Proč se řeka Amazonka jmenuje podle bojových žen z řeckých bájí?

13. srpen 2014

V domorodých jazycích Bílá řeka nebo Velká řeka. Její ústí objevil Španěl Vicente Yáñez Pinzón v roce 1500 a pojmenoval řeku Rio Santa Maria de la Mar Dulce (Řeka svaté Marie sladkého moře), protože ještě desítky kilometrů od břehu byla voda v moři sladká. První cestu po řece podnikl v roce 1541 španělský conquistador Francisco de Orellana, setník Gonzala Pissara, aby přivedl pomoc zdecimované armádě. V povodí narazil na indiánský kmen, jehož náčelnice byla žena…

Amazonka pramení v Peru, stéká ze svahů And do Amazonské nížiny a valí se dál zhruba 7000 kilometrů rovníkovou oblastí Jižní Ameriky a nekonečným deštným pralesem.

Amazonky byly bojovné statečné ženy, mužatky, které známe z řeckých bájí. A taky ze spousty vázových maleb a reliéfů, protože bojové akce Amazonek proti Řekům měli antičtí umělci velmi v oblibě. Jejich královnu Hippolytu najdeme i ve Shakespearově Snu noci svatojánské.

Sídlily pravděpodobně na severním pobřeží Malé Asie nebo na Krymu a byly prý stejně statečné jako muži, nebo dokonce statečnější.

Jejich praotcem byl bůh Árés. Amazonky se cvičily v boji a sloužily ve vojsku. Po tu dobu zůstávaly pannami. I pak, když se vdaly a začaly rodit děti, vládly a rozhodovaly o důležitých věcech. A chlapi zatím vedli domácnost.

Jméno Amazonek pochází ze slova „amazos“, tedy bezprsé

V mládí si kvůli boji Amazonky odstraňovaly jeden nebo oba prsy, aby se jim lépe střílelo z luku.

Válečnou výpravu proti královně Amazonek vedl velký hrdina Herakles. Měl přinést dceři krále Eurysthea zlatý pás královny Hippolyty, který jí daroval bůh Áres.

Když se válčilo o Tróju, Amazonky v čele s další královnou Penthesileiou přispěchaly obléhanému městu na pomoc. Bily se statečně. Ovšem v nestřežené chvíli achajský hrdina Achilles napřáhl kopí a královna Penthesileia se skácela k zemi.

Aby Amazonky dostaly zpět mrtvé tělo své vládkyně, musely odpřisáhnout, že už nikdy proti Řekům nepozvednou zbraně. Slib dodržely. A od té doby je ve starých mýtech po Amazonkách ticho po pěšině.

autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.