Expedice do světa historie vakcín a očkování dětí

V době první republiky byla největší metlou tuberkulóza. Z infekčních nemocí zapříčinila smrt až 70 % lidí. Potlačovat se ji v raném Československu dařilo nejprve díky Lize proti tuberkulóze nebo Československému červenému kříži.

Hůře jsme na tom byli se záškrtem, který silně zasahoval děti. U něj se počet obětí příliš snižovat nedařilo. Plošně se začal záškrt očkovat v  roce 1946, v 50. letech pak i tuberkulóza, ke které pak přibylo ještě podávání vakcín proti tetanu a černému kašli.

„Velký zájem o očkovací látky začal v 50. letech, po druhé světové válce, kdy se vystupňovaly epidemie dětské obrny,“ vysvětluje ředitel Biologického centra AV a vakcinolog Libor Grubhoffer.

Očkování zaznamenalo po druhé světové válce velký boom|foto:Fotobanka Pixabay

Vynález vakcíny

Pro někoho vymoženost civilizace, pro jiného ohrožení zdraví nebo i života. Očkování jako výdobytek lidského vědění, který dokázal vymýtit nebo alespoň potlačit vysoce nakažlivé choroby, provázejí od prvopočátku nejrůznější konspirační teorie.

Snahy o jednu z prvních vakcín Edwarda Jennera proti pravým neštovicím na přelomu 18. a 19. století například mnozí současníci označovali za “odporné” a “nekřesťanské” praktiky. „Jenner byl terčem kritiky a nadávek. Malíř Jill Ray tehdy dokonce maloval obrazy, na kterých lidem po očkování narostly rohy a ocasy,“  říká britský mikrobiolog Patrick Pead.

Obavy z očkování

Moderní hnutí proti očkování je spjaté s koncem 90. let minulého století. Zaměřovalo se především na dětskou trivakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Velkou roli ve vzedmutí vlny a následném odmítání očkování sehrála podvodná studie o spojení vakcín s autismem.

Tu publikoval medicínský časopis Lancet. Článek nakonec prestižní časopis stáhnul a hlavní autor Andrew Wakefield přišel o lékařskou licenci. „V případě trivakcíny a článku Andrewa Wakefielda vidíme, že se uplatňuje dodnes, přestože už bylo několik studií, které statisticky dobře podloženým způsobem vyvrátily souvislost mezi očkováním a autismem,“ doplňuje Grubhoffer.

O očkování se dnes opět často mluví v souvislosti s koronavirem|foto:Fotobanka Pixabay

„V době socialismu měla ještě řada lidí přímou a dost často nepříjemnou zkušenost s nemocemi, proti kterým, se očkovalo,“ vysvětluje ředitel Rešeršního oddělení a knihovny Českého rozhlasu Tomáš Dufka, co mohlo být jedním z důvodů, proč byl dříve odpor k očkování menší.

V rozhlasovém archivu Dufka zkoumal záznamy týkající se očkování i kontext vakcinace samotné. „Tato zkušenost se z české společnosti vytratila a dnes, v době koronavirové krize, se můžeme ptát, jestli se ta důvěra k očkování nevrátí právě proto, že tu zkušenost znovu nabereme,“ dodává Dufka.

V Expedici taky zazní názory na očkování dětí proti covidu-19, a taky další důvody toho, proč pro populaci nebylo dříve očkování tolik diskutabilní jako v současnosti.