Meteor o zvucích z Marsu, záludnosti molekul a kamarádství dinosaurů

22. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Takhle nějak může vypadat vozítko při práci na Marsu
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:29 První zvuky z Marsu
  • 19:25 Objev zrcadlové kapaliny
  • 25:09 Kamarádili spolu dinosauři?
  • 34:48 Masožravé houby
  • 42:20 Jak se hmyz vyrovnává s výkyvem teplot?

První zvuky z Marsu

Lidstvo poprvé úspěšně vyslalo k Marsu na kosmické sondě mikrofon. Dva předchozí pokusy nezdařily. Teprve vozítko Perseverence nás od svého přistání v únoru letošního roku zásobuje nahrávkami. Ing. Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně v Meteoru řekl, že vůbec není jednoduché na Marsu nahrávat. Vzduch je tam řídký jako u nás ve výšce 30 km nad hladinou moře. I vichr o rychlosti 450 km v hodině vyvolává tlak jen zhruba takový, jako když prstem mačkáte spoušť vzduchovky. V Meteoru jsme si popsali, co je na prvních 6 zvukových nahrávkách z Marsu.

Objev zrcadlové kapaliny

Dva druhy vín

Vinná kyselina se dá získat jak přirozeně z vína, tak uměle vyrobit v laboratoři. Chemicky jsou totožné. Jaké bylo překvapení, když roku 1823 francouzský fyzik Jean-Baptiste Biot s kolegou pustili skrze roztoky obou kyselin polarizované světlo: Zatímco laboratorní kyselina stáčela jeho rovinu doprava, ta průmyslová nikoli! O 24 let později záhadu vyřešil bystrý student chemie Louis Pasteur „Laboratorní kyselina vinná odchyluje polarizované světlo doprava proto, že všechny její molekuly i krystaly z nich jsou pravotočivé. Zato kyselina průmyslová je směsí stejného množství krystalů pravo i levotočivých, takže se jejich optický účinek ruší...“ Tím objevil optickou izomerii. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Kamarádili spolu dinosauři?

Může to znít zvláštně, ale čas od času se objeví náznaky, že si některé druhy dinosaurů mohly pomáhat. Třeba že nějaký velký, ale neohrabaný a pomalý býložravec mohl mít své zvědy a hlídače v podobě troodonů, asi dva metry dlouhých a metr vysokých teropodních dinosaurů. Ti měli velké oči, předpokládá se, že vynikající zrak. Role strážců by jim seděla. Navíc velkým masožravcům by se sami těžko bránili. I v jejich zájmu mohlo být vyhledávání blízkosti býložravých obrů, kteří je mohli aspoň trochu ve stádu ochránit. Dá se takové „kamarádství“ doložit fakty? Ptali jsme se publicisty Vladimíra Sochy.

Jaký jed používají masožravé houby?

Hlíva ústřičná roste na dřevě

Existuje několik druhů hub, které si zpestřují jídelníček masitou stravou. Například hlíva ústřičná dokáže pozřít hlístice. Tito celosvětově velmi početní drobní živočichové nemají šanci utéct, přestože se houba nemůže pohnout, aby je chytila. Využívá ale zvláštního jedu, kterým svou oběť znehybní. Jak přesně jed funguje nám popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak se hmyz vyrovnává s výkyvem teplot?

komár

Člověk to má snadné, když je mu teplo, odloží si, když je mu zima, oblékne si svetr. I některé druhy zvířat dělají něco podobného – naroste jim speciální hustá zimní srst. Jak to ale probíhá ve světě hmyzu? Malá zranitelná tělíčka před zimou nemají úniku. Přesto se dokáží jak s nízkou, tak vysokou teplotou okolního prostředí vyrovnat. Jak? Přečetli jsme si to v knize entomologa prof. Jana Žďárka Ohroženi hmyzem, kterou vydala Academia.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související