Historik medicíny Karel Černý: Očkování je původně produkt lidového léčitelství, který funguje
„První doklady o očkování máme z Vídně. Pikantní je, že očkujícím byl imigrant z Turecka,“ vysvětluje historik. „Samotný termín očkování je převzatý z dobové zahrádkářské nebo sadařské terminologie.“
Slovensko si připomíná 300 let od založení imunologie. Považují za něj rok 1721, kdy prešovský lékař a lékárník Ján Adam Rayman publikoval dva vědecké články o úspěšném očkování vlastní dcery proti pravým neštovicím.
Produkt lidového léčitelství
„Nejnovější výzkum ale ukazuje, že se ve střední Evropě očkovalo už asi sedm let před Raymanem. Jde o doklady z Vídně,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… Karel Černý, přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF Univerzity Karlovy.
„Pikantní na tom je, že očkujícím byl imigrant z Turecka.“ V části Osmanské říše se totiž podobné metody používaly už dříve. „Metoda očkování není evropský vynález. Ani vynález akademické medicíny. Je to produkt lidového léčitelství, který v tomto případě fungoval, což nebývá pravidlem.“
Očkování je termín převzatý z dobové zahrádkářské nebo sadařské terminologie
historik medicíny Karel Černý
Nejstarší záznamy očkování z Osmanské říše popisují, že se při něm také používala jehla a ne lanceta jako v Evropě. „Někdy ty popisy hovoří přímo o rezavých jehlách. Ale to nebyl záměr. To byla stížnost očkovaných,“ doplňuje Černý.
Proč byly první neštovice?
Proč se vůbec první vakcína vyvinula právě pro pravé neštovice? „Je to taková ironie. V okamžiku, kdy ztrácí dech mor, tak nabývají na síle neštovice. Smrtnost byla kolem 15 %. Každý šestý na neštovice zemřel. A desítky procent těch, co přežili, si odnášeli závažná postižení jako slepotu nebo zjizvení.“
Neštovicím neušla ani Marie Terezie. Bylo to v pozdějším věku a na tváři jí pak zůstaly typické jizvičky. „Císař Josef I. na neštovice dokonce zemřel, což mělo velké důsledky na celou Evropu,“ připomíná historik. Jak podle něj očkování tehdy vnímali obyčejní lidé?
Jak očkování vnímali lidé dřív?
„Mnozí cítili úlevu. Ale další říkali: Vždyť my vlastně nevíme, jak to funguje. A někdy tu byly náboženské důvody: Proč se míchat do přírody, když ji stvořil Pánbůh. Určitě ale nejde říct, že se náboženství projevovalo jako tmářská síla.“
„Oni tehdy nevěděli vůbec nic o tom, co neštovice způsobuje. Převažující představa byla, že neštovice není choroba, ale přirozený proces očišťování lidského těla od nečistot, které dítě zdědí ještě z dělohy matky. A že každé dítě musí tímto očistným procesem projít. A některé děti přitom zemřou.“
Variolace vs. vakcinace
V úplných počátcích samotné vakcinaci předcházela tzv. variolace. „Vakcinace je od slova vaka, latinského výrazu pro krávu. A to je už trošku jiný postup. Variolace je totiž očkování proti pravým neštovicím pomocí pravých neštovic.“
„Neštovice jsou respirační onemocnění. Takže klasická nákaza probíhá tak, že se vám dostane do plic a pak masivně postihne celé tělo. A když použijete varioloaci, tak dostanete malinké množství materiálu někam do povrchu kůže a tím pádem je průběh onemocnění daleko mírnější.“
„Vakcinace přichází až o 80 let po Raymanovi. Na konci 18. století. Je spojeno se jménem Edwarda Jennera a používá jinou chorobu, aby ochránila proti pravým neštovicím. Totiž kravské neštovice,“ uzavírá historik medicíny Karel Černý.
Další témata rozhovoru: počátky očkování; dobové metody i kontroverze; proč zmizel mor.
Související
-
Přepis: Jak to vidí Karel Černý – 4. října 2021
Hostem byl doc. Karel Černý, přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
-
640. schůzka: Vakcína znamená po česku „kravská„
V evropských válkách pouze ve letech 1792 až 1815 sloužilo prý ve francouzské armádě postupně čtyři a půl milionu mužů. Z nich asi 300 000 padlo v přímých bojích.
-
565. schůzka: Vrásky na čele Jejího Veličenstva
Manžel František I. Štěpán působil Marii Terezii velkou radost, ale i hodně trápení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.