Meteor o netopýřím elixíru mládí, tyranosaurech a sopce, která vyvolala revoluci

Opíšeme recept na dlouhověkost od netopýrů?

Uvaříme z netopýřích genů elixír mládí?|foto: Raventhorne,Pixabay,Volné užití

Elixír mládí je utopickou představou, ve které se stačí napít z poháru a člověk omládne o desítky let. Moderní věda to neumí, přesto se člověk dožívá stále vyššího věku. Žijeme asi 4x déle, než odpovídá naší velikosti. Jenže některé druhy netopýrů žijí dokonce 8x déle. Jak to dělají? Vědci zkoumali vrápence, netopýry rodu myotis a plecotus a jihoamerické upíry. Dokážeme se u nich inspirovat a prodloužit život i člověku? Nad tím v Meteoru uvažoval biolog Jaroslav Petr.

Proč se neujal první radar?

Schema patentu na první radar z roku 1904|foto: Christian Hülsmeyer,Německý patentový úřad,Volné dílo,©

Zjistit na dálku rychlost pohybujícího se objektu jen tím, že na něj vyšleme radiové vlny a měříme jejich odraz, byl opravdu skvělý nápad. Přišel s ním teprve třiadvacetiletý německý inženýr Christian Hülsmeyer už roku 1904. Je až s podivem, že o radar nikdo neměl zájem. Osud prvního radaru i jeho autora jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Plíseň, která nás zaživa proroste

Plíseň rodu aspergillus může za živa prorůst plícemi|foto: Kai Kalhh,Pixabay,Volné užití

Představte si, že ležíte v nemocnici na onkologickém oddělení. Máte za sebou ozařování a vaše imunita je na tom mizerně. Právě v tu chvíli na vás zaútočí plíseň rodu aspergillus. Zpočátku si ničeho nevšimnete, ale postupně se vám začne hůře dýchat. Plíseň napadá nejčastěji plíce a množí se v nich. Dá se říct, že vašimi plícemi doslova proroste zaživa. Až 90 % pacientů umírá. První případ plísně byl zaznamenán i u nás. Dr. Miroslav Kolařík z PřF UK upřesnil, že za obzvláště odolný kmen plísně si můžeme sami. Jak jsme ho vyrobili?

Měl tyranosaurus ostříží zrak?

Tyranosaurus |foto: CC0 Public domain, AnoviJoe

Z éry dinosaurů se nám dochovalo mnoho kostí a jen z nich se musí usuzovat i na měkké části těla, které se dochovat nemohly. Přesto dokázali vědci určit, že velikost oka tyranosaura byla jako u velkého pomeranče, tj. asi 14 cm. Dokonce se dá spekulovat o tom, jak dobře nejobávanější dravec druhohor viděl. Z modelu očí a geometrie překrývání zorných úhlů levého a pravého oka, vychází tyranousauří zrak překvapivě dobře. Jak měl ostré vidění a na jakou vzdálenost dokázal spatři kořist? To v Meteoru upřesnil publicista Vladimír Socha.

Sopka, která zažehla velkou francouzskou revoluci

Dnešní pohled na sopku Laki|foto: Jacqueline Macou,Pixabay,Volné užití

Dne 14. července 1789 je dobyta pevnost Bastila a král je nucen uznat pařížskou revoluci. Ruší se šlechtická privilegia a feudální vztahy. Prohlášení práv člověka a občana z 26. srpna 1789 deklaruje rovnoprávnost, svobodu názorů a náboženství, zaručuje právo vlastnictví, svobodného podnikání a podílení se na veřejném životě. K pravé demokracii to ještě mělo daleko, ale šlo o jistou formu vlády lidu. Z hodin dějepisu by tohle měl znát každý. O Velké francouzské revoluci se učí už na základních školách. Fascinující je, že ji mohl vyvolat výbuch sopky na Islandu roku 1783. Po něm přišla dlouhá zima, neúroda a hladomor – nespokojenost Francouzů dosáhla vrcholu. V Meteoru jsme představili příběh islandské sopky Laki, která zásadním způsobem měnila politickou situaci v Evropě. Události komentuje geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.