Meteor o zprávě mimozemšťanům, mravenčích doktorech a vyhasnutí Slunce

Ovlivnilo sametovou revoluci počasí?

Generální stávka v Ústí nad Labem, 27. listopadu 1989 |foto:Muzeum města Ústí nad Labem

Listopadové události roku 1989 mají pamětníci stále před očima. Politické souvislosti, nálada ve společnosti a splnění nebo nesplnění cílů sametové revoluce, jsou probírány ze všech možných úhlů. Ale co počasí?

Víte, že teplotní inverze a s ní spojený nedýchatelný vzduch v Ústeckém kraji vedl k velkým demonstracím už před 17. listopadem. Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem prohlédl dobové záznamy a přiblížil nás, s jakými podmínkami se museli tehdejší demonstranti potýkat.

První zpráva mimozemšťanům

Z radioteleskopu Arecibo na ostrově Portorico vyslali v roce 1974 američtí astronomové Carl Sagan a Frank Drake zprávu o pozemšťanech směrem ke kulové hvězdokupě M13|foto:Archiv Milana Halouska

Představte si, že by vám na poště sdělili, že vaše zásilka poputuje k adresátovi 23 000 let. Brali byste to jako vtip? A pokud ne, jistě byste za takových podmínek odeslání odmítli. Jenomže lidé v roce 1974 takhle pomalou zásilku vyslali.

Pomalá ale byla jen zdánlivě. Ve skutečnosti letěla a stále letí rychlostí světla. Jen cíl je příliš daleko. Zachytí zásilku cizí civilizace? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Uměli netopýří dinosauři létat?

Dinosauří netopýr |foto:Český rozhlas

Když se řekne dinosauří netopýr, představí si asi většina lidí tvora vypadající jako dinosaurus, který má křídla, visí hlavou dolů a je schovaný v jeskyni. Je to sice velmi nepřesná představa, přesto tito pozoruhodní tvorové zaujmou.

Dokázali jak šplhat po stromech, tak létat. Stylem trochu připomínali rogalisty – dostat se na vrchol, skočit, roztáhnout křídla a doplachtit dolů. Svým způsobem šlo o předchůdce dnešních ptáků, protože části jejich těl byly opeřené. Popsal nám je publicista Vladimír Socha.

Dokáží mravenci léčit rostliny?

Mravenec na květu|foto:Licence Public domain CC0, Fotobanka Pixabay

Výzkum mravenců přináší stále nová překvapení. Nedávno jsme s biologem Jaroslavem Petrem hovořili o tom, jak mravenci poznají, že nějaké zvíře požírá rostlinu, na které žijí. Dokáží to poznat podle chvění větviček a okamžitě vyrazí stromu na pomoc.

Teď se ukázalo, že mravenci chrání své rostliny proti plísním. Využívají k tomu hned několika metod. Zajímá to i lékaře, protože mravenci například produkují látky, které by i člověk mohl využívat jako antibiotika.

Poznali bychom, kdyby vyhaslo Slunce?

Zatmělé Slunce|foto: Miloslav Druckmüller, Shadia Habbal, Peter Aniol, Pavel Štarha

Poznali bychom, kdyby vyhaslo Slunce? Jistě, okamžitě! To je asi první, co člověka napadne. Kdyby ráno vyšlo Slunce černé, noc by zůstala tmavá a to by prostě nešlo přehlédnout. Skutečnost je ale úplně jiná.

Vyhasnutí termojaderných reakcí bychom si nemuseli všimnout třeba celé století. Jak je to možné? To jsme se dozvěděli v knize 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Spoluautor knihy Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně odpovídal na doplňující otázky.