Jak používat léčivky jitrocel větší a lopuch větší
Jitrocel větší je nejhojněji se vyskytujícím jitrocelem, který roste na živinami bohatších místech i jako plevel v zahradních trávnících.
Nálev z listu pomáhá léčit záněty průdušek a močového měchýře, pomáhá i při průjmech či gastritidě. Zevně jitrocel pomáhá hojit řezné rány, bodnutí či kožní záněty.
V minulosti bylináři rány léčili nejprve jitrocelem větším, jehož široké listy ránu dokonale vyčistí a zbaví hnisu. Potom přikládali jitrocel kopinatý, který ránu zacelil.
Noční rosa nebo dešťová voda přes noc v listech uvolní určité látky a vytvoří tak macerát, kterým si můžeme vyplachovat unavené oči, tento výplach může pomoci i při lehčích očních zánětech.
Semena jitrocele obsahují sliz, jenž bobtná ve střevě a působí tam jako šetrné projímadlo, kterým můžeme nahradit dovážený prostředek Psyllium, připravený z jiného druhu jitrocele Plantago afra.
Lopuch větší (Arctium lappa)
Roste hojně na neudržovaných plochách, rumištích, loukách a lesních pasekách. Užíváme především odvar, prášek a lihovou tinkturu z kořene.
Při vnitřním užití lopuch odstraňuje škodlivé zplodiny z těla, má močopudné účinky, léčí záněty močové trubice, pomáhá při revmatismu a také při cukrovce, neboť obsahuje velké množství polysacharidu inulinu.
Při zevním použití patří kořen lopuchu k nejlepším bylinám v dermatologii, pomáhá například při lupénce, ve vlasové kosmetice odstraňuje lupy, mast z kořene pomáhá při těžším revmatismu.
Prášek z kořene posiluje organismus, používáme jej při rekonvalescenci po těžkých nemocech a po operacích v dávkování půl čajové lžičky dvakrát denně. Odvar nebo prášek z lopuchových semen má také antibakteriální, antimykotické, projímavé a močopudné účinky.
Čerstvě naklepané listy přikládáme na pohmožděniny a špatně se hojící rány.
Celý článek najdete v časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.