Meteor o zimním spánku, kulovém blesku a největším dinosaurovi

Proč se zimní spáči nebudí žízní?

Sysel páskovaný |foto:Český rozhlas

Zimní spánek je pro některé druhy zvířat jedinou možností, jak přežít zimu. Například sysel páskovaný, který žije v prériích severní Ameriky, se ukládá ke spánku právě teď v říjnu a v tomto režimu vydrží až do března. Pozoruhodné je, že celou zimu vůbec nepije.

Vědci tomu zprvu nechtěli vůbec věřit. Nenapije se dokonce ani, když mu přímo „pod nos“ dají misku s vodou. Nový výzkum, který v Meteoru představil prof. Jaroslav Petr, ukázal, jakým úžasným způsobem sysel hospodaří s vodou, že nemá pocit žízně.

Chemické hodiny pro archeology

Ukázka nádherné warijské keramiky |foto:Český rozhlas

Datování tzv. radiokarbonovou metodou je veřejnosti důvěrně známé. Problém je, že tato metoda dokáže určit stáří archeologického nálezu jen u biologického materiálu, typicky kostí. Jak ale datovat neživé předměty?

Nová metoda funguje skvěle u keramiky. Jan Havlík z VŠCHT vysvětlil, že stačí vzorek z nálezu znovu vypálit a pak několik hodin či dní měřit opětovné vstřebávání vody. Metoda má skvělou přesnost.

Ničivá vichřice na Šumavě

Kalamita|foto:Jana Kudrnová Kloučková, Pixabay, CC0 1.0

Pustošivé vichřice jsou stejně staré jako lesy samy, ale do historie se zapíší jen některé. Z nich na prvním místě ta, která se odehrála v noci z 26. října 1870 na Šumavě. Přímo zničila přes půl milionu plnometrů dřeva, pohromu pak dovršil v letech 1873–1875 kůrovec, takže kalamitní těžby šly do milionů kubíků.

Nastal stav podobný zlaté horečce na Klondiku: Dostatek práce za přechodně zvýšené mzdy přilákal lidi z celé střední Evropy. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Dá se předpovědět kulový blesk?

Kulový blesk |foto: tookapic, Pixabay, CC0 1.0

Posluchač Meteoru nám poslal dopis, ve kterém líčí zážitek svých rodičů, kteří pozorovali pravděpodobně kulový blesk. Podivné bylo, že se to stalo za jasného počasí.

V blízkosti krbu se objevil silný záblesk se svištivým pískavým zvukem. Následně zjistili vypadlý jistič elektrické energie. Žádná škoda způsobená jevem nebyla zjištěna. Co to bylo za jev? Odpovídá Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem.

Našli jsme největšího dinosaura všech dob?

James A. Jensen s rekonstruovanou spodní částí přední končetiny ultrasaura |foto:Český rozhlas

Jmenoval se Ultrasauros macintoshi. V 70. letech 20. století byl paleontolog James Alvin Jensen přesvědčen, že jde o největšího dinosaura. Domníval se to na základě dvou obřích pozůstatků kostry. Šlo o velký bederní obratel o výšce 133 cma lopatku o délce 2,4–2,7 m.

Tomu by odpovídal živočich o délce 30 m, výšce 15 m a hmotnosti kolem 70 t. Některé odhady dokonce předpokládaly délku 36 m, výšku 21 m a hmotnost až 180 t! Má to jeden háček – tento gigant dle publicisty Vladimíra Sochy nikdy neexistoval.

Kolik hvězd se schová za úplněk?

Měsíční úplněk|foto:Fotobanka Pixabay, CC0 1.0

Schválně si zkuste tipnout: Kolik hvězd v danou chvíli zakrývá měsíční úplněk? Měsíc se pohybuje po obloze a jeho úhlový průměr je přibližně půl stupně. Člověk by očekával, že v každé chvíli alespoň několik hvězd viditelných okem zakrývá. Není to tak.

Překvapivou odpověď přináší kniha 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Spoluautor knihy Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně odpovídal na doplňující otázky.