat jejich instituce a tak podobně, ale že dneska v Turecku nejde jenom o to, co člověk řekne, ale i to, co vlastně neřekne a čeká se, že by říci měl. Takže opravdu za tou fasádou, řekněme, skutečně si lidé nemohou být jisti, ne všichni lidé, ale ti, kteří se nějak, řekněme, politicky angažují a není to v té očekávané linii.

Vladimír KROC, moderátor
V Turecku je odhadem 3,5 milionu uprchlíků. Evropská unie už za tu zemi zaplatila 4,5 miliardy eur. Nezneužívá do jisté míry Erdogan této pozice k vydírání sedmadvacítky?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já si, já si toto nemyslím, protože fakt je, že vzpomeňme si před těmi pěti, šesti lety se Evropa hroutila pod náporem a nevím, jestli to nedat do uvozovek milionů lidí. A v Turecku v jedné jediné zemi jsou jich 4 miliony. Nejsou to jenom lidé ze Sýrie. Ta, ta země před chvílí jsme si říkali, jak má ekonomické těžkosti a o tyto lidi se musí starat. A jestli Evropa po Turecku chce, aby tam ty lidi drželo nějakým způsobem, aby jim neumožňovalo pokračování v cestě tam, kam ti lidé chtějí, oni nechtějí většinou nebo z velké části nechtějí do Turecka, chtějí do Švédska, do Německa, do Francie, co já vím. A jestli mi po nich chceme, držte si je tam. Tak mi přijde logické, že Turecko prostě to jsou mnohamiliardové v dolarech výdaje na jaksi usazení těchto lidí, na jejich zdravotní péči, na školský systém pro tyto lidi a někdo prostě na to přispět musí. To je věc mezinárodní solidarity bez ohledu na to, že je tam u moci Erdogan.

Vladimír KROC, moderátor
Vzešlo něco ze sobotního setkání dosluhující kancléřky Angely Merkelové s tureckým prezidentem Erdoganem?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Těžko říci, tam se zkrátka už to, že Merkelová je dosluhující kancléřka, tak kam se asi od toho nic nečekalo zásadního. Prostě ty pozice obecně Evropy a Turecka jsou navenek vyhrocené. Na stranu druhou vidíme, že oba ty tábory jsou připravené k nějakému kompromisu a řešení. A v tomto třeba Angela Merkelová, řekněme, byla za to často kritizována, jak víme v Evropě, ale ona byla pragmatikem schopným nějakého kompromisu /nesrozumitelné/.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem Jak to vidí je Břetislav Tureček. V iráckých předčasných parlamentních volbách zvítězila strana populistického šíitského duchovního Muktady Sadra. Co to pro zemi znamená?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já pardon, já trošku úplně odbočím. To, co se teď stalo v Iráku ty volby, které mimochodem se časově překrývaly s našimi parlamentními volbami, takže tady média nemohla tomu Iráku věnovat tolik pozornosti. Ono se zdá, že na Blízkém východě jsou nějaké konstanty. My jsme s tím jaksi už zvyklí říct, že Irák je prostě v rozkladu neustále. Neustálá krize, konflikt a pak třeba do kontrastu dáváme nebo dlouho jsme dávali Tunisko jako zářný příklad, kdy arabské jaro před 10 lety tu zemi od autoritářského režimu přivedlo k nějaké demokracii. A teď se podívejme, co se stalo v posledních měsících. Najednou letos v létě v červenci tuniský prezident Kaís Saíd vlastně odstavil parlament, převzal veškeré pravomoci v zemi. Teďka před pár dny jmenoval novou vládu, která má asi 24 členů z toho 10 žen. Ta země má premiérku paní /nesrozumitelné/, což samozřejmě vypadá velmi pozitivně. První arabská žena má první arabská země má ženu ve svém čele, což je všechno hezké, ale na druhou stranu tam de facto došlo k puči. A výkladní skříň arabské demokracie. Najednou se ukazuje, že se stává zase v podstatě autoritářským režimem a v Tunisku jsou teď perzekuováni už novináři. A všimněme si, západní média to příliš nezajímá, protože Tunisko hold vnímáme jako naší zemi, ostatně byly tam od moci odstaveni islamisté, byť demokraticky vyhráli volby a chovali se velmi umírněně. A nástup autoritářského režimu v Tunisu nám nevadí. Na druhé straně vrátíme se do Iráku, ten zmar, který s touto zemí máme spojovaný, tak se nějakým způsobem kultivuje. A teď třeba vidíme skutečně ty volby, které jednoznačně vyhrál Muktada Sadr, který začínal jako velmi radikální vůdce jedné ze šíitských milicí, která bojovala proti americkým a britským okupačním jednotkám v zemi. A najednou on už také vyspěl, o nějakých 15 let je dnes starší. A ukazuje se, že je velmi zodpovědným politikem a tento člověk, který kdysi dostával nálepku radikálního šíitského vůdce duchovního a tak dál a tak dál. Tak možná bude příštím premiérem nebo někdo z toho jeho bloku a on se stal tímto vůdcem důležitým a umírněným zodpovědným. Říkám to v uvozovkách. Na úkor jiných šíitských stran spojených s různými radikálními milicemi, které byly třeba napojené na Írán a tak dále. Takže já ten vývoj vnímám pozitivně.

