Politolog Kopeček: Nejdřív křesla, pak ústupky. Jednání směřují k vládě Babišovi nakloněných odborníků

Povolební vyjednávání po parlamentních volbách, ve kterých s přehledem zvítězilo hnutí ANO, prošlo za první týden turbulentním vývojem. Točilo se především kolem rozdělení pozic v budoucím 16členém kabinetu a personálním obsazení jednotlivých resortů mezi hnutím ANO, SPD a Motoristy.

Čtěte také

Politolog Jan Kubáček: Volby rozhodly peněženky. Ne geopolitika a bezpečnost. Pro Babiše jde o vrchol kariéry

„Je zjevné, že Andrej Babiš touto strategií sleduje to, že ve chvíli, kdy koaliční partneři budou mít své jisté, to jest nějaké pozice ve vládě, tak budou svolní – nemyslím nijak negativně, ale čistě popisně – k tomu, že budou ochotni souhlasit s velkými programovými ústupky. Jinak mi to příliš logiku nedává,“ míní politolog Lubomír Kopeček.

SPD by mohla obsadit křesla ministrů obrany, dopravy a zemědělství mimostranickými odborníky. „Řekl bych, že Tomio Okamurovi v tuto chvíli nejde primárně o posty ve vládě. Post ministra obrany podle polooficiálních informací má zastávat voják, který asi s SPD nemá nic společného. Zjevně je to někdo, kdo je z pohledu Tomia Okamury přijatelný, ale přijatelný je i pro Andreje Babiše, potažmo i pro prezidenta. Tady se asi hledala osoba, která by byla maximálně nekontroverzní,“ nastiňuje politolog Kopeček.

Archiválie Filipa Turka

Dosud největší personální problém se vyskytl u jména Filip Turek, aspirujícího na šéfa diplomacie. Čestný prezident Motoristů podle pátečního zjištění Deníku N měl psát na svých účtech na sociálních sítích v minulosti otevřeně rasistické, sexistické či homofobní statusy, včetně narážek na Hitlera nebo Mussoliniho. „V tuto chvíli je to politik, není to influencer a performer. Samozřejmě to komplikuje to, že by se stal ministrem zahraničí,“ míní politolog.

Čtěte také

Politický geograf Michael Romancov: Konec muniční iniciativy? Babiš bude chtít hrát hru s co největším ziskem

„U toho člověka je dobře doložitelné, že vlastní artefakty s nacistickou symbolikou. Máme tu výroky, které jsou někdy hodně za hranou, o věšení na lampu anebo zvedání pravice, které on vysvětluje způsobem, který je ne úplně důvěryhodný. V tomto kontextu je to, co tvrdí Deník N, docela dobře uvěřitelné a zapadá to do obrazu tohoto politika,“ domnívá se Kopeček.

Nominací Turka podmínil předseda Motoristů Macinka vznik vlády a také o něm dnes bude jednat s aspirantem na premiéra Babišem. „Netuším, jestli to povede k tomu, že se dohodnutá podoba vlády ještě zásadně změní. To je otevřené. Ale příliš si nedovedu představit, že by se kandidát, na kterého se můžou vynořit další ne úplně příjemné vzpomínky z minulosti, stal opravdu ministrem zahraničí,“ říká politolog Kopeček.

Vláda expertů?

Podle sobotního vyjádření Andreje Babiše by nejlepším řešením bylo, aby si Motoristé dali do vlády experty, stejně jako SPD.

Čtěte také

Komentátor Milan Rokos: Pravicový populista i agent Kremlu. Tak vidí Babiše zahraniční média

„Jeho strategie dává logiku v tom smyslu, že upozadí obě dvě menší strany jako někoho, kdo by mu takříkajíc mluvil do vládnutí. Je dobré připomenout ještě jednu věc: ve veřejném prostoru se objevují jména, která minimálně u SPD vedou k otázce, jestli jsou to opravdu ministři za SPD, anebo lidé, které chce Andrej Babiš,“ vrací se Kopeček.

„Máme tu pravděpodobně navrženého – jména zatím nejsou úplně oficiální – ministra zemědělství Martina Šebestyána, který v minulosti fungoval jako šéf Státního zemědělského intervenčního fondu a z této funkce byl odvolán kvůli přílišné vstřícnosti vůči Agrofertu Andreje Babiše, protože nevymáhal vracení dotací, které byly neoprávněně Agrofertu vyplaceny. Asi je to kandidát v tuto chvíli SPD. Myslím si ale, pokud se jméno opravdu potvrdí, že to není člověk, který by Andreji Babišovi vadil – naopak, zjevně mu naprosto vyhovuje,“ domnívá se politolog Lubomír Kopeček.

Podle politologa se nedá očekávat, že by odborníci s volným vztahem k nominujícím stranám příliš oponovali premiérovi. „Ve chvíli, kdyby to byli čistě nebo v drtivé většině nestraničtí odborníci, tak se můžeme bavit o tom, jestli je vůbec dobré mít volby,“ podotýká Kopeček s ohledem na princip rozhodování vyslaných zástupců.