Břetislav Tureček: Role vnějších hráčů je v konfliktu o Náhorní Karabach nejdůležitější

„Myslím si, že se oprávněně mluví o tom, že nebýt určitých ambicí a politiky Turecka, tak by Ázerbájdžán nikdy nezačal požadovat a prosazovat osvobození Náhorního Krabachu,“ říká v pořadu Jak to vidí…Břetislav Tureček.

Čtěte také

Lenka Klicperová: Turecko nejedná jako náš spojenec. Ale jako potenciální nepřítel

Tureček také připomíná, že Náhorní Karabach je s některými dalšími enklávami na západě okupován místními Armény a zejména sousední Arménií. „A teď Ázerbájdžán říká, že území po čtvrt století opět osvobodí a Turecko se vyjadřuje v podobném smyslu,“ vysvětluje Tureček a dodává, že kdyby nepřišla zelená z Ankary, tak by Ázerbajdžán s válkou a razantní rétorikou nezačal.

Boj o významné území

Tureček také zdůrazňuje, že území, o které se aktuálně vede konflikt, je poměrně významné. „Nesmíme zapomínat, že touto oblastí se na západ i do Evropy dostává velké množství surovin,“ popisuje expert na Blízký východ. Ázerbájdžán je podle Turečka trasou ropovodů a plynovodů z Kaspického moře. „Já jen připomenu, že Izrael nakupuje 40 procent své ropy právě z Ázerbájdžánu,“ říká Tureček.

V konfliktu se podle něj angažuje nejen Turecko, ale svým způsobem také Izrael a Rusko. „To, co teď vypadá jako nějaká okresní válka kdesi ve vzdálené zemi, může mít mnohem větší dopady – i na nás,“ míní Tureček.

Svět se dívá jinam

Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem se opět rozhořel po téměř 26 letech – pokud půjde stranou takzvaný čtyřdenní konflikt, nebo čtyřdenní válka v roce 2016. Podle Turečka se o důvodech dá ale jen spekulovat.

„Někdo za tím vidí to, že se všichni dívají na dění ve východním středomoří, kde jsou rozmíšky ohledně tamního naleziště zemního plynu. Je před volbami v Americe a celý svět je zaměstnán druhou vlnou koronaviru,“ vyjmenovává možné důvody Tureček a dodává, že v tichosti se dá ledacos udělat.

Role NATO v konfliktu

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil nad situací znepokojení a vyzval Turecko, které je spojencem Ázerbájdžánu, aby pomohlo boje mírovou cestou ukončit. A co si o razanci prohlášení myslí expert na Blízký východ? „Je dipomat, šéfové NATO mají obvykle velmi razantní prohlášení na adresu Ruska, ale těžko mohou mít razantní prohlášení na adresu jedenoho z velmi významných členských států Severoatlantické aliance, což samozřejmě Turecko je,“ podotýká Břetislav Tureček. „Co ale říkají Turkům v zákulisí, nevíme,“ dodává.

O Náhorní Krabach bojuje Ázerbájdžán s Arménií |foto: Český rozhlas

Tureček také upozorňuje, že pro NATO je to velmi zajímavá situace, a to v tom ohledu, že Ázerbájdžán má podporu Turecka a Arménie má uzavřenou spojeneckou bezpečnostní smlouvu s Ruskem. „A vidina, že se konflikt o Náhorní Krabach stane rizikem dalšího horkého střetu Severoatlantické aliance, anebo alespoň jedním jejím členem a Ruskem, opravdu není příznivá,“ zdůrazňuje Tureček.

„Pořád řešíme, co se děje v Pobaltí, neustále mluvíme o nějakých hrozbách Ruska vůči Evropě, ať už smyšlených nebo skutečných, ale z pohledu Ruska se teď děje něco neblahého v jeho jižním podbřišku, takže se na takové konflikty musíme umět dívat i očima druhých, abychom pochopili jejich význam, a co je ve hře,“ podotýká Tureček.

Další témata rozhovoru: může být Rusko moderátor konfliktu o Náhorní Karabach;  historie regionu;  proč turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přišel s tím, že Jeruzalém je turecký;  co způsobilo, že Izrael je zemí nejhůře postiženou zemí Covid-19 na světě.