Meteor o opravě míchy, měsíční záhadě a vychytralém rackovi
Poslechněte si:
- 01:13 Jak opravit míchu?
- 10:25 Proč nás tak matou procenta?
- 19:50 Největší evropské zemětřesení
- 25:23 Záhadný útvar na Měsíci
- 36:30 Umí racek jezdit stopem?
- 44:26 Civilizace Amazonského pralesa
Hovoří bioložka Kristýna Kárová, matematik Mirko Rokyta nebo astronom Pavel Gabzdyl. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala Voda, náš osud čte Václav Jílek.
Jak opravit míchu?
Úraz s trvalými následky je noční můrou pacientů i lékařů. Mezi nejtěžší patří ochrnutí části těla. Ať už po autonehodě nebo neuváženém skoku do neznámé vody, jakmile dojde k přerušení míchy, tělo se stává neovladatelným.
Dr. Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV teď přišla s postupem, který dokáže prodloužit nervová zakončení míchy až o 1 cm a obejít tak místo přerušení. Vše se potvrdilo u potkanů. Bude to fungovat i u člověka?
Proč nás tak matou procenta?
Přečtěte si pozorně následující úlohu: 100 kg rajčat obsahuje 98 % vody. Teplem rajčata ztratila část vody, takže obsah vody v rajčatech klesl na 96 %. Kolik teď váží rajčata?
Intuice radí vyhrknout výsledek: „Přece o 2 % méně!“ Ale je to špatně. Doc. Mirko Rokyta z MFF UK popsal, proč nás úloha tak mate a jak je možné, že rajčata po seschnutí budou vážit pouhých 50 kg.
Největší evropské zemětřesení
Před třemi staletími patřil Lisabon mezi nejbohatší, nejvýstavnější a nejlidnatější města Evropy. Vše se změnilo 1. listopadu 1755. Zemřela asi třetina obyvatel a zničeno nebo silně poškozeno bylo 85 % domů.
Dnes víme, že šlo o nejsilnější evropské zemětřesení a jedno z šesti nejsilnějších v historicky dosledovatelné době. Co nezničily otřesy samotné, to dokonala vlna tsunami a požáry. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Záhadný útvar na Měsíci
Vědcům celá desetiletí vrtá hlavou útvar pojmenovaný Ina. Nachází se na přivrácené straně v Moři dešťů u Jezera štěstí. Vypadá jako mělká prohlubeň s nepravidelnými ostrůvky. Něco mezi kráterem, lávovým jezírkem a propadlým povrchem.
Sleduje ho i astronom Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně. Klíčem k rozluštění jeho původu by byl vzorek v laboratoři a přesné datování. Svědčí útvar o tom, že na Měsíci probíhala sopečná aktivita ještě za éry dinosaurů?
Umí racek jezdit stopem?
Ornitologové v San Franciscu sledovali pohyb racků. Dělali to velmi důkladně pomocí detektorů pohybu instalovaných přímo na tělech ptáků. Jaké bylo překvapení, když jeden racek dokázal uletět 130 km a to průměrnou rychlostí 90 km v hodině…
O světového rekordmana ale nejde. Racek jel na nákladním autě na skládku, kde se dosyta najedl. Náhoda, nebo plánování? prof. Jaroslav Petr popsal, co na tom vědce nejvíce zaráží.
Amazonský prales – zarostlá lidská zahrada
Amazonský deštný prales představuje souvislou zalesněnou plochu zabírající 5,5 milionu km², což představuje 14 % všech lesů planety. Klimaticky se dlouhodobě jedná o prostředí s obrovskými srážkovými úhrny. Pro rozvoj civilizace tu ale chybí dvě základní suroviny: kámen a úrodná půda.
Jaké bylo překvapení archeologů, když tu našli stopy dávno zaniklých civilizací. Píše o nich hydrogeolog doc. Zbyněk Hrkal ve své nové knize Voda, náš osud, kterou vydává nakladatelství Albatros.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
