Meteor o pruzích zeber, umělých orgánech, sopkách a šampaňském

Zebra
Zebra
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:30 Proč mají zebry pruhy?
  • 11:27 Kdo jako první použil narkózu?
  • 16:09 Budeme vyrábět z nanovláken umělé orgány?
  • 24:05 Do nitra sopek díky virtuální realitě
  • 36:15 Byl megaslon větší než mamut?
  • 45:48 Jak se podílejí bublinky na chuti šampaňského?

Proč mají zebry pruhy?

Zebra

Tahle otázka napadne každé malé dítě. Zebry jsou svými pruhy nápadné na velkou vzdálenost. Je tedy oprávněná otázka, jestli jim svérázné zbarvení nepřidělává spíše starosti, než užitek. V přírodě ale platí, že vše má svůj účel. Kdyby zebry pruhy trpěly, časem by o ně přišly. Biolog Jaroslav Petr připomněl tři teorie, proč mají zebry pruhy. Bohužel se žádná z nich nepotvrdila, a tak přišla teorie čtvrtá. Prý je mají kvůli hmyzu. Ale proč?

Kdo jako první použil narkózu?

Celková anestezie - narkóza

Bez narkózy si dnes neumíme představit žádnou závažnější operaci a o lokální umrtvení žadoníme u zubařů kvůli každému vrtání. Ještě před 177 lety lidstvo nedokázalo pro tyto účely pořádně využít žádnou látku. A pak přišel éter a hned tři objevitelé se začali hádat, kdo ho k uspání pacientů použil jako první. Zapeklitou historii jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Budeme vyrábět z nanovláken umělé orgány?

Nanotechnologie

Nanovlákna mají úžasné vlastnosti. Jsou lehká, ohebná, téměř neprodyšná a málo reagují s biologickými látkami. To všechno jsou skvělé předpoklady pro filtry. Úzkým prostorem neprolezou ani bakterie a viry. Lékaři už dnes mohou pacientům nalepit antibakteriální náplasti. Velkým cílem je pak vytvořit z nanovláken jakési lešení, na kterém by se daly pěstovat buňky pacienta a tím uměle vytvořit třeba celý náhradní orgán. O výzkumu nanovláken v Meteoru hovořila dr. Petra Peer z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd.

Do nitra sopek díky virtuální realitě

Česká geologická služba vydala stručné informační brožury o českých sopkách. Zatím jde o Kamenický vrch u Mimoně, Vinařickou horu u Kladna, Bořeň ležící mezi městy Most a Teplice a známé Trosky mezi Turnovem a Jičínem. Letos jsou v plánu další a opravdu stojí za to je vidět. Ve spojitosti s mobilním telefonem se totiž placatý papír mění v pohybující se prostorový objekt, který si lze přibližovat a otáčet ho ze všech stran. Unikátní prostorovou animaci popsali v Meteoru geolog Vladislav Rapprich a animátor Martin Lisec.

Byl megaslon větší než mamut?

Slon

Mamuti se stali symbolem našich představ o pravěkých lovcích. Každé malé dítě ví, že mamut byl chlupatý a že byl větší než naši dnešní sloni. Mamuti vyhynuli zřejmě jen před 4500 roky. Z geologického pohledu jen chvíli před současností. O něco dříve zmizeli z povrchu Země jiní chobotnatci jejichž představitelem byl například Palaeoloxodon namadicus. Jeho kosterní pozůstatky byly poprvé objeveny už roku 1846. Ukazuje se, že byl ještě větší než mamuti! Potvrdil to pro náš pořad Vladimír Socha.

Jak se podílejí bublinky na chuti šampaňského?

Šampaňské

Víno a šampaňské se neliší jen přítomností či absencí bublinek. Šampaňské má i jinou chuť. Vědci podrobně zkoumali, čím je to dáno a zjistili, že chuť přímo ovlivňuje přítomnost bublinek. V Meteoru jsme si o tom četli v knize Andyho Brunninga s názvem „Proč pláčeme při krájení cibule?“, kterou česky vydalo nakladatelství Grada. Knihu můžete vyhrát, pokud odpovíte do 3. dubna správně na soutěžní otázku z konce pořadu na adresu meteor@rozhlas.cz.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související