Meteor o Vikinzích v Americe, čtení genomu a kolébce Slunce

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Víme, kdy Vikingové objevili Ameriku?

Christian Krohg: Leif Eriksson objevuje Ameriku|foto:Profimedia

Skoro 500 let se psalo v učebnicích, že prvním Evropanem, který připlul k Americe, čímž ji objevil, byl Kryštof Kolumbus. Přemýšleli jste ale, proč se kontinent nejmenuje Kolumbia, ale Amerika? Je to po jiném mořeplavci Amerigo Vespuccim.

Ten jako první zmapoval východní pobřeží kontinentu, a dokonce tvrdil, že u pevniny byl dříve než Kolumbus. Spor je ale zbytečný. Dnes víme, že jako první k Americe připluli Vikingové.

A nový výzkum určil jejich příjezd do dnešní Kanady s přesností na rok. O skvělé metodě hovořil v Meteoru dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV.

Největší organismus

Největším živočichem světa je plejtvák obrovský. Za největším žijícím organismem se ale nemusíme vydávat do hlubin oceánu|foto:Shutterstock

Největším živočichem světa je plejtvák obrovský, známý též pod jménem modrá velryba. Délka 33 metrů, hmotnost přes 150 tun. Ano, někteří dinosauři byli větší, ale ne tak těžcí. Za největším žijícím organismem se přesto nemusíme vydávat do hlubin oceánu.

Žije na souši. Není to živočich, ale houba. Pokud započítáme celý organismus včetně podhoubím je proti tomu plejtvák trpaslíkem. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Umí kytky počítat do pěti?

Mucholapka podivná umí "počítat" do pěti, zjistili vědci|foto:Shutterstock

Mucholapka podivná je masožravá rostlina. Svým lapacím listem ve tvaru lidské ledviny dokáže chytit hmyz, znehybnit ho použít ho jako potravu. Na vnitřní straně listu jsou chloupky, díky kterým rostlina pozná, že se v listu něco hýbe.

Jak ale zajistit, aby list nesklapl naprázdno? To je pro ni velmi vyčerpávající a zbytečné. Nestane se to, protože rostlina umí počítat do pěti! Vědci provedli nový pokus, ve kterém rostlinu uspali pomocí éteru. Experiment popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

První přečtení genomu

Jak se mi podařilo přečíst první genom? Vzpomíná Václav Pačes v Meteoru|foto:Veronika Paroulková, Český rozhlas

Dnes je čtení DNA velmi rychlé a stala se z něj běžná součást výzkumu. Přečtení kompletního genomu nějakého živého organismu ale bylo v 80. letech 20. století velkou výzvou.

Prof. Václavu Pačesovi se to podařilo jako druhému na světě a prvnímu z tzv. východního bloku. Roku 1986 přečetl kompletní genom viru PZA. Při příležitosti nedávného životního jubilea zavzpomínal v Meteoru, v jakých nelehkých podmínkách objev vznikal a jaký měl ohlas.

Kde leží kolébka Slunce?

Galaxie Mléčná dráha s vyznačenou polohou našeho Slunce|foto:WikiImages, Fotobanka Pixabay, Licence Pixabay, ©

Dnes víme, že Slunce je průměrná hvězda nacházející se v Galaxii obsahující asi 200 miliard dalších hvězd. Tato galaxie má tvar spirály o průměru přibližně 100 000 světelných let a Slunce je umístěno asi v jedné třetině mezi středem Galaxie a jejím okrajem. Tam je Slunce dnes. Dokážeme ale odpovědět na otázku, kde bylo před asi 4,5 miliardami let, když vznikalo?

Víme, že Slunce kolem středu Galaxie krouží a oběhlo ho asi 20krát. Prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se zamýšlí nad tím, jestli máme důkazy o kolébce Slunce.

Jak si hrají kozy, prasata a sloni?

I prasata si hrají. Jak? Zjišťoval Meteor|foto:Marek Piwnicki, Fotobanka Unsplash, Licence Unsplash, ©

Když se řekne prase, začne obvykle člověk myslet na konotace jakými jsou špína, neomalenost, tloušťka. Jenže prasata jsou jiná, než si lidé myslí. Přestože na první pohled vypadají špinavě, jde o velmi čistotná zvířata. Prasata jsou navíc dost inteligentní.

Nemělo by nás proto překvapit, že si hrají. Jak přesně si prasata, ale i kozy nebo sloni, hrají? O tom jsme si četli z knihy Pozoruhodné objevy ze světa zvířat, kterou vydalo nakladatelství Grada.