Jako první žena vystudovala vídeňskou diplomatickou akademii. Osudové ženy: Jindřiška Příhodová
Byla cílevědomá, sebevědomá a velmi vzdělaná. Přesto skončila jako žena v domácnosti. Po vzniku samostatného státu se přihlásila k československé národnosti. Život spojila s houslovým virtuosem Vášou Příhodou. V dokudramatu uslyšíte Adélu Kubačákovou, Valérii Zawadskou nebo Lukáše Krále. Hovoří prasynovec Jindřišky Příhodové badatel a archivář Petr Kreuz.
Narodila se roku 1905 ve Vídni jako Henrietta (Jindřiška) Kreuzová. Říkalo se jí ale podomácku Jetty. Otec padl v Haliči za první světové války. Jejím poručníkem se stal bratr její maminky Václav Fišer, pozdější majitel pražské kavárny Slavia.
Pár let nato začala Jetty studovat na vídeňské konzulární akademii, prestižní mezinárodní škole, kterou prošla i řada významných českých diplomatů. Stala se první ženou, která ji absolvovala.
Osud jménem Příhoda
V té době byl už několik let jejím ctitelem proslulý český houslový virtuos Váša Příhoda. Ten se ovšem v roce 1927 oženil s Almou Rosé a jejich kontakty na čas utichly. Jetty ve stejné době studovala na pražské právnické fakultě.
Čtěte také
Už s titulem doktorky práv začala pracovat jako advokátní koncipientka a dál pokračovala ve svém komplikovaném vztahu k ženatému houslistovi. Ten se nakonec se svou první ženou rozvedl a v prosinci 1936 si vzal 31letou Jetty.
Ač vystudovaná právnička, stala se Jindřiška ženou v domácnosti. Společně s manželem bydleli ve vile v Zárybech, kterou Příhoda koupil v roce 1930. Necelé dva roky po svatbě se jim narodila dcera Libuše.
Vysněný život v troskách
Nástup nacismu postihl i část rodiny Kreuzových. Někteří její členové byli pronásledováni. Jettin strýc skončil dokonce v koncentračním táboře v Osvětimi. K tomu se v roce 1943 rozpadlo i Jindřiščino manželství, když se Příhoda zamiloval do berlínské Češky Heleny Hrubé.
Po válce se Jetty vrátila k advokátní praxi. A s Vášou se soudila o výživné. Její exmanžel opustil republiku v květnu 1947 a do Československa se už nikdy nevrátil. Jettinu rodinu tvrdě zasáhlo vyvlastňování po únoru 1948. Proto i ona začala začala poměrně záhy uvažovat o emigraci. Svoji příležitost ale propásla.
Pod křídly ČTK
Komunistický puč ji připravil o místo v advokacii. Přestože se nijak aktivně politicky neangažovala, režim ji kvůli jejímu původu v lásce neměl. Od 50. let až do důchodu pak pracovala v České tiskové kanceláři jako redaktorka.
Po celou dobu se snažila nestrhávat na sebe pozornost a věnovala se své práci. Její dcera Libuše absolvovala hudební konzervatoř. Se svým otcem se poprvé a naposledy od jeho emigrace sešla ve Vídni v roce 1956. Čtyři roky nato Příhoda zemřel. Jindřiška Příhodová zemřela v Praze v roce 1982. Bylo jí 77 let.
Související
-
Jak zatracovaná Tlustá Berta získala první Nobelovu cenu za mír. Osudové ženy: Bertha von Suttner
První žena, která získala Nobelovu cenu za mír, pocházela z pražské šlechtické rodiny. Iniciovala vznik mezinárodního soudu v Haagu a dobrodružný byl i její milostný život.
-
Stala se první promovanou lékařkou u nás. Vyměnila rodinu za ordinaci. Osudové ženy: Anna Honzáková
Život zasvětila profesi praktické lékařky a gynekoložky. Bojovala proti potratům a předčasně narozená dvojčata své hospodyně doslova vypiplala v krabici od bot.
-
Žena-skladatelka? A dirigentka? Neslýchané! Osudové ženy: Vítězslava Kaprálová
Od malička byla obklopena hudbou. I tak všechny šokovala, když se v 15 letech rozhodla studovat dirigentsví. S taktovkou před orchestrem stála ale jen krátce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka