Meteor o krocení lva, pověrách o ptácích a nejstarší tmě

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Proč je voda modrá?

Čistou vodu nikde v přírodě nenajdete. Vždy obsahuje nějaké příměsi. Jaké jsou možné barvy vody a kde se bere modrá?|foto:Fotobanka Pixabay

Vezměte si skleničku vody a podívejte se skrz ni proti světlu. Uvidíte, že voda nemá žádnou barvu. Deformuje obraz světa za sklenicí, ale barvy předmětů nemění. Jenže, když dáte dítěti na výběr pastelku, kterou má nakreslit jezero nebo moře, jakou si vybere? Určitě modrou! Jak to s tou barvou je?

Voda je chemická látka. Sloučenina vodíku a kyslíku. Jenže čistá voda, tu v podstatě nikde v přírodě nenajdete. Vždy obsahuje nějaké příměsi. Jaké jsou možné barvy vody a kde se bere modrá? O tom hovořil dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV.

První očkování

Edward Jenner očkuje osmiletého Jamese Phippse kravskými neštovicemi (1796) |foto:Profimedia

Od počátku věků až do konce 18. století platilo, že se člověk nemohl bránit nemocem předem a musel se jen modlit, aby ho minuly. Smrtelné choroby byly schopné decimovat celé populace. Nevědělo se, co je způsobuje, neexistovalo nic jako prevence. Pravé neštovice, tetanus, dětská obrna, spalničky, černý kašel, záškrt, akutní virová hepatitida B, vzteklina.

Všech těchto nemocí, s často fatálními důsledky, jsme dnes ušetřeni, díky jednomu skvělému vynálezu - očkování. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak dokázali vědci zkrotit lva?

Vědci stříkli na lví čenich jistou látku a jeho chování se změnilo. Proč?|foto:Elie Khoury, Fotobanka Unsplash, Licence Unsplash, ©

Na cirkusovou drezuru se dnes díváme poněkud skrz prsty a ochránci zvířat proti ní neustále protestují. Zkrocení a vycvičení lva bylo ale dříve považováno za vrchol cirkusového umění. Teď to vědci dokázali bez použití biče.

Přilákali lva na syrové maso ke kraji klece a skrz mříže mu na čenich stříkli jistou látku. Chování lva se velmi změnilo. Proč? To popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Odkaz Stephena Hawkinga

Stephen Hawking patří k největším vědcům historie|foto:Profimedia

Stephen Hawking patří k největším vědcům historie. Když před čtyřmi roky zemřel, byl pohřben ve Westminsterském opatství mezi hroby Isaaca Newtona a Charlese Darwina. Pohřební řeč pronesl nositel Nobelovy ceny za fyziku Kip Thorne a parafrázoval v ní známá Newtonova slova o tom, že každý vědec stojí na ramenou obrů – svých předchůdců.

Právě tento citát si vybral jako jubilejní, s pořadovým číslem 400, astrofyzik Jiří Grygar. Ten svou sbírku představuje v každém Meteoru již od roku 2014.

Jaké jsou nejrozšířenější pověry o ptácích?

Tráví vlaštovky zimu pod hladinou rybníka?|foto:Shutterstock

Tráví vlaštovky zimu pod hladinou rybníka? Mění se kukačky každé odpoledne na krahujce? Nosí brkoslavové smůlu? Tráví jeřábi noc na jedné noze a drží v druhé kámen, aby je probudil, kdyby usnuli? Dojí lelek v noci v chlévě kozy, které pak kvůli tomu oslepnou? Požírá dudek výkaly po dobytku? Rodí se bernešky na stromě jako ovoce? Všechny tyto pozoruhodné pověry nám popsal a vysvětlil jejich příčinu zoolog Jan Andreska.

Kde je nejstarší tma?

Kde je v naší Sluneční soustavě nejdéle tma, když jako jediný zdroj viditelného světla budeme považovat naše Slunce?|foto: NASA

Kde je nejstarší tma? Tato otázka zní poněkud zvláštně. Vždyť tma žádné stáří, ba ani mládí nemá. Tma není fyzikální jev, nemá fyzikální podstatu. Je to jen absence světla. Otázku tedy upřesníme: Kde je v naší Sluneční soustavě nejdéle tma, když jako jediný zdroj viditelného světla budeme považovat naše Slunce?

Ano, to už je konkrétnější otázka, na kterou lze hledat rozumnou odpověď.  Najdeme ji v druhém dílu připravované knihy 100+1 záludných otázek z astronomie nakladatelství Aventinum, jejímiž autory jsou Zdeněk Mikulášek, Pavel Gabzdyl a Miloslav Druckmüller.