Meteor o nedobytné rostlině, encefalitidě a druhém mozku

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Klíště
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:26 Ptáci, kteří hnízdí v zasněžené krajině
  • 09:37 Proč kapalné krystaly tečou?
  • 14:36 Proč ještě nemáme lék na encefalitidu?
  • 24:21 Rostlina, kterou nemá kdo opylovat
  • 33:19 Zvířata na solární pohon
  • 41:35 Kolik má člověk mozků?

Ptáci, kteří hnízdí v zasněžené krajině

Mladý orel mořský na hnízdě

Je půlka března, brzy přijde jaro a ptáci začnou sedět na vejcích. Alespoň to je běžná představa. Jenže existují ptačí druhy, kteří už touto dobou sedí na vejcích měsíce. Zoolog Jan Andreska se věnoval třem z nich: víru velkému, krkavci velkém a orlu mořském.

Důvody jejich brzkého hnízdění jsou především dva: drsný boj o hnízdní teritorium a dlouhé sezení na vejcích. Jak to ale dělají, že vydrží nehnutě sedět na hnízdě v době sněhu a mrazu?

Proč kapalné krystaly tečou?

Digitální hodinky

Představte si, že pracujete v chemické laboratoři a zajímá vás karoten. Tedy barvivo, které například dělá mrkev oranžovou. A výsledkem vaší práce je objev, díky kterému mohla přijít např. éra digitálních hodinek.

Určitě se ptáte, co mají společného hodinky s mrkví? Překvapivému objevu jsme se věnovali v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč ještě nemáme lék na encefalitidu?

Klíště

Podle statistik klíšťovou encefalitidou onemocní ročně zhruba 13 000 lidí. Jde o Evropu a Asii, na jiných kontinentech nežijí klíšťata schopná tuto nemoc přenášet. Encefalitida začíná jako chřipka, ale může skončit jako těžký zánět mozkových blan s trvalými následky.

Proč pro tak nebezpečnou chorobu ještě nemáme lék? A je pravda, že se může člověk nakazit i z nepasterovaného mléka? O encefalitidě hovořil doc. Daniel Růžek z Parazitologického ústav AV, který se hledáním léku zabývá.

Rostlina, kterou nemá kdo opylovat

Jmenuje se scybalium fungiforme a roste v brazilských pobřežních pralesích. Vypadá jako houba, ale roste pod zemí. A to, co vidíte na povrchu, je jen květ. Jenže naprosto nedobytný. Vědci si kladli otázku, jaké zvíře se do něj dokáže dostat a opylovat ho.

Po mnoha snahách se ukázalo, že to není hmyz, ale savec – vačice. Proč do květu leze? Jak ho dokáže otevřít? A je jediná, kdo roznáší pyl? To vysvětlil biolog Jaroslav Petr.

Zvířata na solární pohon

Zní to jako titul nějaké sci-fi povídky, ale jde o překvapivý fakt ze světa zvířat. Ukázalo se, že někteří živočichové dokáží využívat sluneční energie jako zdroje energie, kterou ostatní živočichové přijímají výhradně potravou. Například mořský plž elysia chlorotica.

Je zelený a dokáže využívat sluneční energii podobně jako rostliny. Slunce jako zdroj energie, i když ne jediný využívají i mlok skvrnitý nebo sršeň východní. Na jakém principu to dokáží, o tom hovořil dr. Jan Havlík z ÚOCHB Akademie věd.

Kolik má člověk mozků?

mozek

Možná jste si hned řekli „Přece jeden! A kdo to neví, tak nemá ani ten jeden!“ Kdo někdy viděl obrázek lidského těla, bude reagovat stejně. Jenomže lidský mozek neřídí úplně vše. Jedna naše významná část, se bez mozku částečně obejde. Je to trávicí trakt.

Píše se to v zajímavé kapitole z knihy „Mozek – zázrak na 5“, kterou vydalo nakladatelství Petrklíč. Autorem knihy je Milan Bauman, text čte Jiří Plachý a komentuje prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související