Meteor o zprávě mimozemšťanům, mravenčích doktorech a vyhasnutí Slunce
Poslechněte si:
- 01:42 Ovlivnilo sametovou revoluci počasí?
- 12:07 První zpráva mimozemšťanům
- 17:37 Uměli netopýří dinosauři létat?
- 24:54 Dokáží mravenci léčit rostliny?
- 33:24 Poznali bychom, kdyby vyhaslo Slunce?
Ovlivnilo sametovou revoluci počasí?
Listopadové události roku 1989 mají pamětníci stále před očima. Politické souvislosti, nálada ve společnosti a splnění nebo nesplnění cílů sametové revoluce, jsou probírány ze všech možných úhlů. Ale co počasí?
Víte, že teplotní inverze a s ní spojený nedýchatelný vzduch v Ústeckém kraji vedl k velkým demonstracím už před 17. listopadem. Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem prohlédl dobové záznamy a přiblížil nás, s jakými podmínkami se museli tehdejší demonstranti potýkat.
První zpráva mimozemšťanům
Představte si, že by vám na poště sdělili, že vaše zásilka poputuje k adresátovi 23 000 let. Brali byste to jako vtip? A pokud ne, jistě byste za takových podmínek odeslání odmítli. Jenomže lidé v roce 1974 takhle pomalou zásilku vyslali.
Pomalá ale byla jen zdánlivě. Ve skutečnosti letěla a stále letí rychlostí světla. Jen cíl je příliš daleko. Zachytí zásilku cizí civilizace? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Uměli netopýří dinosauři létat?
Když se řekne dinosauří netopýr, představí si asi většina lidí tvora vypadající jako dinosaurus, který má křídla, visí hlavou dolů a je schovaný v jeskyni. Je to sice velmi nepřesná představa, přesto tito pozoruhodní tvorové zaujmou.
Dokázali jak šplhat po stromech, tak létat. Stylem trochu připomínali rogalisty – dostat se na vrchol, skočit, roztáhnout křídla a doplachtit dolů. Svým způsobem šlo o předchůdce dnešních ptáků, protože části jejich těl byly opeřené. Popsal nám je publicista Vladimír Socha.
Dokáží mravenci léčit rostliny?
Výzkum mravenců přináší stále nová překvapení. Nedávno jsme s biologem Jaroslavem Petrem hovořili o tom, jak mravenci poznají, že nějaké zvíře požírá rostlinu, na které žijí. Dokáží to poznat podle chvění větviček a okamžitě vyrazí stromu na pomoc.
Teď se ukázalo, že mravenci chrání své rostliny proti plísním. Využívají k tomu hned několika metod. Zajímá to i lékaře, protože mravenci například produkují látky, které by i člověk mohl využívat jako antibiotika.
Poznali bychom, kdyby vyhaslo Slunce?
Poznali bychom, kdyby vyhaslo Slunce? Jistě, okamžitě! To je asi první, co člověka napadne. Kdyby ráno vyšlo Slunce černé, noc by zůstala tmavá a to by prostě nešlo přehlédnout. Skutečnost je ale úplně jiná.
Vyhasnutí termojaderných reakcí bychom si nemuseli všimnout třeba celé století. Jak je to možné? To jsme se dozvěděli v knize 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Spoluautor knihy Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně odpovídal na doplňující otázky.
Související
-
Meteor o zimním spánku, kulovém blesku a největším dinosaurovi
01:23 Žízeň zimních spáčů 13:53 Chemické hodiny 22:13 Ničivá vichřice na Šumavě 26:00 Kulový blesk 35:37 Největší dinosaurus 41:00 Kolik hvězd se schová za úplněk?
-
Meteor o ovlivňování počasí, zlých snech, mravencích a neviditelnosti pro radary
01:32 Dá se ovlivnit počasí? 09:50 Pro radary neviditelný 19:55 Učená společnost24:39 Jak mravenci brání strom? 33:35 Je teplá voda z vodovodu pitná?46:30 Po sýru zlé sny?
-
Meteor o psaní rukou, domlouvání ptačích vajec a srážce Slunce
01:32 Má smysl psát rukou? 13:30 Alkoholismus 18:14 Domlouvají se ptáčata uvnitř vajec? 27:50 5 let citátů 31:37 Objevy dinosaurů 38:58 Může se Slunce srazit s hvězdou?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
