Lidi často zachraňují zvířata, která to nepotřebují. Třeba mláďata zajíců, upozorňuje zooložka Anna Vedralová
Mladá zooložka šíří osvětu v péči o zvířata a ochrany přírody. Proslavila ji i videa na sociálních sítích, ve kterých po sobě nechává lézt nejrůznější živočichy. Který z nich byl pro ni osobně nejhrozivější? Proč jsou Kinského zahrady rájem zvířat v Praze a které druhy tam můžete najít? Můžou se žáby utopit? Co ji fascinuje na roháčích? A jaké trable mají v životě pavouci? Poslechněte si celá Blízká setkání Vasila Fridricha.
„Lidé často najdou opuštěné mládě zajíce. Ale to je něco jiného než u králíků, kteří mají nory. Zajíci se rodí už aktivní, schopní,“ vysvětluje zooložka Anna Vedralová. „Často někde jenom čekají na matku, která za nimi chodí v určitých intervalech.“
„Lidi si je potom berou domů. Ale myslím, že spíš proto, že lidi chtějí mít doma zachráněného zajíčka. Vůbec si ale nedokážou představit, že jsou to extrémní plašani a že je hrozně těžké mít je v zajetí. Je lepší je mít na záchranné stanici, tam je třeba dokrmit a pustit.“
„Mládě zajíce bych zachraňovala jenom někde uprostřed města, kde není žádná zeleň. Je u silnice, nikde v okolí není nic zeleného, kde by mohla být schovaná matka. Pak je jasné, že to mládě se někde vyplašilo a dostalo se, kam nemá.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
