Expedice do říše spánku a snů

Ten podle nich každou noc sestupoval na zem, aby se svou matkou - bohyní noci Nyx - tiše procházel krajinou a na všechny živé tvory seslal spánek, který je zbaví trápení a starostí. A těm, kdož si to zasloužili, dopřával také sny. Co ale spánku a snech zjistila současná  věda? Víme, co s naším tělem a mozkem způsobí spánková deprivace a do jaké míry mohou sny předurčit to, jak se budeme následující den cítit? Jaká spánková porucha je předzvěstí nemoci? A co všechno může ovlivnit hormon spánku melatonin?

Dnes víme, že náš spánek Hypnos neovlivňuje|foto:Fotobanka Pixabay

Hypnóza, morfium a fantazie

Řecký Hypnos byl nejen bůh, ale spánek sám. Jeho moc byla absolutní a dokázal uspat i samotného nejvyššího boha Dia. Dnes víme, že náš spánek Hypnos neovlivňuje, ale přesto nám jeho jméno zůstalo pro označení stavu podobnému spánku, jemuž říkáme hypnóza a v němž uspaný člověk částečně podléhá cizímu vlivu.  Hypnos měl navíc syny a i jména dvou z nich nám také dodneška zůstala: Morfeus uměl na sebe vzít podobu i hlas kteréhokoliv člověka a dal název morfinu i morfiu, Fantasos se uměl proměnit ve fantastické neživé věci a jméno po něm dostala jméno fantazie.

Kolik hodin spánku člověk potřebuje? Je to individuální a každý to má nastavené jinak|foto:Fotobanka Pixabay

Rekord v bdění

Jak dlouho vydrží člověk bez spánku, aniž by se vystavoval nějakému zdravotnímu riziku? Světový rekord činí 11 dnů. Jeho držitelem je Američan Randy Gardner, který se v roce 1964 coby středoškolský student rozhodl otestovat hranice svého těla i mysli a podrobil je zkoušce, která neměla obdoby: bez spánku vydržel 264 hodin. Změny ve fungování organismu ale nastávají již po 24 hodinách soustavného bdění - zvýší se hladina stresových hormonů a krevní tlak, tělo postupně ztrácí schopnost zpracovávat glukózu, imunitní systém přestane pracovat a tělesná teplota klesá.

Jak dlouho spát?

Potřeba spánku je ale u každého člověka individuální. S věkem se ale mění: čím je člověk starší, tím je jeho spánek nepravidelnější, lehčí a kratší. Nejvíce spánku potřebují kojenci, a to 14 až 17 hodin denně. Pro děti předškolního věku je optimum 13 hodin, pro děti školního věku 11 hodin. 

Pro dospívající je ideál 10, pro dospělé 9 hodin a pro seniory 8|foto:Fotobanka Pixabay

Hormon spánku melatonin

Melatonin vzniká v části mozku, která se jmenuje epifýza a jeho úkolem je cyklus spánku a bdění synchronizovat se střídáním dne a noci. Syntetizuje se téměř výhradně v noci. Melatonin je navíc antioxidant a kromě zlepšení spánku přispívá i k vyrovnání hladiny kortizolu, což je hormon zodpovědný za stres, který se dále podílí na řízení imunitních funkcí a regulaci krevního tlaku. Tvorbu melatoninu blokuje modré světlo, takže kdo usíná při televizi nebo s počítačem či tabletem v ruce, sám si jeho produkci snižuje.

Spavci a nespavci

Tvrdívalo se, že Napoleonovi stačily 4 hodiny spánku denně, říká se to i o Donaldu Trumpovi a Angele Merkelové|foto:Český rozhlas

Jak je možné, že zatímco někomu nestačí spát ani doporučovaných osm hodin denně, najdou se i tací, kteří jsou přirozeně čilí po pouhých čtyřech hodinách? Vědci tvrdí, že za tímto fenoménem stojí vzácná genová mutace, díky které více hodin spánku dotyční jednoduše nepotřebují. Tuto mutaci pojmenovali  ADRB1, a ti lidé, kteří ji mají, potřebují v průměru o dvě hodiny méně spánku než ostatní. Podle vědců jsou tito jedinci také mnohem optimističtější, lépe zvládají více věcí najednou a jsou celkově energičtější.

Vše, co víme o spánku a snech, vysvětlí v Expedici odborníci na slovo vzatí: neurolog prof. MUDr. Karel Šonka, vedoucí Centra po poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, emeritní předsedkyně ČSAV fyzioložka prof. Helena Illnerová a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. z Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.