Vladimír KROC, moderátor
Dobře ale proč někteří aktivisté volali po bojkotu voleb?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Z celé řady důvodů, protože jednak netušili, jak to dopadne. Ten tábor, který hodně volal po bojkotu voleb, respektive teď je zpětně třeba zpochybňuje. To jsou právě šíitské strany, které dosud měly velmi silný vliv. To jsou ty strany napojené na takzvané mobilizační jednotky nebo kandidáti nebo politici, řekněme, kteří dosud měli v zemi enormní vliv na základě jakéhosi sektářského rozdělení vlivu mezi Šíity, Sunnity, pak ještě máme Kurdy zemi, v zemi a tyto lidé přišli o moc, oni ztratili skoro 2/3 mandátů. Takže pochopitelně zpochybňují vítěze s celou řadou různých argumentů, pokoušeli se svolat demonstrace, byť se ukázalo, že vlastně ty demonstrace, ty protesty proti volbám nebyly příliš početné, nebyly moc úspěšné.

Vladimír KROC, moderátor
O čem vypovídá rekordně nízká účast voličů? Přišlo jich 41 %.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ono nesmíme zapomínat, že to jsou, že to byly volby předčasné a vlastně jsou jenom vyústěním protestů, které v zemi začaly už před dvěma lety vlastně proti katastrofickému propadu hospodářské situace nezaměstnanosti, bídné infrastruktuře. Na základě toho vlastně byla odstraněna vláda a byly vyvolány předčasné volby, takže únava voličů iráckých, řekněme, mně přijde pochopitelná. A navíc ještě nesmíme zapomínat, že je to dva, tři roky, kdy teprve se země vypořádala s Islámským státem, kdy díky dvěma koalicím jedné kterou, řekněme, vedl Írán a druhou, kterou vedli Američané, tak tato extremistická sunnitská skupina byla poražena. Ale to jsou všechno věci, které zaměstnávaly ty politické elity a asi unavovalo evidentně běžné, běžné voliče.

Vladimír KROC, moderátor
Když se vrátím ještě k výsledkům voleb v Iráku, druhá byla koalice kolem vlivného předsedy parlamentu Muhammada Albusího. Třetí koalice vedená bývalým premiérem Núrí Málikím. Jak by tam mohla vypadat vláda, má se ta šance vytvořit?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
On jí má šanci vytvořit. Pořád tam vidíme, bavili jsme se o těch protestních hlasech. Pořád je tam snaha znovu vytvořit jeden velký šíitský blok, který by samozřejmě dominoval všem, protože šíité tvoří 2/3 obyvatel. Dohromady by určitě zas dali většinu. Ale jak už jsem říkal, najednou se ukazuje, máme tady v uvozovkách řekne zodpovědného Muktadu Sadra, který zdá se, by třeba šel do široké vlády i se sunnity i s Kurdy samozřejmě, a to na úkor jiných stran šíitský. To znamená ten šíitský blok by se rozpadl. A tyto strany by byly vytlačeny do ústraní. A v tomto ohledu teď bude důležité, zda Sadr pochopí, řekněme, určitou šanci rozbít ten náboženský sektářský, řekněme, byť je to hanlivé slovo, skoro klíč pro dělení moci v zemi a pak by skutečně mohl jít spolu i s bývalým tedy Málikím, bývalým šíitským premiérem, mohl by jít třeba se sunnity a tak podobně.

Vladimír KROC, moderátor
Muktad Sadr tady slibuje nacionalistickou vládu. V televizním povolebním projevu mluvil o tom, že se chce zbavit vlivu cizích vlád.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano.

