Krovky jako vláknina, tělíčko jako zdroj kvalitních bílkovin. Konzumace hmyzu je bezpečná a zdraví prospěšná

Řetězové e-maily varující před konzumací hmyzu říkají, že naše střeva údajně nejsou schopna zpracovat chitin, který hmyzí tělo obsahuje. „Je to ale nesmysl, podle mě úmyslně šířený jenom proto, že konzumaci dalších dvou druhů hmyzu povolila Evropská unie. Naopak to, co nestrávíme – křidýlka, krunýře – je pro nás velmi prospěšné, podobně jako třeba vláknina,“ vysvětluje na úvod nezávislý novinář Jan Tuna.

Čtěte také

iROZHLAS

OVĚŘOVNA: Strašák jménem ‚chitin‘. Látka spojovaná s konzumací hmyzu zbytečně děsí i v ‚řetězácích‘

V žádném případě nejde o látky, které by způsobovaly rakovinu. „Je to podobné jako třeba hemicelulóza. Jsou to látky, které sice skutečně neumíme trávit, ale jsou pro nás velmi prospěšné, protože jde o vlákninu. Pokud je nerozpustná, pomáhá nám v mechanickém čištění střev, a je-li rozpustná, funguje jako strava pro žádoucí střevní bakterie. Navíc chitin jako takový se používá v lékařství jako nosič právě pro některé typy léků na rakovinu,“ doplňuje nutriční terapeutka z Fakulty vojenského zdravotnictvi Univerzity obrany a ředitelka a odborná garantka spolku Fér potravina Hana Střítecká.

Lepší než chemie

Představa, že se takto dá konzumovat jakýkoli hmyz posbíraný na louce je však mylná. Konzumace hmyzu podléhá přísné regulaci a vždy musí jít o kontrolovaný chov, aby nedošlo ke kontaminaci. Týká se to pouhých čtyř druhů hmyzu. Dosud se mohly konzumovat nebo přidávat do potravin dva druhy hmyzu – saranče stěhovavé a potemník moučný. Nově od začátku letošního roku k tomu přibyl potemník stájový a cvrček domácí.

Paradoxem celé současné hysterie kolem hmyzu v potravinách je, že konzumace prvních dvou druhů byla povolena už v roce 2018. Navíc hmyz se v potravinářství využívá v jiných formách, třeba jako výluh, už léta. „Jde například o kyselinu karmínovou, E120, která se vyrábí louhováním brouků žijících na opuncii a přidává se do masných výrobků, marmelád či bonbonů, aby byly červenější. Oproti konzumaci hmyzu, který je přírodní, jde ale o chemii,“ uvádí jeden příklad za všechny Jan Tuna.

Potravina budoucnosti

Lživá je i informace dezinformátorů, že se o přidaném hmyzu konzument nedozví. Je to právě naopak. Všechno, co je v potravinách obsaženo, musí být uvedeno na obale. „Pokud je tedy do potravin přidán celý hmyz nebo je použita mouka vyrobená z hmyzu, nejde o něco, co by potravinu vylepšovalo jako éčka, ale jde o součást potraviny. A proto bude na obale uveden název konkrétního hmyzu,“ vyvrací pomluvu Hana Střítecká.

Nezanedbatelným benefitem konzumace hmyzu jako zdroje kvalitních bílkovin je pak i to, že na rozdíl třeba od brojlerů se při chovu hmyzu spotřebuje o 70 % méně prostoru a vznikne až o 23 % méně skleníkových plynů. „V roce 2050 nás bude na planetě už devět miliard, a jídlo pro všechny budeme muset nějak řešit. Hmyz je zdravý, je to příroda, žádná chemie, jí se odpradávna všude ve světě... Navíc třeba pražení cvrčci jsou velká delikatesa. Lepší než oříšky,“ uzavírá Jan Tuna.