Meteor o změně pohlaví ryb, nekonečné žízni a kráteru na Měsíci

Rybka klaun, Amphiprion ocellaris, se schovává mezi chapadly mořské sasanky.
Rybka klaun, Amphiprion ocellaris, se schovává mezi chapadly mořské sasanky.
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:42 Co víme o vědomí?
  • 10:39 Dokáže ryba změnit pohlaví silou myšlenky?
  • 18:46 První genová terapie
  • 23:23 Co u nás pohledává husice nilská?
  • 32:22 Může člověk vypít 35 litrů vody denně?
  • 39:27 Co bychom viděli ze dna měsíčního kráteru?

Co víme o vědomí?

Mozek

„Myslím, tedy jsem“, řekl René Descartes v polovině 17. století. Přemýšlel o principech filozofie, a přitom řekl nezpochybnitelnou pravdu. „Myslím, tedy jsem“ znamená, že já jako bytost mám vědomí. Uvědomuji si sám sebe. Ale jinak je vědomí dost zapeklitý pojem.

Na tom jsme se shodli s MUDr. Františkem Koukolíkem, který v Meteoru připomněl, že i taková nehmotná věc jako vědomí nebo duše je v mozku vidět díky magnetické rezonanci.

Dokáže ryba změnit pohlaví silou myšlenky?

Rybka klaun, Amphiprion ocellaris, se schovává mezi chapadly mořské sasanky.

Zní to jako sci-fi, ale klauni v podstatě něco takového dělají. Malé rybky klauny zná spousta lidí díky animovanému filmu Hledá se Nemo, populární jsou i v českých domácích akváriích. Tyhle ryby žijí pod zvláštní ochranou mořských sasanek. Jsou imunní vůči jejich požahání, což jim skýtá skvělý úkryt před predátory.

Obvykle žije samička s více samci. Pokud samička zahyne, může dojít k situaci, kdy se jeden ze samců začne chovat jako samička. Vědci zjistili, že nejen chovat, ale z vlastní vůle se mu začne měnit mozek a později i pohlavní orgány! Podrobnosti popsal biolog Jaroslav Petr.

První genová terapie

DNA

Ashanti DeSilvová se narodila bez krčních mandlí a velmi brzy ji začala stíhat jedna infekce za druhou. Ukázalo se, že trpí poruchou imunity vyvolanou nedostatkem enzymu adenosindeaminázy, zkráceně ADA deficiencí.

Takto postižené děti – v USA se jich ročně narodí zhruba desítky – musely žít izolovány ve speciálních plastových „bublinách“ s přísně aseptickým prostředím. Dokud roku 1990 nepřišla první genová terapie. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Co u nás pohledává husice nilská?

Husice nilská (Alopochen aegyptiacus)

Husice nilská už podle názvu patří do Afriky. Tam je skutečně celoročně doma. Jde o vodního ptáka připomínajícího menší husu, ovšem barvami spíše kachnu s monoklem. Zajímavé je, že pohlaví se od sebe neliší velikostí ani zbarvením, ale jen hlasem: samec syčí, samice štěbetá a kejhá.

Zoolog Jan Andreska v Meteoru popsal, jak se tento pták postupně dostává na naše území a začíná tu žít celoročně. Málokoho by jistě napadlo, že vše začalo dovozem z kolonií do Anglie v 19. století.

Může člověk vypít 35 litrů vody denně?

Pitná voda

Obvykle se říká, že vypít 10 litrů vody za den je už životu nebezpečné. Představte si, že existoval člověk, který vypil i 35 litrů vody a stále měl žízeň. Šlo pochopitelně o poruchu, nemoc zvanou žíznivka.

Jeho mozek špatně vyhodnocoval množství vody v těle. Fyziolog František Vyskočil v Meteoru vysvětloval, jak v lidském těle vzniká pocit žízně a jaké jsou jeho možné poruchy.

Co bychom viděli ze dna měsíčního kráteru?

Kráter Philolaus poblíž měsíčního severního pólu

Většinu lidí asi napadne, že bychom viděli kolem dokola val tvořený lemem kráteru. Každý kráter je přeci prohlubeň v terénu a pokud stojíme v jejím středu, která je nejníže, musíme nutně ve všech směrech spatřit val kráteru. Jenomže na Měsíci to neplatí. Proč?

To v Meteoru vysvětloval Pavel Gabzdyl, spoluautor knihy s názvem 100+1 Záludných otázek z astronomie, kterou vydalo nakladatelství Aventinum. Meteor z knihy čte a navíc autoři knihy odpovídají na doplňující otázky. Co bychom tedy viděli ze dna měsíčního kráteru?

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související