Meteor o diamantech v kráteru, lvech lovících dikobrazy a novém ostrovu

8. červen 2019

Poslechněte si:

  • 01:18 Vznikly při pádu planetky na Sibiř diamanty?
  • 11:10 První pitva v Praze
  • 15:58 Psychické choroby a imunita
  • 26:00 Proč lvi loví dikobrazy, když je to může stát život?
  • 33:43 Sopka, která vytvořila nový ostrov

Vznikly při pádu planetky na Sibiř diamanty?

Diamant

Klasická teorie říká, že diamanty vznikají působením velkých teplot a tlaků hluboko pod povrchem Země. Má jít o hloubky zhruba 200 kilometrů, ve kterých vznikají z čistého uhlíku krásné krystaly, které se lidem líbí a mají velkou cenu. Když je přírodní procesy vyzdvihnou na povrch, stává se z nich obchodní artikl. Co když ale existuje i jiná možnost vzniku?

Prof. Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu AV zkoumá na Sibiři nově objevený kráter, který zřejmě vznikl dopadem kosmického tělesa a při něm se mohly vytvořit i diamanty nedalekého naleziště. Jak se dá kráter v nepřístupné oblasti zkoumat? A opravdu vznikl kosmickou srážkou?

První pitva v Praze

Pitva mladé ženy (1864)

Dnes jsou pitvy běžnou záležitostí. Vidíme je v kriminálních filmech, budoucí lékaři na univerzitách a v nemocnicích. Jenomže v 16. století bylo řezání mrtvol svatokrádeží. I přes odpor církve vzniklo 1580 v Basileji první tzv. anatomické divadlo, kde se lidé mohli chodit dívat na veřejné pitvy.

Z dnešního pohledu je to neetické a podivínské. Jistě si umíte představit, jaké pozdvižení vyvolalo ohlášení první veřejné pitvy v Praze roku 1600. Co se tehdy odehrálo, jsme si přiblížili v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Psychické choroby a imunita

Mozek

Často se stává, že fyzicky nemocný člověk prodělává i psychické onemocnění. Každý má pocit, jak je to logické, že z té dlouhodobé nemoci má deprese. Nové výzkumy ale ukazují, že v některých případech je psychické onemocnění vyvoláno samotným tělem.

To ve snaze zbavit se např. dlouhodobého zánětu neustále vytváří protilátky. Některé z nich mají vliv na lidský mozek a duševní stav, který pak může vést třeba k sebevraždě. V Meteoru o tom hovořil prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.

Proč lvi loví dikobrazy, když je to může stát život?

Dikobraz

Schválně, na koho byste si vsadili při souboji lva a dikobraza? Jasně, lev má větší sílu, zuby šelmy, drápy a naprostou fyzickou převahu. Mnohem menšího dikobraza chrání jen bodliny. Ty ale mohou dosahovat délky až 30 cm. Jsou z pevného materiálu – keratinu. V sebeobraně dikobraz naježí bodliny a doufá, že se protivník píchne a útoku zanechá.

Vědci teď zjistili ze starých záznamů, že byli pozorováni lvi zranění právě po útoku na dikobraza. Tito lvi pak jsou nebezpeční člověku. Proč? A z jakého důvodu se pokoušejí dikobrazy lovit? To vysvětlil biolog prof. Jaroslav Petr.

Sopka, která vytvořila nový ostrov

Logo


Na události ze 14. listopadu 1963 posádka lodě Isleifur II zcela jistě nezapomene. Před rozedněním byla jejich loď zničehonic rozkymácena vlnami. Po rozbřesku, v 7:15, si lodní kuchař všiml, že se na jihozápadě nad obzorem vznáší černý oblak kouře.

Posádka okamžitě změnila kurz a zamířila směrem, kde očekávala hořící loď. Po přiblížení ale bylo zřejmé, že se námořníci spletli. Oblastí se šířil zápach síry a z moře vycházelo mračno černého prachu a popela. Posádka se nechtěně stala prvním přímým svědkem vzniku nového ostrova v příbřežních vodách Islandu. Ostrova, který dostal jméno Surtsey - Ostrov ohňového obra.

Vědci mohli v přímém přenosu sledovat proces vzniku ostrova a jeho osidlování životem. V Meteoru jsme příběh ostrůvku Surtsey vyprávěli v rámci cyklu o islandských sopkách, které zásadně ovlivnili ostrovní i kontinentální evropské obyvatelstvo. Události komentuje geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.

autor: Petr Sobotka | zdroj:
Spustit audio

Související