Meteor o lidožravém žraloku, nejpestřejším ptákovi a Einsteinovi

Loví opravdu žralok lidožravý lidi?

Žralok bílý|foto:skeeze, Pixabay License

Spielbergův film Čelisti znamenal obrovský úspěch, ale zároveň vzedmul vlnu obav ze žraloků. Žralok lidožravý, který je ve filmu hlavním netvorem, se rozhodně cíleně neživí lovem nebohých turistů koupajících se u břehu moře. Ostatně vědci dokonce upustili od původního názvu, a dnes mu říkají žralok bílý.

Nejnovější výzkum zjišťoval, čím se doopravdy tento predátor živí. A bylo to překvapení, jak sdělil biolog prof. Jaroslav Petr.

První Průmyslová výstava

Dne 21. srpna 1791 se Praha na pět týdnů stala nejen centrem Království českého, ale celé rakouské monarchie a možná tak trochu i celé Evropy. Toho dne začala v letním refektáři Klementina průmyslová výstava českých výrobků coby doklad "výrobnosti a životní síly lidu našeho".

Šlo o první akci tohoto druhu na evropském Kontinentě, starší je jen londýnská výstava z roku 1756. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jakou barvu mají sluneční skvrny?

Příklad rozsáhlé skupiny slunečních skvrn|foto:NASA

Při letmém pohledu bychom mohli říct, že černou. Ve větších dalekohledech je vidět spíše šedá. Ani jedno ale není správná odpověď.

Lidské oko totiž vidí skvrnu vždy v kontrastu s okolním povrchem Slunce a ten je o dost teplejší a jasnější. Profesor Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně nás ale přesvědčil, že barva slunečních skvrn je úplně jiná. Ï kdyby na obloze zářila jediná sluneční skvrna a ostatní povrch Slunce zhasnul, stejně bychom si při tom mohli číst noviny!

Nejpestřejší pták

Pokud chce někdo nakreslit ptáka a vezme si k tomu zelenou, červenou, žlutou, modrou a oranžovou barvu, vsadili byste se, že bude malovat papouška. Nemusí to tak být.

Díky oteplování klimatu se na našem území můžeme stále častěji setkávat s vlhou pestrou. Tento pták velikosti kosa oplývá pestrými barvami a s přehledem je to nejbarevnější pták, jakého v naší přírodě můžete spatřit. Potvrdil nám to zoolog Jan Andreska.

Mozek, do kterého se vešel vesmír

Albert Einstein|foto:Pixabay

Letošní léto je v Meteoru ve znamení velikánů světové vědy, a to díky rozhlasovému archivu. Manželé Curiovi, Dmitrij Ivanovič Mendělejev, Luis Pasteur, Wilhelm Conrad Roentgen. Co by to ale bylo za výčet velikánů, kdyby v něm chyběl Albert Einstein.

Einsteinovy teorie, hlavně jeho chápání prostoru a času, znamenaly doslova revoluci v myšlení. Není divu, že v roce 100. výročí narození génia, vzniklo rozhlasové pásmo Vladimíra Železného, které zajímavým způsobem přibližuje Einsteinův život i dílo. Meteor ho poprvé vysílal v roce 1979 a my si ho teď po letech připomínáme.