Expedice do nitra mozku

15. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy mozek
0:00
/
0:00

Náš mozek je neuvěřitelně složitý a sofistikovaný orgán, který zpracuje každou sekundu tolik informací, že by je nedokázal zpracovat ani ten nejvýkonnější počítač na světě.

Přijímá signály z našich smyslových orgánů a posílá informace do svalů a dokáže to díky 50 až 100 miliardám neuronů uvnitř a také díky synapsím neboli spojením, kterých každý neuron může vytvořit až 20000. Díky tomu všemu myslíme, rozhodujeme se, učíme se, pamatujeme si, ale také vidíme, slyšíme, cítíme a hýbeme se. Problém nastane, pokud je s neurony nebo synapsemi nějaký problém a pokud mozkové buňky začnou odumírat. Anebo pokud dojde k úrazu v podobě krvácení do mozku nebo jeho nedostatečnému okysličení. Expedice se vydává dovnitř našeho mozku.

mozek

Co se děje uvnitř mozku

15. květen je Světovým dnem boje proti mozkové mrtvici, a ta má zpravidla fatální následky: buď ve formě úmrtí, nebo ochrnutí či postižení našeho řečového centra. Lidský mozek váží v průměru 1,5 až 2 kilogramy. Zabírá tedy pouhé 2% hmotnosti našeho těla, ale spotřebuje 20% veškeré energie a využívá 20% celkové spotřeby kyslíku. Velikost ani hmotnost mozku ale nesouvisí s úrovní inteligence. Např. mozek ruského spisovatele Ivana Turgeněva vážil přes dva kilogramy, zatímco mozek spisovatele Anatola France vážil pouhý kilogram.

Podstata inteligence

Podstata lidské inteligence a výkonnosti našeho mozku spočívá v hustotě neuronů a jejich spojení. Neuronů máme skutečně 50 až 100 miliard, ale ročně jich až 31 miliónů ztratíme. Buď si za to můžeme sami kvůli nedostatku spánku a nezdravému životnímu stylu, nebo náš mozek může postihnout úraz v podobě mozkové mrtvice. Nebo začne odumírat a degenerovat. Ne nadarmo jsou Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba nebo roztroušená skleróza největšími strašáky současnosti.

mozek

Mýty o mozku

Mozek je také obklopen spoustou mýtů. A tím největším mýtem je, že nepracuje naplno a že využíváme pouze 10% jeho kapacity. A že naladěním na nejrůznější vlny nebo správným cvičením jeho kapacitu zvýšíme. Není to pravda. Ve skutečnosti používáme celou kapacitu mozku, a to i v momentě, kdy spíme. Tehdy náš mozek filtruje a vybírá, protože kdyby měl zpracovat a uchovat všechny informace, kterými jsme denně vystaveni, musel by být větší než celé tělo.

Stárnutí mozku

Dalším mýtem je fakt, že mozek stárne pomaleji, než tělo. Ani to není pravda. Lidský mozek se s přibývajícím věkem zmenšuje a ubývá také jeho šedé hmoty. Dětský mozek váží 350 až 400 gramů a dokáže se neuvěřitelně rychle rozvíjet i v prenatálním věku - např. už v první polovině těhotenství se vytváří každou minutu 250 tis. nových neuronů. O ty ale po dosažení určitého věku (po 55 letech), stejně rychle přichází. Dá se tomu ale částečně zabránit kalorickou restrikcí a také stálou duševní aktivitou a neustálým tréninkem. A to i tak zdánlivě jednoduchým, jako je luštění křížovek.

mozek

Mozek v ohrožení

Náš mozek je v permanentním ohrožení, a to jak námi samými, tak nehodami, které ho mohou postihnout nezávisle na nás. A jednou z nejnebezpečnějších nehod je cévní mozková příhoda, jíž se lidově říká mrtvice. Po srdečních a nádorových onemocněních je třetí nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích a stále častěji postihuje i mladší věkové kategorie, včetně třicátníků. Může vzniknout buď ucpáním cévy okysličující mozek, nebo krvácením do mozku, a má zpravidla fatální následky.

Expedici do centra mozku povedou prof. MUDr. Milan Brázdil, přednosta neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, MUDr. Dagmar Součková z nemocnice na Homolce v Praze a spoluzakladatelka centra Sonolab pro pacienty po mozkové mrtvici, a doc. RNDr. Petr Bob z Centra pro neuropsychiatrický výzkum traumatického stresu I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.