Meteor o zázračném ovoci, zimním spánku zvířat a neuvěřitelné schopnosti rostlin
Poslechněte si:
- 02:50 Zimní spánek zvířat
- 12:23 Proč Brazílie mluví portugalsky?
- 16:55 Drtivý dopad planetky
- 25:15 Písně kosmické z pohledu vědy
- 35:08 Poznají rostliny své příbuzné?
- 44:11 Zázračné ovoce z Afriky
Zimní spánek zvířat
Mezi lidmi najdeme velké spáče, kteří se těší do postele snad už od rána a jen neradi ji opouštějí. Možná i závidí zvířatům, která prožívají zimní spánek. Je to ale oprávněné? V naší republice máme hned několik druhů živočichů, kteří zimního spánku využívají k přečkání období, kdy je málo potravy. Musí si ale udělat zásoby. Pojmy jako „nasyslit“, „nakřečkovat“ zlidověly. Právě tito hlodavci jsou příkladem zimních spáčů, i když každý z nich přenocuje jiným způsobem. Sysel se vykrmí, zatímco křeček si udělá i patnáctikilogramovou zásobu semínek. Jaká další zvířata u nás využívají zimního spánku? A proč evoluce přistoupila k tomuto radikálnímu kroku? To v Meteoru popsal zoolog Jan Andreska,
Mluví se v Brazílii portugalsky díky náhodě?
Mapa světa hovoří jasně – největší zemí světa, kde se mluví portugalsky, není Portugalsko, ale Brazílie. Příčinu je třeba pochopitelně hledat v době, kdy byl na vrcholu koloniální závod. Námořní velmoci zabíraly nová území jak na běžícím pásu. Jak se ale dostala Brazílie do rukou Portugalců, když Amerika byla objevena Kolumbem pod španělskou vlajkou? V celé záležitosti sehrál roli i papež. Jak byla objevena Brazílie jsme si řekli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Drtivý dopad planetky a následky na našem území
Je tomu asi 66 milionů let, kdy na zemský povrch narazila planetka o velikosti asi 12 kilometrů. Nezdá se to mnoho, ale na katastrofu globálních rozměrů to kupodivu stačí. Hromadné vymírání živočichů a smetení dinosaurů z evoluční větve naší planety na sebe nenechalo dlouho čekat. Jak se pád planetky projevil na území, na kterém se dnes nachází Česká republika? Tuto otázku zodpovídal odborník na dinosaury Vladimír Socha.
Písně kosmické z pohledu vědy
Nerudovy Písně kosmické nejsou zdaleka jen obyčejnou sbírkou básní. Jan Neruda byl astronomem amatérem, a co do svých básní napsal, to odpovídalo tehdejšímu stavu znalostí. A nejen to. Kladl si otázky, které šly za obzor tehdejšího myšlení. Zamýšlí se například nad osudem planety Země a vyhlídkách lidstva, což jsou témata, na která věda našla odpovědi až na přelomu tisíciletí. Neruda nemá v Písních kosmických jedinou odbornou chybu a sám navštěvoval astronomické přednášky na Univerzitě Karlově. Můžeme se oprávněně ptát, čeho by dosáhl, kdyby se stal profesionálním astronomem. Ukázky z Písní kosmických v Meteoru ve čtyřdílném cyklu recituje Miloň Čepelka a z pohledu dnešní astronomie komentuje astrofyzik Jiří Grygar.
Poznají rostliny své příbuzné?
Někdy je podoba otce a syna ve stejném věku až zarážející. Občas se stane, že se poznají na první pohled i příbuzní, kteří se nikdy předtím neviděli. Mají to tak i rostliny? Zdá se to být až šílená představa, protože evolučně nejde o tak vyspělé formy života. Jenže, nejnovější pokusy ukazují, že některé rostliny příslušníky svého druhu poznají. A podle toho se jinak chovají, což má velký důsledek pro jejich pěstování. Slunečnice dokonce dokáže poznat, že svými listy stíní jiné rostlině! Podrobnosti v Meteoru přiblížil prof. Jaroslav Petr.
Zázračné ovoce, které dokáže změnit kyselé na sladké
Je to tak. Existuje ovoce, po jehož snězení má člověk ještě hodinu pocit, že vše kyselé chutná sladce. Toto ovoce roste v Africe v oblasti Guinejského zálivu. Jde o keř, jehož plody připomínají český šípek. Ovoce samo o sobě má celkem malátnou chuť a žádná lahůdka to není. Obsahuje ale jednu speciální chemickou látku, která neuvěřitelný způsobem ovlivňuje chuťové buňky na lidském jazyku. Podrobnosti jsme si V Meteoru četli v knize Andyho Brunninga s názvem „Proč pláčeme př krájení cibule?“, kterou česky vydalo nakladatelství Grada. Knihu můžete vyhrát, pokud odpovíte do 30. ledna na soutěžní otázku z konce pořadu.
Související
-
Tajemné planety u mrtvých hvězd
Asi málokdo by hledal život na planetách u mrtvých hvězd. Přesto by se o něm dalo za určitých podmínek i tam uvažovat.
-
Meteor o plyšových medvědech, tajemných hrobkách, potomcích dvou otců a zázračné vodě
01:30 Bojte se plyšových medvídků, 12:39 Hrob Staroegypťana Neko, 17:53 Bude existovat potomek dvou otců? 30:05 Co urychlilo vývoj lidského mozku 42:15 Může léčit voda?
-
Savci za dinosaurů žili nočním životem
Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpů...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
