Expedice do říše spánku a snů
Spánek a sny lidstvo zkoumalo od pradávna. Staří Řekové bohovi spánku říkali Hypnos.
Ten podle nich každou noc sestupoval na zem, aby se svou matkou - bohyní noci Nyx - tiše procházel krajinou a na všechny živé tvory seslal spánek, který je zbaví trápení a starostí. A těm, kdož si to zasloužili, dopřával také sny. Co ale spánku a snech zjistila současná věda? Víme, co s naším tělem a mozkem způsobí spánková deprivace a do jaké míry mohou sny předurčit to, jak se budeme následující den cítit? Jaká spánková porucha je předzvěstí nemoci? A co všechno může ovlivnit hormon spánku melatonin?
Hypnóza, morfium a fantazie
Řecký Hypnos byl nejen bůh, ale spánek sám. Jeho moc byla absolutní a dokázal uspat i samotného nejvyššího boha Dia. Dnes víme, že náš spánek Hypnos neovlivňuje, ale přesto nám jeho jméno zůstalo pro označení stavu podobnému spánku, jemuž říkáme hypnóza a v němž uspaný člověk částečně podléhá cizímu vlivu. Hypnos měl navíc syny a i jména dvou z nich nám také dodneška zůstala: Morfeus uměl na sebe vzít podobu i hlas kteréhokoliv člověka a dal název morfinu i morfiu, Fantasos se uměl proměnit ve fantastické neživé věci a jméno po něm dostala jméno fantazie.
Rekord v bdění
Jak dlouho vydrží člověk bez spánku, aniž by se vystavoval nějakému zdravotnímu riziku? Světový rekord činí 11 dnů. Jeho držitelem je Američan Randy Gardner, který se v roce 1964 coby středoškolský student rozhodl otestovat hranice svého těla i mysli a podrobil je zkoušce, která neměla obdoby: bez spánku vydržel 264 hodin. Změny ve fungování organismu ale nastávají již po 24 hodinách soustavného bdění - zvýší se hladina stresových hormonů a krevní tlak, tělo postupně ztrácí schopnost zpracovávat glukózu, imunitní systém přestane pracovat a tělesná teplota klesá.
Jak dlouho spát?
Potřeba spánku je ale u každého člověka individuální. S věkem se ale mění: čím je člověk starší, tím je jeho spánek nepravidelnější, lehčí a kratší. Nejvíce spánku potřebují kojenci, a to 14 až 17 hodin denně. Pro děti předškolního věku je optimum 13 hodin, pro děti školního věku 11 hodin.
Hormon spánku melatonin
Melatonin vzniká v části mozku, která se jmenuje epifýza a jeho úkolem je cyklus spánku a bdění synchronizovat se střídáním dne a noci. Syntetizuje se téměř výhradně v noci. Melatonin je navíc antioxidant a kromě zlepšení spánku přispívá i k vyrovnání hladiny kortizolu, což je hormon zodpovědný za stres, který se dále podílí na řízení imunitních funkcí a regulaci krevního tlaku. Tvorbu melatoninu blokuje modré světlo, takže kdo usíná při televizi nebo s počítačem či tabletem v ruce, sám si jeho produkci snižuje.
Spavci a nespavci
Jak je možné, že zatímco někomu nestačí spát ani doporučovaných osm hodin denně, najdou se i tací, kteří jsou přirozeně čilí po pouhých čtyřech hodinách? Vědci tvrdí, že za tímto fenoménem stojí vzácná genová mutace, díky které více hodin spánku dotyční jednoduše nepotřebují. Tuto mutaci pojmenovali ADRB1, a ti lidé, kteří ji mají, potřebují v průměru o dvě hodiny méně spánku než ostatní. Podle vědců jsou tito jedinci také mnohem optimističtější, lépe zvládají více věcí najednou a jsou celkově energičtější.
Vše, co víme o spánku a snech, vysvětlí v Expedici odborníci na slovo vzatí: neurolog prof. MUDr. Karel Šonka, vedoucí Centra po poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, emeritní předsedkyně ČSAV fyzioložka prof. Helena Illnerová a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. z Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Související
-
Expedice za elixírem mládí
Prodloužení života je odvěké lidské přání. Už starověké kultury toužily po objevení „elixíru mládí“.
-
Co (ne)víme o ovoci a zelenině
Ovoce a zelenina. Každý ví, že našemu organismu prospívají, ovšem ne každý ví, v čem přesně. Tušíte například, co se v našem trávicím traktu děje po konzumaci ovoce?
-
Expedice do světa vůní
Vydáme se za tajemstvím našeho čichu. Ten je geneticky podmíněný a většinou se s věkem zhoršuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.