Michal Smetana: Škoda každé krize, která se nevyužije. Tak přemýšlí Erdoğan. A teď se mu to vyplatilo

29. červen 2022

Třídenní summit NATO v Madridu začal průlomem. Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédka a Finska do Severoatlantické aliance. Co přimělo tureckého prezidenta ke změně názoru? Cílem summitu má být i nová strategická koncepce Aliance a posílení východního křídla. Vrací se období studené války? Odborník na bezpečnost Michal Smetana v audiozáznamu ještě nastíní, co by mohlo ukončit válku na Ukrajině, a zhodnotí, nakolik byly dodávky zbraní Ukrajině efektivní.

„Ústupek Turecka je rozhodně velká věc pro NATO. Jednomyslně se shoduje na tom, že Švédsko a Finsko jsou významnou posilou pro Alianci,“ komentuje v pořadu Jak to vidí... odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana z Institutu politologických studií FSV UK.

Čtěte také

Ankara až dosud s rozšířením Aliance nesouhlasila. Tvrdila, že Švédsko a Finsko údajně podporují teroristické organizace, jmenovitě Stranu kurdských pracujících a kurdské jednotky YPG bojující proti Islámskému státu. Podle Michala Smetany v tom ale hrála roli zejména Erdoğanova snaha využít situaci ve svůj prospěch.

„O tureckém prezidentovi se říká, že se drží hesla Škoda každé krize, která se nevyužije. I teď kazil společné nadšení z přijetí Finska a Švédska. Od začátku šlo ale z velké části o hru směrem k domácímu tureckému publiku. A samozřejmě o snahu Turecka vyjednat si ústupky ze strany Finska a Švédska i ze strany USA.“

Třístranná dohoda

Mezi Tureckem, Švédskem a Finskem tak byla sepsána dohoda. Švédsko souhlasilo se systematičtější a efektivnější extradicí jednotlivců. Další citlivou věcí je zbrojní embargo, které Švédsko a Finsko měly uvalené na Turecko vzhledem k aktivitám Turecka v Sýrii.“

Podle bezpečnostního analytika ale s velkou pravděpodobností probíhají i další diplomatická jednání za zavřenými dveřmi mezi Tureckem a USA. „Detaily neznáme. Ale spekuluje se o dodávkách letounů F-16. Vstupu Švédska a Finska do NATO nicméně už nic nestojí v cestě. I když ratifikovat jej musejí parlamenty všech členských států. A to může trvat až rok.“

Klíčový nepřítel Rusko

Výsledkem třídenního severoatlantického summitu má být také nová strategická koncepce, která se bude týkat zejména posílení východního křídla Aliance. Jde tak o velmi ambiciózní a nákladný plán, který ale rovněž vysílá velmi silný signál.

„Dá se říci, že se mentálně vracíme do období studené války. Když se rozpadl Sovětský svaz, NATO se ocitlo v určitém vakuu. Nemělo jasně definovaného nepřítele a muselo vymýšlet, co bude jeho hlavní cíl. Teď se to změnilo. I když vnímání hrozeb je v rámci Aliance samozřejmě odlišné.

autoři: Zita Senková , Michal Smetana , opa
Spustit audio

Související