Meteor o ovlivňování počasí, zlých snech, mravencích a neviditelnosti pro radary

Dá se ovlivnit počasí?

Ovlivníme počasí?|foto: autor neznámý, Pixabay

„Poručíme větru dešti“. Nechvalně proslulé heslo se částečně naplnilo. Dokážeme zařídit, aby na vojenskou přehlídku nepršelo a aby mraky nekazily slavností zahájení třeba olympijských her. Jak přesně se to dělá? A dokážeme počasí ovlivňovat i jinými způsoby? Na to odpovídal Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu AV ČR.

Pro radary neviditelný

Pec pro výrobu nanotrubiček |foto:Günther Kletetschka, Přírodovědecká fakulta UK

Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty UK našel se svým týmem možnost, jak si natřít své auto a stát se neviditelným pro radary. Vojenské využití se samozřejmě nabízí také. Zajímavé je, že nový materiál má ještě jednu praktičtější dovednost – umí sloužit jako paměťové médium o neuvěřitelné hustotě záznamu. Je libo harddisky o 100x větší kapacitě, než mají dnešní? Nový materiál to umožňuje. Z čeho je materiál složen a jak se dá vyrobit. To v Meteoru popsal jeho autor.

První učená společnost

Olomouc na dobové rytině |foto:Český rozhlas

Před třemi sty roky u nás sice působila dvě vysoká učení, tradiční univerzita a nová technika, obě v Praze, nicméně o tom, co se smí zkoumat, rozhodovala církev. Jedno z řešení tohoto schizmatu spočívalo v zakládání soukromých spolků. Ve vyspělejších zemích už učené společnosti nebo akademie fungovaly, v Rakousku-Uhersku však chyběly. Dokud se to nerozhodlo několik vzdělanců a šlechticů v Olomouci změnit. Výročí jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč mravenci brání některé stromy?

Mravenec Crematogaster hespera |foto:Český rozhlas

Akácie má osobní strážce – mravence. Pokud se ke stromu přiblíží slon nebo žirafa a začne okusovat listí a větvičky, vyrojí se na obranu mravenci, kteří vetřelce nemilosrdně zaženou. Je to pro ně výhodné, protože akácie je jejich domovem. Vědci si ale lámali hlavu, jak mravenec pozná, že je strom někde na druhé straně napaden. Záhadu se podařilo rozluštit a vš nám vysvětlil biolog Jaroslav Petr.

Dá se pít teplá voda z vodovodu?

Voda|foto:Public Domain Pictures, Pixabay, CC0 1.0

Reagovali jsme na dotaz posluchače, který nacházel na internetu rozporuplné informace o tom, jestli se teplá voda z vodovodu dá pít nebo ne. Dokonce se někde psalo, že má tato voda pozitivní účinky na zdraví. Hygienik ze Státního zdravotního ústavu František Kožíšek to ale v Meteoru vyvrátil. Proč by se teplá voda z vodovodu neměla pít? A proč vůbec nevadí, když vypijete vodu obsahující nebezpečnou bakterii legionellu?

Mohou se po sýru zdát zlé sny?

Sýr|foto:CC0 Public domain

Zdá se to být úplným blábolem nebo pověrou, ale z pohledu chemie na tom čistě hypoteticky může něco být. Látky v některých druzích sýrů mohou působit na mozek. Které to jsou a jaké množství bychom museli sníst? V Meteoru jsme si o tom četli v knize Andyho Brunninga s názvem „Proč pláčeme při krájení cibule?“, kterou česky vydalo nakladatelství Grada. Knihu můžete vyhrát, pokud odpovíte do 20. března správně na soutěžní otázku z konce pořadu na adresu meteor@rozhlas.cz.