Meteor o hromových kamenech, vegetariánské pandě a sopce pod ledovcem

Panda velká
Panda velká
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:42 Hromové kameny – mýtus, který přežil tisíce let
  • 11:55 Nešťastný vynálezce první parolodě
  • 16:16 Pandy baští vegetariánský hamburger
  • 27:30 Vražda stará 66 milionů let
  • 37:28 Sopka, která se schovala pod ledovcem

Hromové kameny – mýtus, který přežil tisíce let

Hromový kámen nalezený u Třebíče

Tento dříve velmi rozšířený mýtus tvrdil, že vyhlazené špičaté kameny, někdy dokonce s otvorem uprostřed, které lidé občas nacházeli na zemi, vznikají při bouřce na čele blesku. Čím silnější blesk, tím větší kámen a tím hlouběji se zaryl. Na povrch pak takový kámen vystoupil někdy za sedm dní, jindy za sedm měsíců, ale taky to mohlo být sedm let.

Věřilo se, že předmět s tak podivuhodným osudem musí mít mimořádné vlastnosti, které se pak využívaly zejména při léčení jak lidí, tak i zvířat, jako amulety proti zlu nebo měl ochraňovat právě před úderem blesku. Jak vznikly tyto kameny doopravdy? To v Meteoru odhalil prof. Antonín Přichystal z PřF MU v Brně.

Nešťastný vynálezce první parolodě

Historické pohledy - Zbraslav

Parník razící si cestu korytem řeky je i dnes na velkých tocích celkem běžnou záležitostí. Ale když plakáty lákaly lidi, aby si takovou parní loď přišli prohlédnout úplně poprvé, nevěděli návštěvníci, co očekávat.

Předvádění první české parolodě Pražanům před 200 lety nedopadlo zrovna dobře. Vynálezce Josef Božek nakonec litoval, že akci uspořádal. Co se tehdy odehrálo, jsme si přiblížili v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Pandy baští vegetariánský hamburger

Panda velká

Zkuste si představit sebe, jak jíte k snídani rýži, k obědu rýži, ke svačině rýži, k večeři rýži. Celý den, celý týden, měsíc a rok… celý život. Přejedlo by se vám to hned první den. Přesně takhle jednotvárný jídelníček má panda. Jen se místo rýže pořád cpe bambusem. Přitom jde o živočicha, který na první pohled vypadá jako šelma.

I střeva pandy vypadají jako střeva masožravců. Živila se snad panda v minulosti masem? Nestihla se ještě přizpůsobit novému jídelníčku? Vědci teď podrobně prozkoumali, v čem spočívá tajemství stravy pand. V Meteoru o tom informoval biolog prof. Jaroslav Petr.

Vražda stará 66 milionů let

Jeseter velký

Z čistě právně-kriminalistického hlediska nejde o vraždu, ale zabití. Leda by někdo předpokládal, že za srážkou Země s jinou planetkou byl něčí úmysl. Vyhynutí dinosaurů před cca 66 miliony let je dnes běžně přijímanou teorií. Dokonce je na Zemi kráter, který vznikl v důsledku této srážky, a další důkazy. Ale nedařilo se najít konkrétní jedince, ať už dinosaury nebo jiné živočichy, o kterým by se dalo říct, že zemřeli právě v den D.

Až teď vykopávky v USA ukazují na ryby, které se udusily materiálem vyvrženým do atmosféry při dopadu kosmického tělesa. Jaké o tom máme důkazy? A proč objev nebyl oficiálně publikován v odborné literatuře? To nám vysvětlil odborník na dinosaury Vladimír Socha.

Sopka, která se schovala pod ledovcem

Výbuch sopky Katla roku 1918

Rok 1918 máme u nás spojen s koncem první světové války a vznikem Československa. Pro obyvatele Islandu to byl rok, kdy vybuchla sopka Katla. Hrozící nebezpečí zůstávalo tehdy do poslední chvíle skryto. Katla se nachází pod ledovcem. Když se horké magma začne drát k povrchu, ledovec roztaje a strhne se obří povodeň, která dokáže odnášet i šedesátimetrové skalní bloky!

V Meteoru jsme představili příběh sopky Katla v rámci cyklu o islandských sopkách, které zásadně ovlivnily ostrovní i kontinentální evropské obyvatelstvo. Události komentuje geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související