Jedna z nejvýraznějších žen první republiky zemřela za oceánem a v zapomnění. Osudové ženy: Anděla Kozáková-Jírová

29. únor 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Anděla Kozáková-Jírová (1897–1986). Na snímku v roce 1938

Stala se první českou doktorkou práv a za protektorátu první notářkou v Evropě. Svůj život v Československu zasvětila boji za práva žen. Její léta v emigraci halí tajemství.

Narodila se 14. května 1897 do rodiny četníka, a kvůli tomu se také často stěhovali. V Rokycanech ji maminka přihlásila na chlapecké gymnázium, což bylo na počátku 20. století velmi pokrokové rozhodnutí. Studium bylo pro dívky náročné.

„Ve škole byly jen dvě dívky. Nesměly se hlásit, nesměly být vyvolávány. Jen během hodiny sledovaly, co se děje u tabule a co vykládá profesor,“ popisuje Eva Uhrová, autorka monografie o Anděle Kozákové-Jírové.

Čelit samotě a nedůvěře

Anděla Kozáková-Jírová

„O přestávce učitel odváděl dívky do kabinetu, aby se snad volně nebavily se spolužáky. Ti se jich zase ostýchali, takže se vlastně nedal navázat vzájemný přátelský kontakt. A právě tato cizota a dělení Anděle velmi vadilo.“

I maturita byla pro dívky těžší než pro chlapce, protože musely skládat tzv. předzkoušky z pěti nematuritních předmětů. Čelily nedůvěře a museli dokazovat, že snesou i mnohem větší zátěž a objem vědomostí.

V hledáčku TGM i médií

Po válce se Anděla přihlásila na Karlovu univerzitu. Na univerzitní půdě už tehdy žena nebudila takový rozruch. I když stále nebylo zcela běžné, aby byla řádně zapsanou studentkou se všemi povinnostmi. Většina žen docházela na přednášky práva dobrovolně.

Čtěte také

Před Vánocemi 1922 odpromovala coby první česká doktorka práv. K závěrečné zkoušce jí blahopřál prezident Masaryk. Jejího absolutoria si všimla i tehdejší média. Označovala ji za jeden z posledních kroků k dovršení emancipace žen.

V ženské otázce se ostatně Anděla angažovala už na studiích. V posledním semestru se stala místopředsedkyní Sdružení vysokoškolaček, které vedla Albína Honzáková. V praxi ale ženy stále narážely na předsudky. Muži je brali jako vetřelkyně a konkurentky na trhu práce.

Protektorátní notářka

Na konci 20. let složila zkoušky na zástupkyni notáře a v roce 1930 byla do této funkce jmenována. „Mohla díky tomu jednat samostatně. Získala vyšší plat i prestiž,“ vysvětluje Uhrová.

Anděla Kozáková-Jírová (1897–1986). Na snímku v roce 1938

Její žádost o jmenování notářkou ale státní správa roky ignorovala. Musela si počkat až do roku 1938. Rozjitřená doba ale měla jiné starosti, a tak si jejího jmenování tehdejší média už téměř nevšimla.

Za protektorátu byly ženy propouštěny ze státních i jiných úřadů. Vydobyté pozice se tak zdály ztracené. Doba nepřála hlavě ženám v intelektuálně zaměřených profesích. Anděly se to ale nedotklo. Hromadné převody majetku v době okupace pro ni paradoxně znamenaly víc práce.

Láska na zbytek života

„Právě v těchto letech ve věku 46 let konečně potkala toho pravého. V roce 1943 se provdala za právníka Jaroslava Jíru. Manželé si dobře rozuměli, ale stejné povolání jim vydrželo jen do února 1948,“ popisuje Eva Uhrová.

Po osvobození se oba manželé postavili proti Košickému vládnímu programu, protože jej považovali za protiprávní. Po komunistickém převratu proto byla Anděla zbavena funkce notářky a nastupující režim jí zabavil kancelář. Proti manželům bylo zahájeno i trestní řízení.

Rozhodli se emigrovat. Nejdřív žili v Paříži, pak krátce v Kanadě a nakonec v USA. Skoro čtyřicet let, které Anděla Kozáková-Jírová strávila za hranicemi, je zahaleno tajemstvím. Zemřela v kalifornské Santa Barbaře 1. června 1986 ve věku 89 let.

Účinkují: Lucie Žáčková, Dita Kaplanová, Ondřej Brousek, Jana Zenáhlíková, Lenka Novotná, Petr Buchta

Host: Eva Uhrová, autorka monografie o Anděle Kozákové-Jírové

Připravila a slovem provází: Kateřina Tesařová

Literární spolupráce: Hynek Pekárek

Režie: Michal Bureš

Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová

Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Premiéra: 29. 2. 2020

autoři: Kateřina Tesařová , and | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.