Jak se zbavit mšic

Pravda, některé druhy mšic nabodávají listy a stonky rostlin a sají šťávu z rostlinného pletiva. Jiné si nechají potravu „téct do úst“ přímo ze sítkovic, tedy buněk, které tvoří petivo rozvádějící roztok s živinami po těle rostliny. Mšice tím rostliny oslabují a navíc na ně přenášejí různé virové choroby.

Na druhou stranu však některé druhy mšic vyměšují velké množství sladké husté tekutiny, medovice, ze které včely vyrábějí chutný tmavý med. Na druhou stranu je medovicí potřísněný povrch listů živnou půdou pro houbové choroby, zejména černou skvrnitost.

Nemusí být jen chemie
Na zahradách lze výskyt mšic omezovat i jinými prostředky než insekticidy, které ohrožují i užitečný hmyz, tedy i predátory, kteří mšice hubí! A chemie na rostlinách nesvědčí ani člověku.

Životní prostředí neohrožují přípravky na bázi olejů, které jsou velmi účinné, protože mšicím ucpou dýchací otvory. Neusmrtí však vajíčka ani klidová stadia, proto je nutné olejový postřik v případě potřeby opakovat.

Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka a jejich larvy
Mšicemi se živí a spořádají jich ohromné množství. Pokud slunéčkům na zahradě poskytneme vhodné prostředí, především kupky stařiny, listí nebo dřevěné krabičky, kde mohou přezimovat, vrhnou se na mšice hned zjara.

Také mouchy pestřenky připomínající malé vosy a něžně vyhlížející dravé zlatoočky jsou velmi zdatnými lovci mšic.

Larvy i dospělce zlatooček však lidé často z neznalosti hubí. Zlatoočky rády hnízdí a přezimují v bedničkách s úzkými vstupními štěrbinami a se slámou uvnitř, přitahuje je červená barva, můžeme jim tedy takové „obydlí“ na zahradě nachystat.

Ve sklenících se pak osvědčily parazitické vosičky prodávané v obchodě.

Celý článek najdete v časopisu Receptář.