Žena-skladatelka? A dirigentka? Neslýchané! Osudové ženy: Vítězslava Kaprálová

17. srpen 2019

Od malička byla obklopena hudbou. I tak všechny šokovala, když se v 15 letech rozhodla studovat dirigentsví. S taktovkou před orchestrem stála ale jen krátce. V dokudramatu účinkují Zdenka Procházková, Jan Teplý nebo Zuzana Onufráková. Hovoří muzikolog a autor monografie o Vítězslavě Kaprálové Jiří Macek.

Host: muzikolog Jiří Macek
Účinkují: Zdenka Procházková, Jan Teplý, Zuzana Onufráková, Magdaléna Borová, Vasil Fridrich, Růžena Merunková a Jan Novotný
Připravili: Magda Wdowyczynová, Hynek Pekárek
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 17. 8. 2019

Temperamentní a extrémně talentovaná. Taková byla Vítězslava Kaprálová (1915−1940). Své rodiče šokovala, když se už v 15 letech rozhodla na konzervatoři studovat skladbu a také dirigentství. „Žena a skladatelka? Dokonce dirigentka? To bylo v té době něco naprosto neslýchaného,“ říká muzikolog Jiří Macek.

Celý svět se točí podle malinkého, ale úžasného pravidla: klad a zápor. A tak zbývá nacházet dobro s otevřenýma očima a zlem se zocelovat. Mít radost z prostoty a maličkostí, zpívat vždycky, usmívat se jak nejvíc to jde.
Vítězslava Kaprálová v dopise rodičům

Žena v čistě mužské profesi

Nepřišlo to ale z čistého nebe. Její matka zpívala a jeden čas pomýšlela na kariéru operní pěvkyně, otec byl vážený hudební skladatel, ředitel brněnské hudební školy. Od malička tak byla obklopena hudbou. Nasávala ji všemi póry. Brněnskou konzervatoř absolvovala v roce 1935.

Začala ale studovat i na té pražské, u prestižního a vlivného Vítězslava Nováka. Na dirigování chodila k Václavu Talichovi, dalšímu velikánovi té doby. Během pražských studií složila několik významných skladeb. Vojenskou symfonietu pak v provedení České filharmonie i sama oddirigovala.

Orchestr měla v hrsti

Vítězslava Kaprálová

Její skladba byla součástí koncertu pořádaného Ženskou národní radou. Byla to velká kulturně-politická událost, na které byl i prezident Edvard Beneš. Tehdy Kaprálové osobně poděkoval, věnovala ji totiž právě jemu. Jako 22letá dívka to před výhradně mužským orchestrem rozhodně neměla lehké.

„Každý dirigent ví, že když předstoupí před orchestr nejistý nebo se dopustí jen drobné chyby, pánové mu to dají pěkně pocítit,“ říká Macek. „Ale tato dívenka zvedla taktovku a po pár taktech měla orchestr v hrsti. Byla muzikální talent. A to hráči v orchestru okamžitě vycítí.“

Nebyla kráska, ale u lidí se krásná stávala tím, jak se s člověkem dostala do styku a jak na něj reagovala. To je jiný druh krásy. To není krása manekýny nebo filmové hvězdy. To je krása člověka, která vyzařuje přes jeho třeba i zdaleka ne tak dokonalé rysy. Žena se může narodit krásnou, nebo se krásnou stát svou duší. To byl její případ.

spisovatel Jiří Mucha o své manželce

Osobní život?

Pokud jde o milostný život, nedělalo Kaprálové žádný problém udržovat paralelní vztahy. „Zřejmě ji tak zformovalo rodinné prostředí,“ domnívá se Macek. Bylo veřejným tajemstvím, že otec Václav Kaprál měl dlouhá léta poměr se sborovou zpěvačkou, a zároveň žil s manželkou ve společné domácnosti.

Když Vítězslava dostala stipendium na další studia v Paříži, ujal se jí tam skladatel Bohuslav Martinů. Vztah učitele a studentky brzy přerostl v milostný poměr. I Martinů byl už ženatý a o rozvodu nechtěl ani slyšet. Navíc své ženě Charlottě za leccos vděčil. Ovšem i Kaprálová byla ve stejné době zasnoubená.

Smrtelná tuberkulóza

Její snoubenec Rudolf Kopec se ale přihlásil k fašistům a ze svatby sešlo. O 25 let staršího Martinů milovala, stejně jako on ji. Vzájemně se inspirovali, žít spolu ale nemohli. V dubnu 1939 potkala v Paříži spisovatele Jiřího Muchu, syna Alfonse Muchy. A za rok byla svatba.

Společné štěstí ale netrvalo dlouho, Vítězslava dostala tuberkulózu a do pár týdnů zemřela. V nekrologu, který Martinů napsal až o sedm let později v New Yorku, se píše: „Byla nám vyrvána na samém začátku života, a je to jedna z věcí, jež dodnes nemohu ani pochopiti, ani si vysvětliti. Proč osud právě s ní hrál tragédii? Proč jí dal všechny tyto možnosti, vzácné a jedinečné, jen aby jí je zas vzal zpět.“

autor: Magda Wdowyczynová
Spustit audio

Související