Meteor o matematice koronaviru, nejstarší báji a mariánském sloupu

COVID-19
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy COVID-19
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:19 Poradí matematika, co s koronavirem?
  • 16:33 Dělení chemických látek pomocí barev
  • 21:44 Nejstarší dochovaná báje
  • 33:33 Mariánský sloup jako astronomický přístroj
  • 40:22 Souvisí tloustnutí s teplotou těla?

Poradí matematika, co s koronavirem?

Nový čínský koronavirus ovlivňuje životy lidí skoro ve všech státech světa. Počty nakažených i mrtvých stále rostou, a tempo růstu se zrychluje. Co na tato čísla říká matematika? Podle ní, jde o zákonitost.

Pokud jeden člověk nakazí deset lidí naroste počet nakažených o 9. Pokud  každý z deseti nakažených nakazí dalších deset, naroste počet nakažených o 90. Proto celkové počty nakažených tak strmě stoupají.

Tvrdá protiopatření spočívající v nošení roušek a omezenému vycházení vedou k tomu, aby se porušily zákony matematiky a počty nakažených stoupaly pomaleji. Co dalšího nám o nákaze říká matematika? O tom hovořil Doc. Mirko Rokyta z MFF UK.

Dělení chemických látek pomocí barev

jak zjistit, z čeho se skládá směs kapalin?

Nalijte do sklenice sirup, a pak ho zalijte vodou. Vytvoří se směs. Jenže když jste nebyli u výroby, jak poznáte, kolik sirupu bylo do sklenice nalito? Jinými slovy: jak zjistit, z čeho se skládá směs kapalin?

To byl velký problém chemie, dokud nepřišel se svým nápadem botanik a biochemik Michail Semjonovič Cvět. Co takhle rozdělit směs pomocí barev? Nové metodě z roku 1903 jsme se věnovali v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Nejstarší dochovaná báje

Theodor Kittelsen: Lesní troll (1906)

Představte si, že z moře vylezli čtyři obři. Tři se vydali dál do vnitrozemí, ale jeden spadl blízko břehu. Tou obrovskou ranou vzdul hory a v místě, kde zabořil do země zuby, vytryskl oheň, žhavá láva. Tuto báji si vyprávějí australští domorodci.

Geologové teď našli na pobřeží místo, které odpovídá popisu z báje a nestačili se divit. Opravdu tam dvě hory vyrostly během pár dnů či týdnů, a to všechno před 37 000 roky. Líčí tedy stará báje skutečnou událost? A co jiné báje? Nad tím se zamyslel biolog prof. Jaroslav Petr.

Mariánský sloup jako astronomický přístroj

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze z přelomu 19. a 20. století

O mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze se v posledním roce sváděl zejména politický boj. Při tom nejde jen o vzpomínku na to, že se Praha ubránila útoku Švédů. Vysoký sloup byl využit k velmi praktické věci – měření času.

Pracoval podobně jako sluneční hodiny s tím rozdílem, že se obešel bez stupnice. Jak to celé fungovalo? Proč se podle sloupu řídil i staroměstský orloj? To vysvětlil dr. Zdislav Šíma z Astronomického stavu AV.

Souvisí tloustnutí s teplotou těla?

Lidská kůže je fascinující orgán. Schovává vše, co je v nás, je naším ochranným štítem a tím, co ukazujeme ostatním. Samozřejmě je pomocí nervové soustavy propojena s mozkem. Jak vnímá třeba teplotu? A dokázali bychom hubnout jen tím, že bychom změnili teplotu těla, jako se to povedlo v experimentu u myší?

Alkohol

Píše se to v kapitole z knihy „Mozek – zázrak na 5“, kterou vydalo nakladatelství Petrklíč. Autorem knihy je Milan Bauman, text čte Jiří Plachý a komentuje prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.

autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Odebírat podcast

Související