Meteor o diamantech v kráteru, lvech lovících dikobrazy a novém ostrovu

Diamant
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Diamant
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:18 Vznikly při pádu planetky na Sibiř diamanty?
  • 11:10 První pitva v Praze
  • 15:58 Psychické choroby a imunita
  • 26:00 Proč lvi loví dikobrazy, když je to může stát život?
  • 33:43 Sopka, která vytvořila nový ostrov

Vznikly při pádu planetky na Sibiř diamanty?

Diamant

Klasická teorie říká, že diamanty vznikají působením velkých teplot a tlaků hluboko pod povrchem Země. Má jít o hloubky zhruba 200 kilometrů, ve kterých vznikají z čistého uhlíku krásné krystaly, které se lidem líbí a mají velkou cenu. Když je přírodní procesy vyzdvihnou na povrch, stává se z nich obchodní artikl. Co když ale existuje i jiná možnost vzniku?

Prof. Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu AV zkoumá na Sibiři nově objevený kráter, který zřejmě vznikl dopadem kosmického tělesa a při něm se mohly vytvořit i diamanty nedalekého naleziště. Jak se dá kráter v nepřístupné oblasti zkoumat? A opravdu vznikl kosmickou srážkou?

První pitva v Praze

Pitva mladé ženy (1864)

Dnes jsou pitvy běžnou záležitostí. Vidíme je v kriminálních filmech, budoucí lékaři na univerzitách a v nemocnicích. Jenomže v 16. století bylo řezání mrtvol svatokrádeží. I přes odpor církve vzniklo 1580 v Basileji první tzv. anatomické divadlo, kde se lidé mohli chodit dívat na veřejné pitvy.

Z dnešního pohledu je to neetické a podivínské. Jistě si umíte představit, jaké pozdvižení vyvolalo ohlášení první veřejné pitvy v Praze roku 1600. Co se tehdy odehrálo, jsme si přiblížili v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Psychické choroby a imunita

Mozek

Často se stává, že fyzicky nemocný člověk prodělává i psychické onemocnění. Každý má pocit, jak je to logické, že z té dlouhodobé nemoci má deprese. Nové výzkumy ale ukazují, že v některých případech je psychické onemocnění vyvoláno samotným tělem.

To ve snaze zbavit se např. dlouhodobého zánětu neustále vytváří protilátky. Některé z nich mají vliv na lidský mozek a duševní stav, který pak může vést třeba k sebevraždě. V Meteoru o tom hovořil prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.

Proč lvi loví dikobrazy, když je to může stát život?

Dikobraz

Schválně, na koho byste si vsadili při souboji lva a dikobraza? Jasně, lev má větší sílu, zuby šelmy, drápy a naprostou fyzickou převahu. Mnohem menšího dikobraza chrání jen bodliny. Ty ale mohou dosahovat délky až 30 cm. Jsou z pevného materiálu – keratinu. V sebeobraně dikobraz naježí bodliny a doufá, že se protivník píchne a útoku zanechá.

Vědci teď zjistili ze starých záznamů, že byli pozorováni lvi zranění právě po útoku na dikobraza. Tito lvi pak jsou nebezpeční člověku. Proč? A z jakého důvodu se pokoušejí dikobrazy lovit? To vysvětlil biolog prof. Jaroslav Petr.

Sopka, která vytvořila nový ostrov

Erupce Surtsey v roce 1963


Na události ze 14. listopadu 1963 posádka lodě Isleifur II zcela jistě nezapomene. Před rozedněním byla jejich loď zničehonic rozkymácena vlnami. Po rozbřesku, v 7:15, si lodní kuchař všiml, že se na jihozápadě nad obzorem vznáší černý oblak kouře.

Posádka okamžitě změnila kurz a zamířila směrem, kde očekávala hořící loď. Po přiblížení ale bylo zřejmé, že se námořníci spletli. Oblastí se šířil zápach síry a z moře vycházelo mračno černého prachu a popela. Posádka se nechtěně stala prvním přímým svědkem vzniku nového ostrova v příbřežních vodách Islandu. Ostrova, který dostal jméno Surtsey - Ostrov ohňového obra.

Vědci mohli v přímém přenosu sledovat proces vzniku ostrova a jeho osidlování životem. V Meteoru jsme příběh ostrůvku Surtsey vyprávěli v rámci cyklu o islandských sopkách, které zásadně ovlivnili ostrovní i kontinentální evropské obyvatelstvo. Události komentuje geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související