Meteor o matematice koronaviru, nejstarší báji a mariánském sloupu
Poslechněte si:
- 01:19 Poradí matematika, co s koronavirem?
- 16:33 Dělení chemických látek pomocí barev
- 21:44 Nejstarší dochovaná báje
- 33:33 Mariánský sloup jako astronomický přístroj
- 40:22 Souvisí tloustnutí s teplotou těla?
Poradí matematika, co s koronavirem?
Nový čínský koronavirus ovlivňuje životy lidí skoro ve všech státech světa. Počty nakažených i mrtvých stále rostou, a tempo růstu se zrychluje. Co na tato čísla říká matematika? Podle ní, jde o zákonitost.
Pokud jeden člověk nakazí deset lidí naroste počet nakažených o 9. Pokud každý z deseti nakažených nakazí dalších deset, naroste počet nakažených o 90. Proto celkové počty nakažených tak strmě stoupají.
Tvrdá protiopatření spočívající v nošení roušek a omezenému vycházení vedou k tomu, aby se porušily zákony matematiky a počty nakažených stoupaly pomaleji. Co dalšího nám o nákaze říká matematika? O tom hovořil Doc. Mirko Rokyta z MFF UK.
Dělení chemických látek pomocí barev
Nalijte do sklenice sirup, a pak ho zalijte vodou. Vytvoří se směs. Jenže když jste nebyli u výroby, jak poznáte, kolik sirupu bylo do sklenice nalito? Jinými slovy: jak zjistit, z čeho se skládá směs kapalin?
To byl velký problém chemie, dokud nepřišel se svým nápadem botanik a biochemik Michail Semjonovič Cvět. Co takhle rozdělit směs pomocí barev? Nové metodě z roku 1903 jsme se věnovali v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Nejstarší dochovaná báje
Představte si, že z moře vylezli čtyři obři. Tři se vydali dál do vnitrozemí, ale jeden spadl blízko břehu. Tou obrovskou ranou vzdul hory a v místě, kde zabořil do země zuby, vytryskl oheň, žhavá láva. Tuto báji si vyprávějí australští domorodci.
Geologové teď našli na pobřeží místo, které odpovídá popisu z báje a nestačili se divit. Opravdu tam dvě hory vyrostly během pár dnů či týdnů, a to všechno před 37 000 roky. Líčí tedy stará báje skutečnou událost? A co jiné báje? Nad tím se zamyslel biolog prof. Jaroslav Petr.
Mariánský sloup jako astronomický přístroj
O mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze se v posledním roce sváděl zejména politický boj. Při tom nejde jen o vzpomínku na to, že se Praha ubránila útoku Švédů. Vysoký sloup byl využit k velmi praktické věci – měření času.
Pracoval podobně jako sluneční hodiny s tím rozdílem, že se obešel bez stupnice. Jak to celé fungovalo? Proč se podle sloupu řídil i staroměstský orloj? To vysvětlil dr. Zdislav Šíma z Astronomického stavu AV.
Souvisí tloustnutí s teplotou těla?
Lidská kůže je fascinující orgán. Schovává vše, co je v nás, je naším ochranným štítem a tím, co ukazujeme ostatním. Samozřejmě je pomocí nervové soustavy propojena s mozkem. Jak vnímá třeba teplotu? A dokázali bychom hubnout jen tím, že bychom změnili teplotu těla, jako se to povedlo v experimentu u myší?
Píše se to v kapitole z knihy „Mozek – zázrak na 5“, kterou vydalo nakladatelství Petrklíč. Autorem knihy je Milan Bauman, text čte Jiří Plachý a komentuje prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.
Související
-
Meteor o živém robotu, předpovídání budoucnosti a koronaviru
01:47 Proč vědci podvádějí? 12:13 Zákony dědičnosti odhaleny 16:55 První živý robot 29:27 Jak daleko do budoucnosti lze dohlédnout? 37:40 Máme se bát čínského koronaviru?
-
Pranostiky. Starobylé předpovědi počasí. Mýtus, nebo skutečnost?
Na Nový rok o slepičí krok? Pranostiky. Může se zdát, že jsou to jen říkačky, které nemají s vědou nic společného. Ale zdání klame. Každou první sobotu v měsíci vás...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.