Komentátor Hartman: Jmenování Babiše premiérem závisí na střetu zájmů. Řešení jsme dosud neslyšeli

„Koaliční prohlášení nebo program vlády bývá psán tak obecně, aby se tam našli všichni, aby neměli problémy se k tomu přihlásit a pod to podepsat. Pokud jsou vyhrocené spory, většinou se to do programového prohlášení formuluje způsobem, aby to bylo přijatelné pro všechny. Spory teprve vypukají v momentu, kdy se sliby nebo jednotlivé části programového prohlášení začnou plnit konkrétními činy,“ nastiňuje komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.

Čtěte také

Programové prohlášení? Podařilo se překlopit náš program, s respektem vůči partnerům, hlásí Havlíček (ANO)

Zatímco odmítnutí migračního paktu Evropské unie či systému emisních povolenek měly v programu všechny tři strany vznikající koalice, formulace dalších bodů programového prohlášení ANO, SPD a Motoristů představují kompromis.

„Tomio Okamura se hlásí k zákonu o obecném referendu. To je názorný příklad toho, jak se dělají kompromisy, protože v programovém prohlášení skutečně je, že nová vláda bude usilovat o přijetí zákona o obecném referendu, ale zároveň je zdůrazněno, že podmínky musí být stanoveny tak, aby se nemohlo týkat otázek například našeho členství v EU nebo v Severoatlantické alianci,“ poukazuje Hartman.

První test koalice

Programové prohlášení vznikající koalice slibuje snížit ceny energií domácnostem a nezvyšovat daně. „Tvrdí, že poroste ekonomika, že se omezí šedá ekonomika, že se bude šetřit na provozu státu. Ale ekonomové, kteří nehrají v nějakém stranickém dresu, tvrdí, že když počítají, tak se stále nemohou dopočítat, že pokud by měly být naplněny všechny sliby na straně výdajů, tak příjmy zdaleka neodpovídají. Pak je logické vysvětlení jediné: že by se stát musel čím dál tím více zadlužovat,“ tuší Hartman. Hlasité tahanice proto očekává kolem rozpočtu.

Čtěte také

Politoložka Dvořáková: Spory vznikající koalice ukáže rozpočet. Alternativa v tuto chvíli neexistuje

Návrh státního rozpočtu pro příští rok přislíbila končící vláda předložit po zvolení předsedy nové sněmovny. Poslanci vznikající koalice spolu s koaliční smlouvou podepsali, že se jím má stát nominant hnutí SPD.

„Skutečně to bude zajímavý test, protože to má být tajné hlasování a bude minimálně jeden protikandidát. Uvidíme, zda Tomio Okamura získá všech 108 hlasů. Myslím, že to tak být může, ale že to není stoprocentně jisté,“ míní Hartman.

Volba předsedy dolní komory Parlamentu je plánovaná na středu. „Pokud by nebyl zvolen, tak by hned na začátku ztroskotal koaliční projekt, protože by pak i prezident republiky mohl oprávněně namítat: co to je tedy za vládní většinu, která není schopna ani při první příležitosti dodržet svoji dohodu a zvolit do čela poslanecké sněmovny svého člověka?“ táže se komentátor.

Postup jmenování vlády

„Když se bavíme o tom, jak jde všechno hladce, je otázka, jak hladce jde řešení konfliktu zájmů Andreje Babiše, protože v tuto chvíli jsme neslyšeli konkrétní řešení. Neslyšeli jsme ani z úst prezidenta republiky, že by byl nějak obeznámen a spokojen s tím, jakým způsobem chce Andrej Babiš konflikt zájmu vyřešit,“ zdůrazňuje komentátor.

Podle zákona nesmí členové vlády pobírat dotace od státu. Pokud by prezident jmenoval Babiše premiérem, musel by současný vlastník koncernu Agrofert svůj střet zájmů do 30 dnů vyřešit. „Podle mého se od toho bude odvíjet vše ostatní. Je logické, že prezident vyčkává a že má smysl nějak intenzivněji tuto věc řešit až v okamžiku, kdy se vládní koalice zformovala, kdy se dohodla na programu, kdy se dohodla na rozdělení postů ve vládě a ve sněmovně,“ míní Hartman.

Čtěte také

Politolog Jan Kubáček: Volby rozhodly peněženky. Ne geopolitika a bezpečnost. Pro Babiše jde o vrchol kariéry

Prezident Pavel doposud pouze pověřil Babiše vyjednáváním o budoucí vládě. Formální stvrzení podle ústavy představuje teprve jmenování předsedy vlády a jeho ministrů.

„Když prezident zdůrazňuje, že chce postupovat v souladu s ústavou, že vnímá výsledky voleb, tak to neznamená automaticky, že musí jmenovat člověka, který je v konfliktu zájmů. Nicméně je logické, že počítá s tím, že premiérem by měl být představitel hnutí ANO,“ podtrhuje Hartman.

Komentátor se pozastavuje také nad nejkontroverznějším jménem rodící se vlády. Filipa Turka, kandidáta Motoristů na ministra zahraničí, provází řada reputačních problémů.

„Myslím si, že se prezident nenechá jen tak vmanipulovat do role, že by on musel rozhodovat o osudu Filipa Turka ve veřejném prostoru. A že skutečně součástí schůzek mezi Andrejem Babišem a Petrem Pavlem určitě opakovaně bylo, je a bude jméno Filipa Turka, a to až do doby, než případně bude Andrej Babiš jmenován premiérem,“ míní komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.