Vladimír KROC, moderátor
Co tím chtěl říct?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
To je přesně, to je narážka minimálně na, na ten vliv sousedního Íránu. Já bych zase připomněl, není to tak dávno, kdy sám Muktada Sadr byl spojován s Íránem, protože on tam studoval. On mluví persky. On strávil řadu let v /nesrozumitelné/. Jeho, řekněme, náboženská inspirace vychází od jednoho z íránských kleriků, ale jak vidíme, on nikdy se takto sám sebe neprofiloval. On tak byl, tu nálepku dostal v západních médiích. Zároveň vidíme, že se včas asi dokázal emancipovat. A teďka zkrátka vidí, že ta sázka na kartu prostě nerozborné jednoty se šíitskou teokracii v Íránu, asi není dobrá pro Írán. Takže já tu jeho poznámku, byť začínal, jak už jsem říkal, jako bojovník proti americké okupaci, tak tato jeho poznámka zjevně míří na Írán.

Vladimír KROC, moderátor
Do jaké míry Teherán skutečně ovlivňuje nebo se snaží ovlivňovat dění v Iráku.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Co nejvíce, Írán se snaží co nejvíce. Jsou to politické vazby, jsou to ekonomické vazby. Ale zase nemůžeme se divit. Pro Írán je Irák sousedních zemí. Kdyby Irák před pár lety ovládl Islámský stát, tak Írán bude první na mušce, kdo na to doplatí. A jestliže bereme jako legitimní, když někdo říká například z českých politiků pod Hindúkušem se bojovalo za Prahu v Afghánistánu, tisíce kilometrů od nás, tak se přece nemůžeme divit, že Írán bojuje za své zájmy za svou vlastní hranicí.

Vladimír KROC, moderátor
Mluvíme s expertem na Blízký východ Břetislavem Turečkem. Kvůli nedostatku paliva pro dvě největší elektrárny zažil Libanon blackout, chybí také nafta. Dodávky elektřiny jsou nedostupné až 22 hodin denně. Libanonská ekonomika je na pokraji zhroucení. Teď vlastně opakuju slova, která ale patřila předtím jiné zemi, proč, proč je ten stav takový?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Je to, v mnoha ohledech to má mnoho společného s Irákem, jak jsme o tom mluvili. Prostě je to nekompetentní, nekompetentního vedení země, které pořád ještě z určitých právních důvodů musí být založeno na zase náboženském klíči. A do toho přichází korupce, do toho přichází globální ekonomické problémy. Do toho přichází koronavirus a tak dále. Takže vlastně i Libanon je v permanentní politické krizi. Navíc ještě máme snahu, protože tam hraje velkou roli třeba hnutí Hizballáh opět, jedna z nejsilnějších stran, což je šíitské hnutí, které se netají svými vazbami na Teherán. Tak paradoxně my na jednu stranu chceme, aby Libanon přežil, aby neupadl do nějakých osidel regionálního extremismu, nestal se dalším satelitem íránského režimu a tak podobně. Na druhou stranu se třeba snažíme Libanon paradoxně ekonomicky škrtit. Teď byla řeč o nedostatku paliva. To je naprosto zásadní věc. Nejde jenom do benzín do aut. Ono jde o to, že pokud lidé mají elektřinu jenom jednu nebo 2 hodiny denně, tak zbytek si zajišťují generátory. To znamená, najednou je potřeba tam pro statisíce agregátů mít palivo, které také není. A teď, kdo tam to palivo dá. Najednou vidíme, že Hizballáh přijde s tím, nám ho dodá Írán a Írán skutečně vyšle tanker a přes syrské území Hizballáh zajistí alespoň nějaké nouzové dodávky paliva. Co na to Američané? Američané to kritizují, protože Írán přece nesmí palivo vyvážet, to jsou jednostranné americké sankce. To nejsou sankce Evropské unie ani OSN. A snaží se tomu zabránit, což samozřejmě vede k otázkám, co tedy Američané chtějí? Stabilní, stabilní Libanon anebo si z Libanonců udělat rukojmí své geopolitické řevnivosti s Íránem. A uprostřed toho ten malý Libanon pětimilionová země prostě se zmítá.

Vladimír KROC, moderátor
Světová banka označila tamní krizi za jednu z nejhorších na planetě od poloviny devatenácté století. V zemi panuje politický chaos. Může za to prozatímní vláda?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, tak teď se snad podařilo nějakým způsobem vládu nového premiéra /nesrozumitelné/ tedy staronového premiéra, řekněme, konečně ustavit. Předcházelo tomu zase jiná samozřejmě krize kolem prezidenta. Opravdu ty, jedna krize tam stíhá druhou a pro běžného asi posluchače v České republice nemá smysl zacházet do detailů. Ale faktem je, že právě tyto věci potom tu situaci ještě více komplikují, s kým tam jednat, když stále je někdo v nějaké přechodné fázi. Loni víme, že třeba Libanon velmi zasáhl ten obrovský výbuch hnojiv v bejrútském přístavu. I na této věci, která v podstatě by se snadno dala vyšetřit, nějakým způsobem ty lidi kompenzovat. Tak se najednou ukazovala ta hloubka toho politického zmaru. Přehazování odpovědnosti, někteří politici a státní úředníci o tom věděli, že tam ta výbušná směs vlastně je léta skladovaná na černo. Teďka do toho jsou útoky na ty vyšetřovatele, kteří se snaží to odhalit a znovu to celé sklouzne i tato věc v podstatě kriminální povahy, sklouzne do politického rozměru, natož věci, které skutečně politické jsou.

