Politolog Lubomír Kopeček: ODS už není tak euroskeptická. Odchod Jana Zahradila je logický krok

Odchod Jana Zahradila, který působil jako první místopředseda ODS a od roku 2004 zasedal v Evropském parlamentu, je podle politologa Lubomíra Kopečka jen logickým vyústěním déletrvajícího rozkolu.

„Jan Zahradil je reprezentantem euroskeptických představ. Před dvaceti lety se dokonce podílel jako spoluautor na Manifestu českého eurorealismu, což byl mimořádně kritický dokument mířící vůči Evropské unii,“ připomíná Lubomír Kopeček.

„Dnes je ale ODS v tomto směru mnohem smířlivější. Napomáhá tomu samozřejmě vládní pozice, která vede k větší pragmatičnosti. K rozchodu by ale došlo, i kdyby ODS dnes byla v opozici,“ vysvětluje politolog v pořadu Jak to vidí...

Vývoj i opotřebení časem

Zatímco v postoji k Evropské unii byl Jan Zahradil konzistentní, v občanských postojích došlo během jeho kariéry k výraznému posunu. „Původně se vymezoval jako člověk s velmi liberálními názory. Dneska má blízko k frakci Patrioti pro Evropu, Motoristům, Institutu Václava Klause a zdůrazňuje konzervatismus.“

Čtěte také

Socioložka Tabery: Postoje Evropanů k EU se v čase mění. Česko ale nejvíc euroskeptické není

Jeho pozice ve straně navíc po dvaceti letech v Bruselu logicky slábla. „Nekandidoval už ani v posledních evropských volbách loni. Pravděpodobně to bylo spojené s tím, že šance dostat se na volitelné místo byla poměrně nízká.“

Jan Zahradil také vyloučil, že by v podzimních volbách kandidoval za nějaký politický subjekt. V politice se ale prý chce dál angažovat. „Pozitivně se vyjádřil o Motoristech a ANO. Nechci ale spekulovat.“

„Jeho rezignaci je nutné vidět v kontextu toho, že jde o odchod někoho, kdo je v tuto chvíli politikem bez větší váhy. Nejedná se o součást hlasu nespokojenců uvnitř ODS, ale o jednotlivou záležitost.“

Rebelie v ODS?

Nespokojenost uvnitř ODS se týká koaliční smlouvy Spolu pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Hned tři významné regionální osobnosti ODS v čele s Martinem Kubou se postavily proti jejímu podepsání. Podle Kopečka jde ale o situaci, kdy všichni napříč stranami mají zájem být na volitelných místech.

„Není to něco, co by mělo působit jako silně rozvratný prvek v rámci koalice Spolu. Boj o kandidátky tady byl v roce 2021 i u evropských voleb v loňském roce. Navíc stejný problém, jak si rozdělit místa, teď řeší jakákoli koalice nebo kryptokoalice.“

„V očích veřejnosti to vypadá jako mocenský boj. Pokud ale chcete jít v rámci koaličního uskupení do voleb, něčemu podobnému se nevyhnete. Bezpochyby to ale bude největší zkouška, která koalici Spolu v tuto chvíli čeká,“ uzavírá Lubomír Kopeček.