Meteor o městském zajíci, nejotužilejším plazu a tajemném písmu

2. srpen 2025

Poslechněte si:

  • 01:03 Proč se zajícům líbí města?
  • 08:00 Nejotužilejší plaz
  • 13:59 Jak probíhají jelení souboje?
  • 22:45 Objev pozitronu
  • 27:52 Tajemné písmo Velikonočního ostrova
    BONUS: Sherlock Holmes a případ dvou houslistů
    – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlas

Hovoří biolog Jaroslav Petr nebo Ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.

Proč se zajícům líbí města?

Zajíc

V posledních letech se ukazuje, že pojmenování tohoto známého živočicha úplně nesedí. To ve chvíli, kdy si ho řekneme celé. Zní totiž zajíc polní. Biolog prof. Jaroslav Petr představil výsledky nového výzkumu, který sledoval život zajíců. Dokázal, že jich žije více ve městech než na polích. Neměli bychom zvíře přejmenovat na zajíce městského?

Nejotužilejší plaz na světě

Užovka proužkovaná rudoboká (Thamnophis sirtalis parietalis)

Většina hadů potřebuje teplo, aby mohla přežít, protože jejich tělesná teplota závisí na okolním prostředí. Dnes poznáme živočicha, který popírá vše, co si běžně představíme pod pojmem „plaz“. Užovka proužkovaná totiž dokáže přežít i v extrémních mrazech. Zvládne až minus 40 °C. Jak to tento had dělá? Vysvětlili jsme si v novém cyklu Rekordy ze světa zvířat.

Jak probíhají jelení souboje?

Jelení říje má letos méně obvyklý průběh

Nepředstavujte si, že jakmile se jeleni spatří, vyrazí proti sobě velkou rychlostí a srazí se hlavami. Luděk Bartoš z Výzkumného ústavu živočišné výroby popisuje, že jeleni se snaží do poslední chvíle vyhnout riziku zranění. Nejprve porovnávají své hlasové projevy a pak udělají něco na první pohled neobvyklého – jdou spolu na procházku. K čemu je to dobré?

Objev pozitronu

Fyzik Carl Anderson zkoumal částice hmoty. Zhotovil 13 000 snímků zachycujících dráhy částic. S nekonečnou trpělivosti porovnával křivost zachycených drah. 2. srpna 1932 ho zarazila podivná dráha. Anderson si napřed myslel, že drží snímek nohama vzhůru, než pochopil, že směr i charakter zakřivení odpovídají hmotnosti elektronu, avšak s kladným nábojem! Objev pozitronu byl na světě. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Tajemné písmo Velikonočního ostrova

Velikonoční ostrov, sochy moai

Bylo velkým překvapením, když evropští badatelé našli na ostrově záznamy jistého podivného písma. Písma, kterému už dnešní obyvatelé nerozumí. Znamená to, že ho zapomněli užívat podobně, jako zapomněli zpracovávat kov? Žilo snad na ostrově tak málo lidí, že si všechno dokázali sdělovat ústně? Ing. Pavel Pavel v Meteoru představil vysvětlení, které čekal málokdo.

Sherlock Holmes a případ dvou houslistů

Rudolf Čechura a Josef Kleibl: Vědecké případy Sherlocka Holmese

Sherlock Holmes, i když se to na první pohled může zdát podivné, neodmyslitelně patří k Meteoru. Postupy věhlasného detektiva byly přece vždy přísně vědecké. O letních prázdninách přinášíme unikátní průřez detektivek napsaných v 70. a 80. letech přímo pro Meteor.

Poslouchejte jen do 26. září 2025

Účinkují: Svatopluk Beneš (Sherlock Holmes), Bohumil Pastorek, Jiří Holý, Jan Řeřicha, Jiří Samek a Michal Suchánek.
Napsal: Rudolf Čechura
Hudba: Petr Skoumal
Režie: Jiřina Martínková
Premiéra: 7. 10. 1989

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.