Bludy, pověry a pravda o kukačce
Málokterý evropský ptačí druh se může chlubit tím, že jej podle hlasu pozná každý.
Oba kvalifikující se druhy (čáp klepající zobákem a kukající kukačka) jsou výjimeční i jinak: čápa viděl každý, kukačku téměř nikdo. Nejspíš právě z toho vyplývá pro kukačku i možné vítězství v anketě „Zvíře, o němž se traduje nejvíce pověr“.
Kukačka je tvor skrývavý. Hnízdo si nestaví a vejce snáší s extrémní rychlostí, do hnízd různých hostitelských druhů. Studovat její fascinující chování, onu „skandální urážku mateřských citů“, není snadné. Chceme-li nahlédnout do života takové sýkorky, stačí vyvěsit budky, nechat tam sýkorky „nastěhovat“ a pak je pozorovat přímo u nich v „obýváku“. Chceme-li studovat kukačku… Máme problém.
I profesionální ornitolog může v terénu strávit celá desetiletí, zkontrolovat tisíce hnízd a s kukaččím vejcem či mládětem se nesetká! Dokonce i hostitelé mají zhruba 95 % hnízd bez kukačky a ti, kteří parazitovaní jsou, kukaččí vejce často vyhodí nebo mládě opustí. Téměř vše, co o kukačce víme, pochází z posledního čtvrtstoletí.
Až do poloviny 20. století byla literatura o kukačce směsí „bizarních přesvědčení a bystrých postřehů“. Řada těchto bludů se objevuje i v současné literatuře. Nejen učebnice pro střední školy mají devastující setrvačnost s poločasem aktualizace čtvrt století.
Kukaččí bludy zamořovaly a zamořují nejen (populárně)odbornou literaturu, ale i lidovou slovesnost. Kdo by neznal pověru, kolikrát kukačka zakuká, tolik let zbývá do konce života, potažmo do svatby.
Kukačka se prý nestará o potomstvo, protože…
…by mláďata nestrávila chlupaté housenky
…je příliš krátce na hnízdišti
…samice kukačky zlikvidovala hostitelovo potomstvo
…hostitelova mláďata v přítomnosti kukačky pomřela hlady
…kukaččí mládě umačkalo mláďata hostitele k smrti
…pasivně vytlačilo mláďata hostitele z hnízda
…sežralo pěstounova mláďata a nakonec i jejich matku
Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 11/2011.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
