Meteorolog: Šestý stupeň apokalypsa? Hurikánů nebude přibývat, budou ale silnější a pomalejší

3. červenec 2024

Počet obětí hurikánu Beryl, který zasáhl Venezuelu, ostrovní státy Grenada, Svatý Vincenc a Grenadiny, stoupl na šest. V oblasti zničil řadu domů, přerušil komunikační linky. Předznamenává tento hurikán extrémně aktivní sezonu hurikánů, kterou předpovídají meteorologové? Moderátor počasí Michal Žák ještě vysvětlí, zda lze po rekordních teplotách očekávat i rekordní vlhkost vzduchu, i to, co všechno přispívá k lesním požárům.

„Predikce letošní hurikánové sezony jsou výrazně nadprůměrné, až extrémní. Hurikán Beryl, ačkoli je prvním hurikánem sezony, je mimořádně silný. Ještě nikdy se nestalo, abychom tak brzy měli hurikán páté kategorie, kdy rychlost větru výrazně přesahuje 250 km/h. Jde o nejsilnější červencový hurikán v historii pozorování a druhý nejsilnější hurikán, který kdy zasáhl tuto oblast,“ popisuje v pořadu Jak to vidí... meteorolog Michal Žák.

Šestý stupeň apokalypsa?

Na síle hurikánů se podepisuje zejména teplota mořské vody, která funguje jako palivo. Problém je, že v řadě tropických oblastí v Atlantiku a Karibiku je nyní teplota vody rekordně vysoká – odpovídá teplotám na konci září –, tudíž bylo jen otázkou času, než nastanou v atmosféře vhodné podmínky pro to, aby vznikl hurikán.

Čtěte také

„Kromě teploty vody je k tomu ještě nutná vysoká vlhkost a vhodná rychlost a směr větru, které se s výškou příliš nemění, což zajistí, že se uvolněná energie z oceánu koncentruje na jednom místě,“ vysvětluje moderátor počasí.

Saffirova–Simpsonova stupnice, která byla zavedena před 100 lety, rozděluje hurikány do pěti kategorií, podle toho, jak ničivý je dopad větru na obydlená území a na přírodu. Vědci nyní navrhují zavést stupeň šestý. „Pátý stupeň odpovídá totální zkáze. Odolají pouze velmi robustní železobetonové konstrukce, ale klasické stavby jsou srovnány se zemí. Je tedy otázka, co by šestá kategorie představovala – zda úplnou apokalypsu –, když už pátý stupeň označuje zkázu a katastrofální dopady,“ zamýšlí se meteorolog.

Pomalá zkáza

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru v souvislosti s měnícím se klimatem předpokládá, že by hurikánů nemělo přibývat co do počtu, ale mělo by být více těch silných. „Potvrzují to různé projekce pro toto století, ale i na základě řady, kterou máme k dispozici, se ukazuje, že celkový počet se nemění a pravděpodobně se ani měnit nebude. Příznivější podmínky pro vznik hurikánů však vedou k tomu, že tropické cyklony kdekoli na světě můžou být potenciálně silnější,“ přitakává Žák.

Čtěte také

Podle něj ale hraje velkou roli i to, že hurikány zpomalují svůj postup. „Když silný hurikán postupuje přes nějakou oblast pomalu, přináší tam po delší dobu intenzivní déšť. Srážkové úhrny pak mohou dosáhnout mnoha stovek milimetrů a v kopcovitých terénech mohou samozřejmě vést k rozsáhlým záplavám a k nebezpečným sesuvům půdy. “

Příkladem pomalého hurikánu byl třeba hurikán Harvey v Texasu v roce 2017 anebo hurikán Dorian, který v roce 2019 zpustošil Bahamy, protože přes ně postupoval velmi pomalou rychlostí. „A takový zřejmě bude trend i v budoucnu. S pomalými hurikány se budeme s největší pravděpodobností setkávat stále častěji,“ dodává Michal Žák.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.