Meteor o zimním spánku, kulovém blesku a největším dinosaurovi

Kulový blesk
Kulový blesk
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:23 Proč se zimní spáči nebudí žízní?
  • 13:53 Chemické hodiny pro archeology
  • 22:13 Ničivá vichřice na Šumavě
  • 26:00 Dá se předpovědět kulový blesk?
  • 35:37 Našli jsme největšího dinosaura všech dob?
  • 41:00 Kolik hvězd se schová za úplněk?

Proč se zimní spáči nebudí žízní?

Sysel páskovaný

Zimní spánek je pro některé druhy zvířat jedinou možností, jak přežít zimu. Například sysel páskovaný, který žije v prériích severní Ameriky, se ukládá ke spánku právě teď v říjnu a v tomto režimu vydrží až do března. Pozoruhodné je, že celou zimu vůbec nepije.

Vědci tomu zprvu nechtěli vůbec věřit. Nenapije se dokonce ani, když mu přímo „pod nos“ dají misku s vodou. Nový výzkum, který v Meteoru představil prof. Jaroslav Petr, ukázal, jakým úžasným způsobem sysel hospodaří s vodou, že nemá pocit žízně.

Chemické hodiny pro archeology

Ukázka nádherné warijské keramiky

Datování tzv. radiokarbonovou metodou je veřejnosti důvěrně známé. Problém je, že tato metoda dokáže určit stáří archeologického nálezu jen u biologického materiálu, typicky kostí. Jak ale datovat neživé předměty?

Nová metoda funguje skvěle u keramiky. Jan Havlík z VŠCHT vysvětlil, že stačí vzorek z nálezu znovu vypálit a pak několik hodin či dní měřit opětovné vstřebávání vody. Metoda má skvělou přesnost.

Ničivá vichřice na Šumavě

Kalamita

Pustošivé vichřice jsou stejně staré jako lesy samy, ale do historie se zapíší jen některé. Z nich na prvním místě ta, která se odehrála v noci z 26. října 1870 na Šumavě. Přímo zničila přes půl milionu plnometrů dřeva, pohromu pak dovršil v letech 1873–1875 kůrovec, takže kalamitní těžby šly do milionů kubíků.

Nastal stav podobný zlaté horečce na Klondiku: Dostatek práce za přechodně zvýšené mzdy přilákal lidi z celé střední Evropy. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Dá se předpovědět kulový blesk?

Kulový blesk

Posluchač Meteoru nám poslal dopis, ve kterém líčí zážitek svých rodičů, kteří pozorovali pravděpodobně kulový blesk. Podivné bylo, že se to stalo za jasného počasí.

V blízkosti krbu se objevil silný záblesk se svištivým pískavým zvukem. Následně zjistili vypadlý jistič elektrické energie. Žádná škoda způsobená jevem nebyla zjištěna. Co to bylo za jev? Odpovídá Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem.

Našli jsme největšího dinosaura všech dob?

James A. Jensen s rekonstruovanou spodní částí přední končetiny ultrasaura

Jmenoval se Ultrasauros macintoshi. V 70. letech 20. století byl paleontolog James Alvin Jensen přesvědčen, že jde o největšího dinosaura. Domníval se to na základě dvou obřích pozůstatků kostry. Šlo o velký bederní obratel o výšce 133 cma lopatku o délce 2,4–2,7 m.

Tomu by odpovídal živočich o délce 30 m, výšce 15 m a hmotnosti kolem 70 t. Některé odhady dokonce předpokládaly délku 36 m, výšku 21 m a hmotnost až 180 t! Má to jeden háček – tento gigant dle publicisty Vladimíra Sochy nikdy neexistoval.

Kolik hvězd se schová za úplněk?

Ztišení a klid ve tmě a izolaci hledají klienti netradiční ekovesnice v Bílých Karpatech

Schválně si zkuste tipnout: Kolik hvězd v danou chvíli zakrývá měsíční úplněk? Měsíc se pohybuje po obloze a jeho úhlový průměr je přibližně půl stupně. Člověk by očekával, že v každé chvíli alespoň několik hvězd viditelných okem zakrývá. Není to tak.

Překvapivou odpověď přináší kniha 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Spoluautor knihy Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně odpovídal na doplňující otázky.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související