Meteor o příletu kormorána, zahazování vajec tučňáků a vůni kávy
Poslechněte si:
- 01:30 Přistání na Saturnově měsíci
- 08:08 Proč se k nám stěhuje kormorán malý?
- 18:45 Leden v zrcadle pranostik
- 34:02 Proč tučňák zahazuje své vejce?
- 43:50 Jak to, že káva voní?
Hovoří zoolog Jan Andreska nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Miroslava Raaba Lidé kolem stolu čte Martina Preissová.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Přistání na Saturnově měsíci
Titan je největším měsícem planety Saturnu, rozměrnější než Merkur nebo Pluto. Dne 14. ledna 2005 dopadla malá kosmická sonda Huygens na jeho povrch. Titan se tak stal druhým měsícem, kde přistál lidský výtvor. V atmosféře objevil vrstvu aerosolů tvořených komplexními organickými molekulami.
Fotografie nejen ukázaly Titanův kamenitý povrch ponořený v efektním oranžovém oparu, ale také například odhalily, že se tam pod zemí vyskytuje zmrzlá voda a v oblasti pólů šplouchají jezera kapalných uhlovodíků. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Proč se k nám stěhuje kormorán malý?
Kormorán malý se od velkého podstatně liší. Oproti svému většímu druhu má velmi dlouhý ocas a krátký silný zobák. Je celý černý, s tmavozeleným a bronzovým leskem. Na našem území nikdy dřív nehnízdil.
Zdá se ale, že v posledních dvou letech se u nás zabydlel. První hnízdění bylo prokázáno na vodní nádrži Nové Mlýny na jihu Moravě. Proč se k nám stěhuje? Stane se trvalou součástí naší přírody? O tom hovořil zoolog Jan Andreska.
Leden v zrcadle pranostik
Na pranostiky se dnes možná díváme spíše s lehkým úsměvem. Protože víme, že nevycházejí na 100 %. Jenomže před staletími hrály pranostiky významnou roli. V době, kdy počasí věda nedokázala předvídat, byly významnou pomůckou třeba k tomu, aby rolníci zaseli ve správný čas.
Naši předkové si všimli, že během roku se pravidelně opakují období, kdy je počasí podobné. Doc. Zdeněk Vašků velmi podrobně analyzoval deset tisíc pranostik. Ty nejzajímavější pro každý měsíc, budeme postupně v Meteoru představovat.
Proč tučňák zahazuje své vejce?
Vědci zkoumali tučňáky, kteří žijí mezi Antarktidou a Novým Zélandem a zjistili pozoruhodnou věc. Samice tučňáka obvykle klade dvě vejce. Jenomže s tím prvním udělá často neuvěřitelnou věc. Zahodí ho, zbaví se ho. Proč ho tedy klade? Jaký to má celé smysl? Podivné chování tučňáků popsal biolog prof. Jaroslav Petr.
Jak to, že káva voní?
Prof. Miroslav Raab, který působí v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd, u nakladatelství Academia vydal knihu Lidé kolem stolu aneb úvod do mezilidské chemie. Jde o knihu netradiční, je směsí životních zážitků, umění, historie a chemie.
Lidé se setkávají při nejrůznějších příležitostech, například při pití kávy. Řada lidí miluje její vůni. Víte, ale kde se bere? Co je v kávě onou voňavou ingrediencí?
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
