Meteor o lidském ocasu, žloutnutí knih a manipulaci hmyzem

Jak jsme přišli o ocas?

Kdysi dávno měl člověk ocas. Pocítil to každý, kdo někdy upadl na kostrč. Ocas nám ale v průběhu času zcela vymizel. Vůbec nám to nevadí. Zvláště při dnešním sedavém způsobu života jsme rádi, že nemusíme vyrábět židle s dírou v zadní částí sedadla. Jak se ale přihodilo, že jsme o ocas přišli? Byla to postupná změna, nebo náhlá záležitost? Víme, že někteří lidoopi ocas nemají a jiní ano. Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky představil výsledky nového výzkumu, který přinesl zajímavé odpovědi.

Ptačí architekti

Ptáčata v hnízdě|foto:Shutterstock

Představte si, že by se na Hradčanech místo Chrámu sv. Víta objevil třeba Tádž Mahal. To by u Pražanů vyvolalo oprávněné zděšení, vždyť tento indický chrám nemá s naší zemí nic společného. I turisté by na první pohled pochopili, že tato stavba do Prahy prostě nepatří. Jsme ale my, lidé, unikátní? Nebo i zvířata, která leccos staví, mají také svoje jedinečné stavební styly? Biolog prof. Jaroslav Petr popsal nový výzkum stavby ptačích hnízd.

Imunizace proti bakteriím

Bakterie|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Luis Pasteur ve zprávě nazvané Útlum původce drůbeží cholery, kterou přečetl 26. října 1880 v pařížské Akademii věd, mimo jiné sdělil: „Rád bych Akademii upozornil na dva hlavní důsledky předložených faktů: Naději na kultivaci všech mikrobů a nalezení vakcíny proti všem infekčním chorobám, které opakovaně postihují lidstvo a jsou velkou zátěží i pro zemědělství a chov domácích zvířat.“ Aktivní imunizace proti nakažlivým nemocem je zřejmě největším z úspěchů medicíny. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč knihy žloutnou?

Stará kniha|foto:George Sharvashidze, Pexels, Licence Pexels, ©

Běžte ke své knihovně a vyndejte si s z ní různě staré knihy. Stačí je rozevřít na libovolné stránce a jediným pohledem je dokážete seřadit od nejstarší po nejnovější. Čím starší kniha, tím tmavší a žlutější papír. Dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV popsal, jaké změny se s papírem dějí a jaké chemické procesy mají na vše vliv. Netýkají se jen vzhledu, ale i vůně. Staré knihy jsou cítit úplně jinak než nové. Proč?

Jak cykasy manipulují hmyzem?

Cykasy |foto: Efraimstochter, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Cykasy jsou velmi staré rostliny, které na naší planetě rostou stovky milionů let. Ing. Jiří Kolibáč, vedoucí Entomologického oddělení Moravského zemského muzea, připomněl, že jde patrně o první rostliny, které začaly být opilovány hmyzem. Moderní výzkum dnešních druhů ale ukazuje zajímavou věc. Cykasy mají buď samčí nebo samičí šištice a potřebují, aby hmyz navštívil oba druhy. Jenomže jen jedna šištice nabízí odměnu. Jak je to zařízeno, že nakonec přeletí i na druhou?

Dokázali by nás najít mimozemšťané?

Zeměkoule|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Přemýšlíme o tom, jak najít ve vesmíru jinou civilizaci, ale musíme si položit také opačnou otázku. Dokázali by oni najít nás? Víme, že do vesmíru uniká naše rozhlasové a televizní vysílání. Ale co kdyby použili optický dalekohled? Viděli by projevy existence lidstva? Nad tím se zamýšlí Vesmírníček 2, který vychází v nakladatelství Knihy Dobrovský. V Meteoru z knihy čte Jan Battěk a na doplňující otázky odpovídá autor knihy dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.