Meteor o psaní rukou, domlouvání ptačích vajec a srážce Slunce

02991135.jpeg
02991135.jpeg
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:32 Má ještě smysl psát rukou?
  • 13:30 První studie vlivu alkoholu
  • 18:14 Domlouvají se ptáčata už uvnitř vajec?
  • 27:50 5 let s citáty Jiřího Grygara
  • 31:37 Zrychlené objevy dinosaurů
  • 38:58 Může se Slunce srazit s jinou hvězdou?

Má ještě smysl psát rukou?

Psaní rukou

Skoro všechen text, který vidíme, čteme nebo píšeme, vzniká v počítači. Psaní rukou je pomalejší, bývá problémem text po někom přečíst, nedá se v něm efektivně opravovat či přesouvat text. Ostatně rukou psaný text se i špatně šíří (musel by se pro el. Komunikaci skenovat), popř. se z něj hůř dělá kopie. A tak vyvstává otázka, zdali se mají děti ve škole vůbec učit psát rukou? Některé státy v USA už ho zrušily, jenže to dopadlo katastrofálně a zase ho vracejí zpět. Proč? To v Meteoru vysvětloval dlouholetý učitel Ivo Vodička.

První studie vlivu alkoholu

Alkohol ne

Rozvrácené rodiny, výpovědi z práce, zničené zdraví…I tak mohou dopadnou ti, kteří propadli alkoholu. Pít je zábavné, česká společnost je vůči tomu tolerantní, ale některé jedince to zcela pohltí. Těžko se ze sevření alkoholismu uniká. Ale proč? Co s tím? Je to nemoc? Teprve po druhé světové válce se u nás začal alkoholismus léčit. 7. září 1948 Jaroslav Skála založil na Psychiatrické klinice v Praze Oddělení pro studium a léčbu alkoholismu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Domlouvají se ptáčata už uvnitř vajec?

Líhnoucí se ptáče

Zní to trochu jako fantazie – vejce povídající si s vejcem. Jenže uvnitř vajec jsou ptáčata před vylíhnutím už velmi vnímavá. Slyší např. zvuky z okolí. Vědci už delší dobu vědí, že se ptáčata domlouvají, kdy se vylíhnou. Teď díky důmyslnému pokusu zjistili, že rackové navíc dokáží poslouchat, co jim říkají rodiče. Ptáčata reagují na varovné výkřiky rodičů a dokonce se to projeví v aktivitě genů ptáčat. Podrobnosti přinesl biolog Jaroslav Petr.

Pět let s citáty Jiřího Grygara

Petr Sobotka a Jiří Grygar

Čas letí jako voda. Právě před pěti lety, v září 2014, jsme začali vysílat v každém Meteoru jeden citát. Úplně všechny ze sbírky jediného člověka – známého české popularizátora vědy a astrofyzika Jiřího Grygara. Ten přes 50 let sbírá krátká vyjádření, úderně či vtipně formulované myšlenky vědců, spisovatelů jak z domova, tak ze světa. Dosud jsme vysílali už 260 citátů a díky rozsáhlé sbírce Jiřího Grygara, v tom můžeme pokračovat dál. J. Grygar se v Meteoru zamyslel nad tím, proč je tato rubrika tak úspěšná.

Zrychlené objevy dinosaurů

Dinosaurus v zeleni

Statistika hovoří jasně. Většina dinosaurů byla objevena v posledních 20 letech! Z 1067 vědecky platných druhů, objevovaných od roku 1824, bylo 674 objeveno v posledních 20 letech. To je 63 %! Zajímavá je i statistiky počtu objevených druhů podle států. První je Čína - 299 druhů. Druhé jsou Spojené státy americké - 275, třetí Argentina - 140 druhů, Mongolsko 91, Velká Británie 84, Kanada 77, Jihoafrická republika 30… A států, kde byl nalezen aspoň jeden druh je 51, včetně České republiky. Proč se tak dramaticky zvýšilo tempo objevování v Meteoru vysvětlil Vladimír Socha,

Může se Slunce srazit s jinou hvězdou?

02991135.jpeg

Jde o velmi záludnou otázku. V naší galaxii je na jedné straně 200 miliard hvězd, na straně druhé je kosmický prostor mezi nimi neuvěřitelně prázdný. Co na srážky hvězd říká statistika? To počítali brněnští astronomové Pavel Gabzdyl, Zdeněk Mikulášek a Zdeněk Pokorný. Tuto a další 100 otázek publikovali v knize s názvem 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Meteor z knihy začíná číst a navíc autoři knihy odpovídají na doplňující otázky. Může se tedy Slunce srazit s jinou hvězdou?

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související