Meteor o bezhlavém plži, gravitačních vlnách a magnetických očích

Může se z plže stát bezhlavý rytíř?

Detail hlavy plže (ilustrační)|foto:Stock Exchange, Snežana Trifunović

V teplých vodách rovníkových moří a oceánů žije plž elysia marginata. Má neuvěřitelnou regenerační schopnost. Pokud se jeho hlava oddělí od zbytku těla, po nějaké době celé tělo doroste. Buňky plže dokáží nahradit všechny chybějící orgány. Hlava plže sice může přijímat potravu, ale zdálo by se, že bez trávící soustavy je mu k ničemu. Plž ovládá trik, díky kterému začne získávat energii podobně, jako to dělají rostliny. Podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Objev krevního oběhu

Vyobrazení žil z díla Exercitatio Anatomica de Motu Cordis et Sanguinis in Animalibus objevitele krevního oběhu Williama Harveye (1628) |foto:licence Public Domain, volné dílo

Ještě roku 1616 se odborníci dívali na lidskou krev takto: Kde se v lidském těle bere krev? Musí se z něčeho vyrábět! Znovu a znovu a velmi rychle, vždyť jí máme v těle velké množství a všude. Určitě některý orgán funguje jako továrna na krev, že by játra? Anglický lékař William Harvey byl jiného názoru: Co když krev tělem důmyslně obíhá? Co když je to jinak, než se vyučuje staletí! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Co se dá vyčíst z gravitačních vln?

Gravitační vlny, které předpověděl Albert Einstein |foto: NASA

Když byl počátkem roku 2016 oznámeno historicky první pozorování gravitačních vln, šlo o světovou senzaci. Jak to tak bývá, další případy už takovou pozornost nebudí. Při tom z pohledu vědy je velmi důležité, že počet případů roste. Teprve ze statistiky lze dělat závěry o černých děrách a neutronových hvězdách, jejichž splynutím gravitační vlny vznikají. Ukazuje se, že jde o velmi vzdálené kosmické objekty. Astronomové zaznamenali i černou díru, která by podle teorií vůbec existovat neměla. Jak je to možné? Na to jsme se ptali Ing. Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky AV.

Poklady školních sbírek

Minerál |foto:Pascal Ohlmann,Pixabay,Volné dílo,©

Co dělat, když kvůli nemoci covid19 nelze provádět obvyklé činnosti? Dá se k něčemu využít toho, že jsou školy zavřené? Paleontolog Štěpán Rak vyslyšel pozvání hned několika českých škol, aby uspořádal jejich sbírky hornin a minerálů. V některých případech šlo o velmi staré a hodnotné sbírky, ve kterých jsou uloženy nálezy z lokalit, které už dnes ani neexistují. Některé školy, třeba gymnázia ve Slaném a Kladně mají exponáty, které jim mohou závidět i muzea. Utříděná sbírka pomůže učitelům i studentům. Jaké poklady v nich Štěpán Rak našel?

Vnímají zvířata magnetické pole?

Zvířata vnímají magnetické pole Země pomoci proteinu v oku|foto:Fotobanka Pixabay

Člověk pozná severní směr podle polohy hvězda Polárky, tedy svým zrakem. Jestli vnímáme magnetické pole, tak o tom nevíme a museli jsme si vymyslet kompasy. Své vnitřní kompasy mají i zvířata. Zejména ta, která migrují na velké vzdálenosti. Holubi údajně vidí polohu severního pólu jako skvrnu na obloze přímo svým okem. Existují ale různé způsoby, jak zvířata dokáží magnetické pole vnímat. Zajímavé schopnosti zvířat popisuje ve své knize biolog prof. Jaroslav Petr. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů. V Meteoru si z knihy čteme a každý týden vyhlašujeme soutěž.