Michal Smetana: NATO znovu našlo smysl své existence. Zřetelně ho teď vidí i Švédsko a Finsko

„Rozhodnutí Finska a Švédska stát se členy NATO dává v současné situaci velký smysl. Jak pro dané dvě země, tak i pro samotnou Severoatlantickou alianci,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... Michal Smetana, odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Čtěte také

iROZHLAS

Švédsko a Finsko podaly žádost o vstup do NATO. ‚Posílí to společnou bezpečnost,‘ řekl Stoltenberg

„Rozhodně to bude znamenat přínos v řadě ohledů. Ať už z toho politického hlediska, tak i vojenského. Byť se obě země vyznačovaly neutralitou ve své obranné politice, stály dlouhodobě jen krůček od formálního vstupu do Aliance a veškeré požadavky kladené na členské státy NATO splňovaly dávno před tím.“

S otevřenou náručí

Neutralita Švédska i Finska sahá sice hluboko do historie, obě země ale s NATO velmi úzce a velmi dlouho spolupracují. „Obě země jsou členy Partnerství pro mír od roku 1995. A zejména v posledních letech byla jejich spolupráce velmi úzká. Finsko se podílelo na společných misích, je tam velmi vysoká interoperabilita. To znamená, že armády jak Finska a Švédska, tak armády NATO a speciálně i Spojených států jsou velmi úzce provázané, technicky jsou velmi kompatibilní,“ vysvětluje Smetana.

Čtěte také

iROZHLAS

Přesvědčování Turecka jako součást přijímaček Finska a Švédska do NATO

Obě země jsou na vstup velmi dobře připravené i z hlediska politického a ekonomického. „Všechna kritéria splňují bez výhrad. Jde o úplně jinou situaci, než byly předchozí fáze rozšiřování NATO, kde řada zemí musela své schopnosti dohánět. Obě země jsou velmi vyspělé demokracie, které naprosto splňují hodnotovou část toho, co se očekává od zemí, které vstupují do NATO. Obě jsou to bohaté země. A obě země jsou vojensky velmi silné.“

„Finsko je proslulé mimo jiné svým excelentním dělostřelectvem, má obrovské lidské rezervy a má velmi silné letectvo. Velkým přínosem pro NATO ale bude i švédská armáda. Je sice o něco menší, ale má výborné námořnictvo, ponorky, rozsáhlé letectvo. Bezesporu tedy jejich vstup bude pro NATO velkým přínosem. S výjimkou Turecka všechny země NATO Švédsko i Finsko vítají.

Zamračený Kreml

Připojení Finska a Švédska k Alianci nese s nelibostí pochopitelně Kreml. Otázkou tedy je, zda lze očekávat komplikace ze strany Ruska. „Nerad bych byl přílišným optimistou, ale v tomto případě si skutečně myslím, že nedojde k nějaké zásadní změně. Rusko sice už dalo najevo svoji nelibost zastavením některých dodávek zemního plynu do Finska, ale i když to zní apokalypticky, pro finskou energetickou bezpečnost to nic neznamená.“

„Hrozí možná větší nebezpečí kyberútoků. Opět to je ale věc, která tyto země zásadně nepoškodí. Moskva je podle mě v zásadě smířená s tím, že toto je hotová věc.“ Co ale Rusko může nést nelibě, je podle Michala Smetany další fungování těchto zemí v rámci Aliance. „Nelibě by neslo zejména budování permanentních základen NATO v těchto zemích. Není to sice teď na pořadu dne, je ale třeba mít na paměti, že vstupem těchto zemí do Severoatlantické aliance celý proces nekončí.“

Atraktivní partner

Dle všeho se ale zdá, že se Aliance stává pro řadu zemí znovu atraktivní. Je možné, že se NATO otevře i dalším zájemcům? „Myslím si, že NATO opět nalezlo svůj smysl existence. Je to něco, s čím Severoatlantická aliance bojovala od 90. let. V momentě, kdy se rozpadl Sovětský svaz, padl i jeden z velkých důvodů, proč Severoatlantická aliance vlastně reálně kdysi vznikla. Dlouhou dobu bylo NATO kritizováno za to, že vlastně úplně neví, co je jeho smyslem, proč by mělo nadále existovat, pokud nemá jasně definovaného nepřítele.“

To se ale v tuto chvíli mění. „Ve chvíli, kdy máte definovaného hlavního nepřítele, na kterém se všichni shodují, a všichni vnímají potřebu investovat jak do Aliance jako celku, tak do vlastních obranných rozpočtů, dává opět celá tato organizace mnohem větší smysl. A tím pádem se stává atraktivnější i pro další státy,“ uzavírá Michal Smetana.