Meteor o změně pohlaví ryb, nekonečné žízni a kráteru na Měsíci

Co víme o vědomí?

Mozek|foto: Licence Public domain CC0, Fotobanka Pixabay

„Myslím, tedy jsem“, řekl René Descartes v polovině 17. století. Přemýšlel o principech filozofie, a přitom řekl nezpochybnitelnou pravdu. „Myslím, tedy jsem“ znamená, že já jako bytost mám vědomí. Uvědomuji si sám sebe. Ale jinak je vědomí dost zapeklitý pojem.

Na tom jsme se shodli s MUDr. Františkem Koukolíkem, který v Meteoru připomněl, že i taková nehmotná věc jako vědomí nebo duše je v mozku vidět díky magnetické rezonanci.

Dokáže ryba změnit pohlaví silou myšlenky?

Rybka klaun, Amphiprion ocellaris, se schovává mezi chapadly mořské sasanky. |foto: Jenny Huang, CC BY 2.0

Zní to jako sci-fi, ale klauni v podstatě něco takového dělají. Malé rybky klauny zná spousta lidí díky animovanému filmu Hledá se Nemo, populární jsou i v českých domácích akváriích. Tyhle ryby žijí pod zvláštní ochranou mořských sasanek. Jsou imunní vůči jejich požahání, což jim skýtá skvělý úkryt před predátory.

Obvykle žije samička s více samci. Pokud samička zahyne, může dojít k situaci, kdy se jeden ze samců začne chovat jako samička. Vědci zjistili, že nejen chovat, ale z vlastní vůle se mu začne měnit mozek a později i pohlavní orgány! Podrobnosti popsal biolog Jaroslav Petr.

První genová terapie

DNA|foto: Gerd Altmann,Pixabay,Volné užití

Ashanti DeSilvová se narodila bez krčních mandlí a velmi brzy ji začala stíhat jedna infekce za druhou. Ukázalo se, že trpí poruchou imunity vyvolanou nedostatkem enzymu adenosindeaminázy, zkráceně ADA deficiencí.

Takto postižené děti – v USA se jich ročně narodí zhruba desítky – musely žít izolovány ve speciálních plastových „bublinách“ s přísně aseptickým prostředím. Dokud roku 1990 nepřišla první genová terapie. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Co u nás pohledává husice nilská?

Husice nilská (Alopochen aegyptiacus)

Husice nilská už podle názvu patří do Afriky. Tam je skutečně celoročně doma. Jde o vodního ptáka připomínajícího menší husu, ovšem barvami spíše kachnu s monoklem. Zajímavé je, že pohlaví se od sebe neliší velikostí ani zbarvením, ale jen hlasem: samec syčí, samice štěbetá a kejhá.

Zoolog Jan Andreska v Meteoru popsal, jak se tento pták postupně dostává na naše území a začíná tu žít celoročně. Málokoho by jistě napadlo, že vše začalo dovozem z kolonií do Anglie v 19. století.

Může člověk vypít 35 litrů vody denně?

Pitná voda|foto: Fotobanka stock.xchng

Obvykle se říká, že vypít 10 litrů vody za den je už životu nebezpečné. Představte si, že existoval člověk, který vypil i 35 litrů vody a stále měl žízeň. Šlo pochopitelně o poruchu, nemoc zvanou žíznivka.

Jeho mozek špatně vyhodnocoval množství vody v těle. Fyziolog František Vyskočil v Meteoru vysvětloval, jak v lidském těle vzniká pocit žízně a jaké jsou jeho možné poruchy.

Co bychom viděli ze dna měsíčního kráteru?

Kráter Philolaus poblíž měsíčního severního pólu |foto: NASA, Licence Public domain CC0

Většinu lidí asi napadne, že bychom viděli kolem dokola val tvořený lemem kráteru. Každý kráter je přeci prohlubeň v terénu a pokud stojíme v jejím středu, která je nejníže, musíme nutně ve všech směrech spatřit val kráteru. Jenomže na Měsíci to neplatí. Proč?

To v Meteoru vysvětloval Pavel Gabzdyl, spoluautor knihy s názvem 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Meteor z knihy čte a navíc autoři knihy odpovídají na doplňující otázky. Co bychom tedy viděli ze dna měsíčního kráteru?