Vladimír KROC, moderátor
On i Štěpán Macháček, náš zpravodaj na Blízkém východě vlastně říká, že růst napětí souvisí právě s vyšetřováním toho lidského tragického výbuchu /nesrozumitelné/, vyšetřující soudce začne ukazovat na odpovědnost jednotlivých politiků.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano.

Vladimír KROC, moderátor
Hrozí třeba Libanonu nová občanská válka?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Tak zase já bych s tím to bylo opatrný. Určitě bych neřekl, že nehrozí. Na druhou stranu já se zabývám blízkým východem skoro 30 let a Libanonu hrozila občanská válka skoro po celou tu dobu. Prostě vždy tam byla nějaká výbušná směs emocí a politické nestability v té zemi, která skutečně mohla se něčím takovým stát. Já upřímně řečeno, když se o tom bavíme, jsem největší obavy tohoto druhu měl ve chvíli, kdy, řekněme, před nějakými osmi lety, sedmi lety se syrská občanská válka přelila do Libanonu nejen v podobě statisíců syrských uprchlíků, ale i v Libanonu máme 2 tábory. Jeden, který je blízký syrskému režimu Bašára Asada v tuto chvíli. To je hlavně hnutí Hizballáh, ale i celá řada dalších jiných organizací a řekněme platforem. A pak tam máme tábor protisyrský a vlastně hrozilo, že válka, která probíhá v Sýrii mezi režimem a protirežimními silami, se najdou stane inspirací pro obnovení této řevnivosti uvnitř Libanonu. Zatím se tak nestalo, což je jedině dobře.

Vladimír KROC, moderátor
Jak píše server iRozhlas, libanonské šíitské hnutí Hizballáh oznámilo, že má 100 tisíc ozbrojenců. Znamenalo by to větší sílu, než jakou má oficiální libanonská armáda. Co to pro stabilitu Libanonu znamená?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
jak se to vezme. Já si třeba nemyslím, že takováto, automaticky taková nějaká milice představuje jakousi hrozbu. Hrozbou mohou být menší radikálnější ne, řekněme, nezodpovědné skupiny, které mají pár bojovníků, pár teroristů. Hizballáh jakkoliv třeba je na západě nebo v Izraeli na různých seznamech teroristických skupin, tak se chová zodpovědně. Samozřejmě je to na úkor našich zájmů, je to na úkor zájmu západu. Těch, řekněme, prozápadních politiků nebo prosaúdských politiků v Libanonu. Do značné míry agenda Hizballáhu se překrývá se zájmy Íránu na úkor třeba zájmů Izraele. Takže v tomto ohledu jistě z našeho pohledu, z pohledu našich politiků to není nic vítaného. Na druhou stranu Hizballáh v mnoha ohledech dokázal tu zemi stabilizovat, byť samozřejmě jenom tam, kde mu to vyhovovalo. A pro řadu lidí Hizballáh potom se ukazuje, je vítanou alternativou ve srovnání s tou zkorumpovanou rozklíženou vládou. Protože Hizballáh není těch 100 000 bojovníků, řekněme, ale jsou to i sociální instituce, školský systém, zdravotnická zařízení a tak podobně.

Vladimír KROC, moderátor
Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh obvinil ze čtvrtečního násilí pravicovou křesťanskou stranu Libanonské síly, co se stalo?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Došlo tam vlastně k útoku násilnému útoku na demonstraci Hizballáhu, a to je přesně ta věc, kdy umím představit, že libanonské síly se na tom podílely. Je to extremistická křesťanská skupina, respektive je to také politická strana, která má radikální křídlo ozbrojené, byť mělo být dávno rozpuštěné. Všechno je možné, ale bavíme se o Libanonu, kde spousta, řekněme, incidentů v minulosti, která třeba i spustili občanskou válku, tak byla dezinterpretováno. Násilí, vyvolávání rozkolů bylo přičítáno jiným lidem, než kteří to skutečně ze zákulisí vyvolali. A to vždycky musíme mít na paměti než, rovnou jít po nějakých prohlášeních typu, které teď prohlásil Šajch Hasan Nasralláh.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí byl vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček. Děkuju, na shledanou.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Díky za pozvání, na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.